Evangelický kostel svaté Trojice - Libiš (kostel) [10824]

Základním znakem modlitebny převzatým od maďarské reformované církve je vnitřní uspořádání, kdy kazatelna je uprostřed delší strany a lavice umístěny do půlkruhu kolem stolu Páně - symbol, že středem bohoslužeb trpěné církve bylo kázání s výkladem Písma a svatá večeře Páně pod obojí způsobu.

Další stopou po maďarských protestantech je deska s textem žalmu 51,20 ve staré maďarštině. Jde o unikát, který nelze spatřit v žádném jiném našem tolerančním kostele. Maďarští turisté, kteří do Libiše jezdí, navštěvují kostel nejen kvůli nápisu, ale i pro osobnost Véghovu.

Jinou zvláštností objektu je střídmá výzdoba, včetně nalakování kazatelny, lavic, stolu Páně i krucht. Reformovaní se totiž zásadně stavěli za prostotu místností pro bohoslužby a ostatně i bohoslužeb samých. Řezbářsky mistrně zpracované prvky na dodnes výborně zachovaném původním mobiliáři nesvědčí o snaze vyrovnat se výpravnosti katolických chrámů, ale o oblibě umění a řemesla kazatelem Véghem, který sboru posléze věnoval i stejně provedený stůl Páně.

Zvláštní povšimnutí si zaslouží i několik prvků výzdoby.

Znak libišského sboru, umístěný ve středu kazatelny, obsahuje symboly, jak je převzala Českobratrská církev evangelická, vzešlá ze spojení kalvínského a luterského reformačního proudu v prosinci roku 1918. Písmo svaté - Bible, upozorňuje na základ kázání a kalich jako obecenství při svátosti večeře Páně. Další znamení, slunce, je rovněž původem z maďarské reformované církve. Symbolizuje nejen Krista, ale i světlo, které se rozzářilo českým evangelíkům po 160 letech temna v jejich opětném uznání. Hrozny vinné révy a klasy pšenice značí živly při večeří Páně. Oběť Ježíše Krista na kříži upomíná starokřesťanský symbol - pelikán, živící svá mláďata vlastní krví.

Varhany, pořízené po druhé světové válce, sice nezapadají do stylu historického interiéru, vyjadřují však obětavost členů sboru. V současné době na nástroji probíhá generální oprava. Návaznost na českou tradici podobojí a husitskou dokladuje pamětní deska Mistra Jana Husa, věnované sboru k 500. výročí jeho upálení tehdejšími konfirmandy (nově přijatí členové sboru, kteří prošli pastorační přípravou). Jinou pamětní destičku najdeme v lavici, v níž ještě čtyři dny před svým sebeobětováním seděl člen libišského evangelického sboru Jan Palach.

Připraveno s použitím materiálů Pavla SCHEBESTY

Poloha

přidat fotografie