Kostel sv. Anny na Týnci - Dobrovice (kostel) [11442]

Jeho historie je stejně zajímavá a bohatá jako historie obce Týnec. Osada s tvrzí byla pojmenována podle své polohy na vrcholu Chlumu. Písemné záznamy o Týnci a kostelu jsou známy ze 13. století. Podle nich ves s kostelem a farou vlastnil řád Johanitů, kterému přešla darem od vdovy po Markvartu Březenském. Podmínkou bylo, že z výtěžku správy osady a kostela budou odvádět každý rok lot stříbra a při větších příjmech lot zlata na chudinské účely. Za husitských válek byl Týnec Johanitům zabaven a v roce 1437 byl převeden do majetku Jiřího z Poděbrad. Koncem 15. století se obec stala majetkem Adama Tovačovského z Cimburka. Další majitel Mikuláš Geršdorf z Geršdorfu, který si malé týnecké panství koupil v druhé polovině 16. století, dal zbořit starou tvrz a postavil si novou, na které se usadil. Nebyl bezvýznamnou osobností, stal se totiž nejvyšším hejtmanem všech královských panství v Čechách, ale jeho osud není záviděníhodný. Protože se přidal na stranu českých stavů, jeho majetek byl po bělohorské bitvě zkonfiskován a jen díky tomu, že v roce 1619 zemřel, nebyl na Staroměstském náměstí popraven. Ale i tak se soud nespokojil jen s konfiskací majetku, jeho památka „jako hlavního rebela“ byla odsouzena k „věčnému zatracení“. Mikuláš Geršdorf z Geršdorfu byl posledním majitelem, který tvrz obýval. Henyk z Valdštejna, který konfiskovaný majetek získal, jej natrvalo připojil k dobrovickému panství. Z tvrze se stalo obyčejné hospodářské stavení.
Původní kostel Sv. Františka Serafinského se zachoval až do počátku 18. století. Podle inventáře z roku 1698 v něm byl jeden oltář. V blízkosti kostela byla dřevěná zvonice se třemi zvony. Nový chrám byl postaven zásluhou hraběnky Eleonory z Valdštejna asi v letech 1730-1734. Míval tři vchody a dva oltáře – sv. Františka Serafinského a sv. Jana Křtitele. Třetí oltář sem byl přenesen v roce 1741 z dobrovického kostela a čtvrtý svaté Anny v roce 1839 ze zrušené kaple dobrovického zámku. Oltář svaté Anny byl umístěn jako oltář hlavní. Při těchto změnách byl zazděn severní vchod, aby se získalo místo pro přemístění dosavadního hlavního oltáře sv. Františka. Asi tehdy byl také zazděn jeden ze dvou vchodů na hřbitov. Pro blízkost dalších kostelů, již tehdy byly slouženy mše pouze asi sedmkrát za rok. V dnešní době je kostel v dosti zchátralém stavu.

Poloha

přidat fotografie