Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Středočeský kraj » okres Příbram » kostel, kaple, synagoga » Kostel sv. Bartoloměje - Kosova Hora (kostel)

Kostel sv. Bartoloměje - Kosova Hora (kostel) [11485]

Kulturní památka (KP)

Kostel sv. Bartoloměje je zcela prvořadou kosohorskou památkou. Je jakousi „stavební“ kronikou, která předbíhá písemnou historii naší osady. My si nedovedeme představit panoráma Kosovy Hory bez jeho siluety a zdá se nám přinejmenším hezký. Historikové a architekti jej však považují za druhořadou stavbu, jejíž historická hodnota výrazně poklesla poslední barokní přestavbou v letech 1761-62. Naštěstí nám tehdejší stavebníci zachovali některé stavební prvky, které jsou nositelé vskutku dávné historie. Výchozí průčelí kostela je pro nás rozhodující, neboť má 3 slohově typická okna nad sebou. Nejspodnější okno je románské. Bohužel není klenuté obloukem, má však oboustranně široce rozevřené špalety s úzkým otvorem, ve kterém ještě nebývalo sklo, ale měchuřina. Můžeme tvrdit, že nemohlo vzniknout po r. 1230, takže původní románská stavba kostelíku či kaple tu mohla být před r.1200. S jistotou můžeme tvrdit, že tento románský kostelík byl na místě dnešního presbytáře, obestavěného a upraveného pozdějšími přestavbami. Tam kde se žije, tam se i umírá. Proto musel být kolem této stavby hřbitov či pohřebiště. Zde musíme připustit možnost, že tehdejší osídlení mohlo být dočasné, přechodné či krátkodobé, trvalé osídlení musíme datovat až písemně doloženým rokem 1272. Právě existence hřbitova je zdrojem dalších důležitých informací, které uvedu později. Do konce 12. století přibylo v Čechách velké množství kostelů a klášterů v souvislosti se šířením křesťanství a potlačováním pohanských zvyků. Dále v tu dobu nastal rozmach dolování drahých kovů přímo pod přímým dozorem královské moci, umocněný přechodem na platbu mincemi místo naturálních dávek. Tehdy se ještě panovníci nedělili o politickou moc se stavem panským, můžeme tedy uvést hypotézu, že když kosohorské doly na stříbro již tolik nevynášely, prodal Přemysl Otakar II. tuto hornickou osadu společně s ostatními územími Vltavského kraje Rožmberkům, potažmo pánům z Landštejna, v našem případě Jindřichu a Připbyslavovi (pravděpodobně v pořadí otec a syn). Ve zmíněné době se otevírala ložiska kutnohorská, novoknínská a další, přesto páni z Landštejna měli dostatek peněz na to, aby zde vznikl velký gotický kostel. O tom svědčí několik skutečností. Především je to nádherné zazděné gotické okno na východním průčelí, které je nad oknem románským a další prvky, které zmíním později. Bohatství místního panství rozmnožil syn Připbyslavův a vnuk Jindřichův Vilém. Gotický kostel byl již farní, fara byla za hřbitovní zdí v místech dnešního farského dubu, později zde byla i škola v místech západní části dnešní fary. Vznikl ústřední církevně společenský komplex – kostel, hřbitov, fara a směrem k západu rozvíjející se osada. Domky byla převážně podél hlavní cesty, zámek a zámecká zahrada vznikly až o 300 let později. Zmíněný komplex byl pro člověka raného středověku pilířem ba dokonce smyslem jeho života. Základem byl církevní rituál: křest, přijímání svátosti, zvon, svátky, mše, kázání, oslavy a zpěv, pohřeb. Kostel byl pro obyčejného člověka monumentální , výzdoba, textilie, svícny, oltáře, obrazy, fresky a další vybavení jej povznášelo a posilovalo ve víře. Kostel, jakožto jediná zděná mohutná budova, mu též poskytoval ochranu i skrýš pro cennosti v případě ohrožení. Farní kostel je písemně doložen až r.1352, v době Karla IV. Ne že by tehdy vznikl, ale právě se dělal soupis všech kostelů z důvodu placení papežských desátků (dvacetina až pětatřicetina příjmu fary), takže v soupisu je poprvé většina tehdejších gotických kostelů. S odvahou amatérského badatele bych tipoval, že velký gotický kostel vznikl těsně po roce 1300. Máme k dispozici tři nádherné gotické portály: gotický vstup do presbytáře, gotický boční severní vstup a již zazděný jižní zadní vstup ze středověkého hřbitova. Nádherné kružbové gotické okno na východní stěně je sice zaslepené, avšak dokazuje, že kostel byl o patro zvýšen nad presbytářem a prodloužen k západu. Gotický kostel musel mít gotickou klenbu, z níž se bohužel nedochovalo vůbec nic. Ze severní strany přiléhala ke kostelu zvonice, přibližně v místech dnešní věže. Stavby kostelů prováděly pověřené hutě, pravděpodobně milevská, či písecko-zvíkovská.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)