Kostel sv. Martina - Kostelec nad Labem (kostel) [10822]

Hřbitovní, původně farní kostel postavený ve 2. polovině l3.století, přestavěný pozdně goticky, v l7.století upravena kaple. Roku 1769 rozšířen o západní věž a postavena kruchta. - Trojlodní prostor s obdélníkovým polygonálně ukončeným presbytářem se sakristii po severní straně. a s kaplí po straně jižní. V zadním průčelí hranolovitá věž členěná lizénovými rámci, lizénami a obdélnými plnými a půlkruhem sklenutými okny. Profilované hrotovité gotické portály a hrotovitá okna s bohatými různotvarými kružbami.- Presbytář a sakristie sklenuty kružbovou žebrovou klenbou na konzoly. Trojlodí dělené asymetrickými pilíři je plochostropé.

V jižní kapli valená klenba s lunetami. Hlavní loď se otvírá do boční lodi arkádami na pilířích s lomenými oblouky. Oblouky arkády na severní straně podepřeny polosloupy s jednoduchou hlavicí. - Zařízení. Hlavní oltář novogotický, kazatelna z doby kolem roku 1700. Barokní sochy sv.Floriána a arch. Michaela (?) v lodi z l8.století. Při vchodu na schodišti kamenná barokní socha sv.Václava. - Znakové náhrobníky z roku 1561, 1582 a další nečitelné.- Svá pohřební místa tu měli Vančurové z Řehnic. - Balsamovaná a seschlá těla jejich byla patrně před lety z hrobek chrámových vyňata a uložena ve sklípku kostnice, kde se dosud, pod jménem festi nalézají. (Viktor Pelunka,1906). - V kapli oltář Panny Marie s barokní replikou gotické Madony malovanou na dřevě a barokní sochy sv.Víta a sv.Václava.

První zmínka o kostele sv.Martina je z roku 1361. V době josefínské sloužil jako skladiště střelného prachu. Obnoven byl v roce 1894. - Prvním známým duchovním je Volok, kolem roku 1359. - Zmínku si zasluhuje zdejší kněz Mikuláš, o kterém se V.Tomek domnívá, že schvaloval již před Husem vysluhování Večeře Páně pod obojí způsob. - Pod schody v dlažbě kostela je kámen, na jehož obrubě jsou slova: hodinu...umrzel Ctihodný kněz Gindrich Hostounský toho czasu dekan v Miestě Kostelcy na Labi a tuto pochowan gest. - Ve stěně pod kruchtou je náhrobek Smiřických. Znak Vančurů z Řehnic zdobí červený náhrobek s letopočtem 1582. Další náhrobní kameny nesou jména - Johana z Vřesovic, Fabián Sekerka ze Sedčic, Jiří Berka z Dubé, Jan Šlechta ze Všehrd. Při kostele sv.Martina existovalo literátské bratrstvo, které v roce 1577 vlastnilo kancionál na pergamenu psaný a drobnomalbami vyzdobený.

Po zrušení literátských bratrstev musel být kancionál roku 1783 odevzdaný krajskému úřadu v Kouřimi pro univerzitní knihovnu v Praze. Tam je však neznám. Hřbitov kolem kostela je přístupný schodištěm s pseudobarokní branou z roku 1894 (?). U brány kamenné sochy Piety a sv. Jana Nepomuckého z l9.století. Původní hřbitovní brána na jižní straně je obdélná s polokruhovým záklenkem z masivních kvádrů. - Márnice z 2.poloviny l9.století je čtvercová se zaoblenými nárožími, čabrakovými pilastry, obdélným portálem a klenákem, obdélným oknem a korunní římsou nad středem polokruhem položenou. Budova je kryta mansardovou střechou. - Ve hřbitovní zdi na vnější straně barokní výklenková kaple novodobě upravená.

Poloha

přidat fotografie