Kostel Narození Panny Marie - Strašín (kostel) [11567]

Původně románská stavba z první poloviny 13. století, gotickou úpravou prošla asi roku 1443, s výjimkou věže byl kompletně přestavěn v letech 1736-39, asi na původních bazilikálních základech. Orientovaná trojlodní stavba bazilikálního typu pod sedlovou střechou a dvěma pultovými střechami nad bočními loďmi.
Západní průčelí tvoří mohutná třípatrová věž v šíři hlavní lodi, dole v rozích silně zbytnělá, nahoru se zužující, s bosovaným nárožím. V přízemí v ose segmentově rámovaný pravoúhlý portál, nad ním nápadná, taškami zvýrazněná, segmentově prohnutá římsa, ve třetím patře půlkruhově zakončené okno ve štukovém rámování pod segmentově vzdutou hlavní římsou, nad níž se zvedá břidlicí krytá báň s lucernou a cibulovitou věžičkou. V boční stěně věže ve druhém patře malé segmentové okénko, nad nímž stejné okno jako v průčelí.
V rozích mezi západní věží a chrámovým tělem, přisedají přízemní čtvrtkruhové přístavky, za nimi se zvedají západní stěny bočních lodí.
Východní průčelí, tvořené pravoúhlým závěrem chóru se zaoblenými rohy, je zakončeno barokním štítem s osmicípou hvězdou na ve vrcholu. V přízemí přiléhá k východní stěně chóru užší kaplička, otevírající se půlkruhově ukončeným vchodem. Vchod je rámován nárožními pilastry, nesoucími segmentově prohnutou římsu, na níž nasedá bohatě dekorovaný barokní štítek s výraznými volutovými křídly.
Nad kapličkou v čelní stěně presbyteria je mušlí ukončená nika se sochou Panny Marie s Ježíškem, nad ní pod korunní římsou a barokním štítem oválné okénko. V celé výši východního průčelí probíhají po stranách pilastry, pokračující i na štítu.
K chóru po obou stranách přiléhají v pokračování bočních lodí věže stejně vysoké jako východní průčelí, s nímž mají společnou korunní římsu. Ukončení věží stejné jako věž nad západním průčelím. V přízemí obou věží pravoúhlý vchod, rámovaný šambránou s uchy a kapkami, nad ním oválné okénko. Na nároží věžní pilastry.
Boční stěny kostela jsou hladké, členění interiéru se projevuje na fasádě svislými lisenami a uspořádáním oken. V bočních zdech chórového závěru oken ukončená půlkruhově v bočních lodích nevysoká segmentová okna, všechna rámovaná štukovou šambránou s vyznačeným středním klenákem. V převýšených bočních zdech hlavní lodi oválná bazilikální okénka. V interiéru v hlavní lodi valená klenba, dělená klenebními pasy na na tři travé se štukou naznačenými plochými žebry křížové klenby, výhradně dekorativní funkce. V chóru jedno stejné pole plus podobná, paprskovitě se sbíhající žebra nad pravoúhlým závěrem. V bočních zdech chóru proti sobě stojí pravoúhlé portálky, rámované šambránou s uchy a kapkami, vedoucí do prostoru pod věžemi. V severní věži v přízemí sakristie krytá roubeným stropem s podvlaky; nad ní oratoř otevírající se do chóru půlkruhovým obloukem s mírně vydutou kuželkovou balustrádou. V jižní věži je šnekové schodiště na oratoř a na ochoz probíhající pod okny bočních lodí podél celého vnitřního obvodu trojlodí a spojené s kruchtou.
Boční lodi sklenuté křížovou, hřebínkovou klenbou jsou od hlavní lodi odděleny půlkruhově ukončenými arkádami nesenými dvěma dvojicema pilířů. Pilíře nesoucí zároveň kruchtu na západní straně jsou mohutnější a oblouk pod kruchtou má ve vrcholu štukovou mušli. V západní stěně napravo, vedle pravoúhlého vchodu do valeně sklenuté západní předsíně, je úzký segmentový portálek vedoucí šnekovým schodištěm na kruchtu. Celá štuková výzdoba interiéru je velmi bohatá, pilastry třikrát odstupňované s bohatě dekorovanými hlavicemi, na stěnách další výzdobné článkoví. Podlahy mramorové, v sakristii cihlová.
Z původních čtyř osmibokých bašt se do dnešních dnů zachovaly dvě na severní straně areálu. Existenci zbylých dvou dokládá vybočení ohradní zdi na nárožích, které odpovídá rozměrům zachovaných bašt.

Poloha

přidat fotografie