Kostel sv. Václava - Kadov (kostel) [11518]

Ve středu obce se nachází původně gotický kostel sv. Václava, který byl v roce 1765 přestavěn na prostornější barokní stavbu. Kostel tvoří spolu se sousední goticko – renesanční tvrzí, pozdně barokní farou, špitálem a neogotickou hrobkou Linckerů a Lilgenauů zajímavou památkovou zónu. Přiznání vhodného stupně památkové ochrany však prozatím dosaženo nebylo. Kostel je jednolodní orientovanou stavbou s pravoúhle ukončeným presbytářem, se čtvercovou sakristií ve východní ose kostela a v západním průčelí s hranolovou věží. Areál kostela je tvořen kostelem sv. Václava, který je obklopen nepoužívaným bývalým hřbitovem ohraničený ohradní zdí se vstupní bránou na jihu.

Chrám sv. Václava býval též ve 14. století farním. Po bitvě bělohorské spravovali osadu kadovskou a bezděkovskou minorité horažďovičtí, pak faráři zaborští až do r. 1757, v kterémžto roce zřízena zde a vystavěna fara. Bezděkovský kostel připojen jako filiální. Starý kostel býval původně velice malý a chatrný, proto zbourán a vystavěn nový barokový kostel a r. 1765 posvěcen. Ze starého kostela ponecháno presbyterium a udělána z něho sakristie. V této nalézají se v podlaze dosud náhrobní kameny Jana Zabořského z Brlohu (+ 1564), Ofky z Kladrubec (+ 1490) a Jana Čabuzského ze Prostého a na Malkově (+ 1601), kdežto náhrobky Alexandra Zabořského (+ 1591) a jeho manželky Kateřina z Jilmanic, jakož i prvofaráře Matěje Rybičky, zasazeny jsou z venku do východní zdi. Náhrobek s podobiznami dvou dítek Zabořských z r. 1630 zazděn jest u severního vchodu na hřbitov. Ze starého kostela pochází též socha P. Marie bolestné, na faře uschovaná. Na věži jsou tři zvony, dva větší z r. 1760 a třetí přelit r. 1864.

Kostel není v dobrém stavebně-technickém stavu, ale není havarijní, kritický. V posledních letech započala pozvolná rekonstrukce stavby výměnou střešní krytiny kostela a opravou sanktusníku.

Poloha

přidat fotografie