Kostel sv. Václava - Písek (kostel) [10738]

Popisovaný kostel byl ve své původní středověké podobě zřejmě nejstarší sakrální stavbou na území dnešního Písku. V návaznosti na historické souvislosti je zjevné, že musel vzniknout nejpozději před polovinou 13. století, pravděpodobně však již o několik desetiletí dříve. Z tohoto kostela zůstalo dodnes kompletně dochováno základové zdivo, takže víme, že jeho rozměry byly totožné s kostelem současným; nejasným zůstává jeho východní závěr, který byl buďto uzavřený přímo, nebo před východní stěnu předstupovala pouze mělká apsida. Pro celé středověké období je s kostelem spojeno pouze několik písemných zpráv (první v roce 1378), z nichž však žádná neposkytuje bližší informace k jeho podobě. K radikální proměně podoby původního středověkého kostela došlo nejpravděpodobněji ve třicátých nebo na počátku čtyřicátých let 16. století, kdy byla zřejmě již zchátralá nebo z nějaké příčiny silně poškozená stavba odbourána až na úroveň terénu a na původních základech byla vybudována zcela nová svatyně v goticko-renesančním stylu. Její vzhled můžeme rekonstruovat velmi přesně, neboť ve zdivu zůstala zachována v úplnosti dodnes. Půdorysně byl tento kostel, včetně věže, shodný s dnešním. Pouze na východě byl prodloužen o polygon závěru presbyteria. Výška obvodových stěn byla asi o polovinu nižší (sahala do úrovně parapetů dnešních oken) západní štít byl dosti vysoký, což svědčí o velké strmosti původní střechy; do kostela se vstupovalo od jihu mírně zahroceným portálem situovaným v těsném sousedství s dnešním směrem na východ, západní portál se nacházel v místě dnešního, jen nepatrně posunutý směrem k jihu. Presbyterium bylo osvětlováno třemi hrotitými okny bez kružeb, stejnou podobu mělo i okno v ose západního štítu; poslední okno, značně úzké, bylo umístěno v jižní stěně lodi. Pravděpodobně celou západní třetinu lodi vyplňovala nejspíš dřevěná kruchta (možná trojramenná) na niž se vstupovalo z vnějšku kostela portálkem v jižní stěně. Kostel nebyl zaklenut, nýbrž jeho strop byl převýšený vzhůru do krovu, k jehož vzpěrám byla přibita prkna, která tento strop vytvářela. Věž stála již tehdy v současných půdorysných rozměrech, ale byla nižší. V této podobě zůstal kostel, jehož interiér byl souvisle pokryt nástěnnými malbami, až do roku 1695, kdy bylo přikročeno k jeho barokní přestavbě, která trvala do roku 1697. Projekt vypracoval a stavbu řídil hlubocký schwarzenbergský stavitel Giacomo Antonio de Maggi. Třebaže proměna vzhledu byla na pohled velmi výrazná, byla zároveň sdostatek šetrná k původní stavbě. Obvodové zdivo zůstalo kompletně zachováno a po odbourání korunní římsy zvýšeno asi na dvojnásobek, což pochopitelně přineslo nutnost zazdít veškeré okenní otvory s výjimkou výše položeného okna nad kruchtou. Zevnitř bylo k obvodovým stěnám přiloženo dvanáct přízedních pilířů jakožto opor pro valenou klenbu. Z důvodu vhodného rozmístění pilířů došlo k zaslepení jižního vstupu a nový vstup musel být posunut západním směrem. Západní čtvrtinu lodi vyplnila zděná kruchta. V úrovni někdejší římsy byly položeny parapety nových půlkruhově zaklenutých oken. V letech 1712-14 byla podle projektu Pietra Spinetty zvýšena a upravena věž; zároveň byla do kouta mezi východní stranu věže a severovýchodní stranu závěru vestavěna věžička obsahující vřetenové schodiště, kterým se vstupuje do patra věže. Těmito úpravami se stavební vývoj kostel v zásadě uzavřel.

Vnějšek stěn kostela je velmi prostý a s výjimkou věže a západního průčelí postrádá jakékoliv členění; pouze podstřešní římsa je bohatě profilována a jednoduché šambrány oken jsou lemovány páskem.
Jediný náročnější prvek představuje kamenné ostění jižního vstupního portálu s bohatou architektonickou dekorací osazené v roce 1745. Autorem návrhu portálu je písecký řezbář Jan Chládek, realizace se ujal zdejší kameník Štěrba. Dveře byly vyměněny při opravě roku 1892. Západní průčelí je po stranách lemováno lisenami, v úrovni paty štítu jsou tyto liseny spojeny vodorovnými pásem. Hrany štítu lemují užší pásy spojené další vodorovnou lištou v úrovni zalomení štítu; na vrcholu štítu je na čtyřbokém podstavci osazena kamenná koule. V ose průčelí se nalézá obdélný vstupní portál s kamenným neprofilovaným ostěním pravděpodobně z první poloviny 18. století, dveře jsou z roku 1892; vstup byl ve druhé polovině devadesátých let 20. století v úrovni vnitřní špalety zazděn. Nad portálem je obdélné pole lemované omítkovým pásem s textem obnoveno 1972. K opravám se vztahují také oba další nápisy a sice o něco výše umístěná leštěná kamenná deska s rytým nápisem renovatum 1891 a ještě výše v omítce vyrytý letopočet 1840. U paty severní stěny lodi je možno pozorovat v úrovni terénu odbourané středověké základové zdivo, které tu bylo využito při výdlažbě odvodňovací stružky. K východní části severní strany lodi je připojena hranolová věž. Věž je dole opatřena konstrukčním soklem, v úrovni koruny zdi kostela ji obíhá z kostela přecházející římsa, nad níž se zdivo z vnějšku výrazně zeslabuje. Horní část věže má členité architektonické řešení. Je rozdělena do dvou pater kordónovou římsou, nároží jsou opatřena zdvojenými pilastry. Střecha má tvar cibulové báně s lucernou, menší bání a koulí. Na hrotnici je umístěna plechová korouhev - postava sv. Václava na koni.
Ve zvonovém patře věže je dnes umístěn jediný zvon, nejstarší, jaký se ve městě dochoval, který byl ulit roku 1546. Ozdoben je reliéfem Kalvárie a nápisem tento zwon gest slyt ke czti a k chwale panvbohv y synv milemv y duchv swatemu leta md xl vi cornelivs. Z nápisu nevyplývá zda Cornelius je jméno zvonu nebo zvonaře.
Přízemí věže (sakristie) bylo až do roku 1726 přístupné pouze z kostela, neboť teprve tehdy byla severní stěna věže prolomena novým vstupem a osazeno ostění obdélného portálku, které vytesal příbramský kameník František Krošnetr. Tento vstup byl zazděn na počátku druhé poloviny devadesátých let 20. století. Při východní straně věže byla v roce 1713 nebo 1714 přistavěna věžička obsahující vřetenové schodiště do prvního patra; současné obdélné ostění vytesané kameníkem Štěrbou sem však bylo osazeno až v roce 1745.

(Písecké katolické kostely, vydala Římskokatolická farnost Písek roku 2005. Text – upravený a aktualizovaný – Jan Adámek)

Poloha

přidat fotografie