Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihočeský kraj » okres Strakonice » kostel, kaple, synagoga » Kostel sv. Jakuba Většího - Sedlice (kostel)

Kostel sv. Jakuba Většího - Sedlice (kostel) [11494]

Kulturní památka (KP)

Na místě dnešního kostela stál od 14. století gotický kostelík, jehož podobu neznáme. Základní kámen dnešního kostela byl položen 21. dubna 1744. Na stavbu nového kostela financemi přispěli zejména farář P. Jan Felix Procházka a Antonie Josefa, hraběnka Černínová z Küenburgu. Stavitelem byl Antonín Jermář, někdy uváděný jako žák Kiliána Ignáce Dienzenhofera. V průběhu stavby byl starý kostel postupně obestavován novými zdmi a konaly se v něm bohoslužby. V lednu 1747 byla vysvěcena pro bohoslužby hřbitovní kaple a následně byl starý kostel zbourán.

Ještě nedokončený kostel vysvětil na svátek sv. Jakuba Staršího 25. července 1752 bělčiký farář a okrskový vikář P. Jakub Maxmilián Schollar. Kůr byl postaven v roce 1753 a v následujících letech byl kostel propojen s původní věží, která byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání. V roce 1814 pořídil farář P. Tomáš Pavelka nové hodiny, v roce 1835 byla v interiéru kostela postavena oratoř.

Velkou rekonstrukcí prošel kostel v roce 1902. Pražský malíř Čeněk Gottlieb vymaloval kostel v beuronském stylu a byla zhotovena nová cementová podlaha. Po dokončení úprav kostel 12. října 1902 českobudějovický biskup Martin Josef Říha znovu vysvětil. V roce 1912 byla v kostele položena prkenná podlaha, elektřina byla do kostela zavedena v roce 1934. V šedesátých letech byla provedena generální oprava střechy.

Po změně režimu byly v devadesátých letech provedeny větší opravy, zejména exteriéru kostela. V letech 1990-1991 byla opravena sanktusová věžička, v roce 1995 byla dokončena rekonstrukce věže, fasáda kostela byla opravena v roce 1996. V letech 1997-1998 byl částečně opravena vnitřní výmalba. Nový stroj do věžních hodin byl instalován v roce 2003.

Do dvacátého století se dochovaly tři zvony zavěšené na věži a malý zvonek v sanktusové věžičce: nejstarší z roku 1692, druhý zvon z roku 1729 darovaný hraběnkou Antonií Josefou Černínovou z Küenburgu, přelitý v letech 1795 a 1867, a zvon jménem Panna Maria vyrobený zvonařem Karlem Bellmannem z Prahy roku 1866. Tyto zvony byly zrekvírovány roku 1917 pro válečné účely. Zvonek v sanktusové věžičce je z roku 1372. Ve dvacátých letech minulého století byly pořízeny tři nové zvony v dílně Oktáva Wintra v Broumově: sv. Jakub - 480 kg, Panna Maria - 285 kg a sv. Václav - 200 kg. Zvony vysvětil 28. září 1926 sedlický děkan P. Václav Zach. Všechny tři zvony byly zabaveny v březnu 1942 v době druhé světové války.

Současné zvony vyrobila v roce 1972 firma Franz Schilling, Glockengiesserei z Apoldy v tehdejší Německé demokratické republice. Zvony mají stejná jména jako předchozí meziválečné a také hmotnost je podobná: sv. Jakub - 498 kg, Panna Maria - 286 kg a sv. Václav - 203 kg. Byly vysvěceny 9. července 1972.

Typickým současným znakem sedlického kostela je výmalba provedená roku 1902 Čeňkem Gottliebem v beuronském stylu. Celý interiér je barevný s množstvím ornamentů. Součástí malby jsou i znaky knížete Jiřího Kristiána Lobkowicze a města Sedlice. V kostele jsou čtyři oltáře. Hlavní oltář je zasvěcen sv. Jakubovi Staršímu. Oltářní obraz sv. Jakuba z roku 1841 vytvořil Antonín Gruss. Levý boční oltář je zasvěcen Panně Marii Bolestné. Nechala ho zhotovit hraběnka Antonie Josefa Černínová z Küenburgu, pravý boční oltář sv. Jana Nepomuckého. Na boční straně lodi je umístěn novodobý oltář Božského Srdce Páně. Barokní kazatelna byla zhotovena roku 1752. Neogotická křtitelnice je z roku 1890. Gotická křtitelnice při vstupu do kostela Varhany zhotovil v roce 1893 varhanář Emanuel Štěpán Petr z Prahy. Ve vstupní chodbičce pod věží se dochovala gotická křtitelnice ze starého kostela. Nad křtitelnicí je ve zdi zasazena deska připomínající úmrtí faráře Jana Felixe Procházky, který realizoval barokní přestavbu kostela. V kostele se dochovaly také dva renesanční mramorové náhrobní kameny příslušníků rodu Kaleniců z Kalenic, sídlícího až do poloviny 17. století ve Škvořeticích. Původně byly uloženy v podlaze kostela, při barokní přestavbě byly zasazeny po stranách hlavního vstupu.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)