Kostel sv. Petra a Pavla - Rotava (kostel) [11009]

Když v neděli ráno zahlaholí zvony, mají to lidé z Dolní a Horní Rotavy do svého kostela přibližně stejně daleko. Chrám stojí na návrší Sturbesberg, kde podle svědectví rodáků byla dříve zvonice, ohlašující požáry a jiná nebezpečí. Výstavba římsko-katolického kostela sv. Petra a Pavla byla zahájena v roce 1914. Záhy však byla přerušena světovou válkou a mohla být ukončena až v roce 1925.

Kostel sv. Petra a Pavla je postaven v historizujícím slohu. Jeho architektura napodobuje prvky byzantského, románského, gotického a barokního stylu. Je to nejmladší stavba historizujícího slohu v České republice. Kostel je jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem a hranolovitou věží. Chrámová loď má plochý strop. Okenní vitráže darovali úředníci rotavských železáren. Litinové zvony s vročením 1916 a 1918 byly odlity v Rotavských železárnách.

Kostel vysvětil 20. září 1925 pražský arcibiskup František Kordač. Na 20. září tedy připadá den rotavského posvícení. Arcibiskup Kordač byl populární díky svému sociálnímu cítění. Národ za ním stál i při jeho odvolání z funkce, po střetu se zhýralým vatikánským nunciem Ciriacim, který kromě pražského sídla požadoval pro sebe letní vilu v Karlových Varech.

Dodatečně byly do rotavského kostela pořízeny varhany (dvoumanuálové s pedálem), které byly vysvěceny 23. října 1932.

Současně s kostelem byl postaven dům kostelníka a hrobníka. Farář bydlel v 1. patře novostavby kina. Na svahu okolo kostela se rozkládal park, lemovaný smrky, vysázenými do tvaru srdce, což je krásně patrné z vyhlídky Skalka (Felsl). Nad kostelem se nacházel hřbitov, který byl založen 1925, ale již 1942 nebo 1943 se z hygienických důvodů začalo pohřbívat stranou obce na kopci Frielberg a původní hřbitov byl zrušen 1968. Při severní zdi kostela stojí žulový památník obětem 1. světové války. Desky se jmény rotavských obětí zmizely krátce po 2. světové válce. Zmizela také bronzová busta vojáka zasaženého kulkou, kterou vytvořiznámý umělec Franz Gruss.

Za 2. světové války (1941-1945) sloužil v rotavském kostele P. Reinhold Fischer, rodák z Nového Sedla. Staral se o rodiny nezaměstnaných, když po vzoru svého předchůdce Otta organizoval peněžní sbírky, nakupoval mouku a dával péct chléb, což byla akce zachraňující životy. Jemu samému však bylo souzeno stát se rotavským mučedníkem. Po válce, v předvečer svátku sv. Václava 1945, ho příslušníci českých národních gard přepadli v kostele a zavlekli do lágru Rotava II, kde ho surově bili a mučili. Záminkou bylo podezření, že schoval v kostele cenné předměty občanů, určených k odsunu, což se nepotvrdilo. Pravděpodobně měli gardisté spadeno na jeho rozporuplného předchůdce Otta, který nechvalně proslul nacistickým smýšlením. Naštěstí se o Fischerovi včas dozvěděli příslušníci amerických jednotek a Mezinárodního červeného kříže. Poté, co se v kraslické nemocnici částečně zotavil z následků mučení, prodělal 1946 s nalomeným zdravím odsun do Německa. Za socialiismu sloužili v Rotavě kněží P. Sokol, P. Ludín, P. Štván, P. Valenta a plných 20 let P. Vedral. Posledně jmenovaný prosadil provedení renovačních prací, které byly zčásti vykonány s brigádnickým přispěním farníků (např. 1976 zamřížování oken, 1983 položení měděné střechy věže, 1990 znovuosazení kříže na špici věže, zastřešení sakristie, opravu varhan).

Po roce 1989 se rotavský kostel stal příkladem solidarity současných a bývalých Rotaváků, vyhnaných po válce do Německa. Kostel se podařilo v letech 1993-2005 zrenovovat. Stalo se tak převážně z darů rodáků, na základě výzvy býv. faráře Reinholda Fischera (1991), veřejné sbírky organizované jeho sestrou Elfriede Schnurrer a pod inspirativním vedením patera Petera Fořta. Z výnosu sbírek téměř 90 000 DM (tj. 45 000 EUR) a zčásti díky vlastnímu vkladu farnosti, brigádnické a sponzorské pomoci byla položena nová střecha, instalovány žlaby, bleskosvody, elektroinstalace, vybudována zimní kaple, odvodnění, nová vnější fasáda, zastřešení vchodů, omítnutí, vymalování a restaurování částí interiéru.

 

Kostel se stal i vzorem spolupráce věřících různého vyznání. V 90. letech se kostel stal několikrát cílem zlodějů a překupníků památek. Obrazy, ukradené z ambónu, nahradil rotavský malíř, evangelík Otakar Glos, který originálním způsobem ztvárnil postavy evangelistů.

Z iniciativy rotavského rodáka, architekta Karla Nausche byla v roce 2004 vedle hlavního vchodu instalována pamětní deska rotavským obětem světových válek. Repasi kostelních zvonů provedla v roce 2007 sponzorsky firma ROTAS Strojírny, s.r.o. 

Každoroční poutní slavnost připadá na první nedělní odpoledne po svátku sv. Petra a Pavla 29. června. Po slavnostní bohoslužbě se koná v kostele a na přilehlém prostranství poutní oslava.