Rozhledna Hýlačka u Tábora (rozhledna) [1086]

Jedinou rozhlednu, kterou se pyšní město Tábor, nalezneme na nepříliš výrazném, a zčásti zalesněném pahorku, poblíž obce Větrovy. Dřevěná věž, tvarem připomínajcí husitskou hlásku, zde stojí od roku 1920, kdy ji na návrh profesora Theodora Petříka nechal zbudovat táborský odbor K.Č.T. Osmnáctimetrová rozhledna (tehdy ještě krytá dřevěným šindelem) byla otevřena 4.července 1920.

Pro své ladné tvary, a hlavně národní symboliku, byl projekt věže v poněkuď zvětšném měřítku následně použit pro stavbu rozhledny na vrcholu nedalekého Velkého Blaníku (1940) a také byl použit pro stavbu rozhledny zvané Rozálka v Žamberku. (1932). Všechny tři jsou dřevěné, a mají tvar husitské hlásky.

Od roku 1995 patří táborská Hýlačka mezi několik málo našich rozhleden, která jsou zařazeny mezi kulturní památky. V roce 2005 byla rozhledna z dotace ministerstva kultury opravena, a dostala novou střešní krytinu.

Rozhledna Hýlačka u Tábora (v místní části Větrovy) byla postavena v roce 1920 místním Klubem českých turistů. Původně se jmenovala Svoboda, protože o její stavbě rozhodli turisté v roce 1918, po vzniku samostatného Československa. Časem jí ale zůstalo jméno po kopci, na kterém stojí. Projekt dřevěné rozhledny vypracoval profesor pražské techniky architekt Theodor Petřík, který ji navrhl ve tvaru husitské hlásky s šestibokou kamennou základnou a strmou střechou s trámovou konstrukcí krytou šindelem. Celkem 18m vysoká rozhledna nabízela rozhled z výšky cca 14m, na vyhlídkový ochoz vedlo 57 schodů. Projekt o několik let tak nadchnul Komisi pro povznesení turistického ruchu ve východočeském Žamberku, že si od jejího autora profesora Petříka vypůjčila plány, podle kterých v roce 1932 vystavěla kopii táborské Hýlačky.                

Táborská rozhledna byla postavena nákladem 45 000 Kč za podpory řady mecenášů a obce Větrovy, která věnovala pozemek i kámen. Pata rozhledny je ve zcela stejné nadmořské výšce jako samotný vrcholek 73 metrů vysoké věže táborského kostela a Tábor je tak z vyhlídkového ochozu doslova jako na dlani. Vyhlídková věž byla vysoká pouhých 18 m (jak je uvedeno výše), protože vrch Hýlačka byl původně holý.                

Ve druhé světové válce zabrali Hýlačku němečtí okupanti a využívali ji jako pozorovatelnu protivzdušné obrany. Po válce ji převzal odbor KČT zpět, opravil a uvedl do provozu v roce 1946. Svému účelu sloužila do roku 1967, kdy byla pronajata Svazarmu. Ten ji uzavřel a zřídil zde radiostanici. V roce 1990 se vlastníkem rozhledny stal opět KČT Tábor. Po značných opravách a odtěžení stromů, které bránili výhledu severním směrem na město Tábor, ji opětovně zpřístupnil 5. května 1991. V roce 1995 posoudilo Ministerstvo kultury rozhlednu jako objekt historicky významný a prohlásilo ji za kulturní památku.                

Na podzim 2004 rozhledna získala díky dotaci Ministerstva kultury nový kabát v podobě zcela nové eternitové (cembritové) střechy. Po dlouholetém úsilí se rovněž podařilo vyjednat částečnou úpravu dřevin v okolí věže, která byla realizována v únoru 2006 a výrazně vylepšila výhled. U rozhledny táborští turisté každoročně pořádali řadu akcí pro děti, například pálení čarodějnic, pohádky u Hýlačky či Loučení s létem.            

Tragická zpráva přišla z Tábora ráno 1. ledna 2012, kdy rozhledna kompletně shořela (příčina požáru nebyla dosud zjištěna). Představitelé KČT Tábor se samozřejmě s touto situací nehodlali smířit a již v lednu 2012 vyhlásili veřejnou sbírku na výstavbu rozhledny nové. Na několika místech v Táboře a v okolí (ale třeba i na rozhledně Chlum u Plzně) se objevily sbírkové pokladničky, na novou rozhlednu plynuly i výtěžky z nejrůznějších společenských a kulturních akcí (koncert pro Hýlačku, bleší trh, velikonoční taneční zábava, prodejní výstavy), od dubna 2014 bylo možné zasílat dárcovské SMS, od března 2015 pak „koupit“ jednotlivé schody rozhledny. V rámci sbírky se povedlo na novou rozhlednu nashromáždit zhruba 800 tis. Kč, dalšími 2,5 mil. Kč přispělo město Tábor a stejnou sumou i Krajský úřad Jihočeského kraje. Další prostředky (1,6 mil. Kč) dorazily od pojišťovny za shořelou předchůdkyni.                

V červnu 2012 KČT Tábor ve spolupráci s městem Tábor vyhlásil architektonickou soutěž na zpracování návrhu řešení nové stavby (oproti původní Hýlačce musela být stavbu kvůli okolním stromům vyšší). Ačkoli hodnotící komise nejlépe ohodnotila mezi více než čtyřmi desítkami přijatých návrhů betonový projekt architekta Ing. Ladislava Mládka, narazil tento projekt u veřejnosti – proti jeho realizaci uspořádali občané místní části Větrovy petici. Navíc by náklady na stavbu takové věže dosáhly cca 12 mil. Kč, což bylo nad možnosti KČT Tábor. V květnu 2013 nakonec výbor KČT rozhodl o výběru finančně méně náročného projektu vzdušné železné konstrukce od Ing. arch. Davida Grygara, který hodnotící komise původně doporučila jako třetí nejvhodnější návrh.                

V červenci 2014 nabylo právní moci společné územní rozhodnutí a stavební povolení na stavbu nové rozhledny Hýlačka a na druhý pokus se v listopadu téhož roku podařilo v rámci výběrového řízení nalézt jejího dodavatele – sokolovskou firmu Lemonta s.r.o., která měla mimo jiné zkušenosti s výstavbou rozhledny Cibulka u Oloví (postavena v roce 2014) a nabídla nejnižší cenu (7,0 mil. Kč s DPH). Samotná stavba proběhla v rozmezí březen až červenec 2015. Slavnostně se nová Hýlačka otevřela 1. srpna 2015.

Automobilem se lze dostat až k rozhledně. Do obce Větrovy se dostaneme, když vyjedeme z Tábora směrem na Bechyni. Za Táborem je však nutno zabočit vlevo na Větrovy. Poměrně blízko k rozhledně se dá dostat i vlakem. Pojedeme z Tábora Křižíkovo el. tratí (žel. trať č. 202 Tábor - Bechyně). Vystoupíme však již na první zastávce s názvem Horky. Odtud je to k Hýlačce asi jen 0,7 km po modré TZT. Po modré se dá jít již z Tábora (asi 5,5 km). Ukazatele směrů jsou před nádražím ČD v Táboře.

Poloha

přidat fotografie