Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Jihočeský kraj » okres České Budějovice » kostel, kaple, synagoga » Kostel Narození Panny Marie - Dolní Bukovsko (kostel)

Kostel Narození Panny Marie - Dolní Bukovsko (kostel) [10648]



Farní kostel narození Panny Marie se nachází uprostřed dolnobukovského náměstí a jeho okolí tvoří parkově upravený bývalý hřbitov. Jednolodní raně gotický kostel, z období po roce 1600, je zakončen na východě pětibokým presbytářem s opěráky a k jeho severní straně přiléhá sakritie. Nad dvojitým triumfálním obloukem se vypíná čtyřboká věž s osmibokou jehlancovitou střechou. Při pohledu na věž upoutají naši pozornost pseudogotické plechové růžice, zdobící střechu. Fasády kostela jsou hladké, pouze západní průčelí je členěno pilastry. Jižní fasáda lodi nese sluneční hodiny. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou. Původně gotická okna byla rozšířena a polokruhově sklenuta, pouze okénko za oltářem si uchovalo bývalý vzhled. Sakristie má valenou gotickou klenbu. Původně gotická loď, o polovinu prodloužená v letech 1853 - 1855, je kryta rákosovým stropem.

Mobiliář kostela je pseudogotický z druhé poloviny devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Na hlavním oltáři se nachází obraz Narození Panny Marie z roku 1853. Po stranách svatostánku stojí sochy Božského Srdce Páně a Srdce Panny Marie. V presbytáři spatříme také pesudogotickou křtitelnici se scénou Křtu Páně, pocházející z roku 1936. Na evangelijní straně lodi se nalézá oltář' sv. Václava se sochou tohoto světce. Jeho protějšek tvoří na epištolní straně oltář sv. Jana Nepomuckého. Oba oltáře byly pořízeny v roce 1903. Jako kropenka na svěcenou vodu slouží kamenná pozdně gotická šestiboká křtitelnice a kružbovými reliéfy, zasazená v jižní stěně lodi vedle vchodu. Tuto stěnu lodi zdobí dále sochy Panny Marie Lurdské a sv. Josefa, pěstouna Páně. Křížová cesta umístěná v lodi vznikla v roce 1899. Varhany, stojící na hudební kruchtě, zhotovila roku 1905 firma Hejna a Černý z Vinohrad.

Původní varhany byly převezeny do kostela v Horním Bukovsku. Kostel Narození Panny Marie Presbytář a triumfální oblouky kostela zdobí cyklus gotických nástěnných maleb, datovaných do šedesátých let čtrnáctého století. K jejich nálezu došlo vroce 1935 a byly restaurovány malířem Bohumilém Čilou.

Další, dosud neodkryté malby se pravděpodobně nacházejí na čelní stěně triumfálního oblouku a částečně iv lodi a v sakristii.Dříve bohaté malby se dochovaly pouze fragmentárně. Kápě klenby jsou pokryty hvězdami, mezi něž je zasazeno zobrazení Červeného slunce a bílého měsíce.Vidíme zde i dva erby s pětilistou růží, připomínající vlastníky panství. Doklenebních kápí byly zakomponovány i medailony se symboly čtyř evangelistů. Prostor za hlavním oltářem osvětluje gotické okénko s červeně polychomovanoukružbou, jehož špaletu pokrývá rostlinný dekor. Na této východní straně sedochovaly zbytky postav světců.

Na jižní straně presbytáře lze rozeznat fragmenty z výjevu Stvoření Adama a Evy, blíže k lodi Vyhnání z ráje. Malby byly poškozeny při úpravách oken. V horní části severní stěny je zachycena scéna Korunování Panny Marie, pod níž se nachází nejpoutavější výjev bukovských maleb. Jedná se o scénu Ukřižování, která zaujme naši pozornost svojí expresivitou a přeplněnou kompozicí s mnoha postavami. Střed výjevu tvoří kříž s Kristem. Po jeho stranách stojí dva kříže, na nichž visí umírající lotři. Okamžik smrti naznačil malíř zobrazením duší v podobě postaviček, které vychází z jejich úst. Duši kajícího zločince odnáší anděl, duše zatvrzelého lotra se zmocňuje ďábel. Pod křížem se nachází postava s korunou a s kalichem v ruce, jejíž protějšek tvoří dívka se zavázanýma očima, držící kozla. Jedná se o alegorii Církve a Synagogy. Koruna na hlavě postavy symbolizuje důstojnost a moc církve a kalich v její ruce dary odpouštění hříchů a proměňování eucharistie, které církev obdržela díky Kristově krvavé oběti. Zavázané oči dívky představují zatvrzelost Židů, kteří nepoznali v Ježíšovi pravého Mesiáše. Kozel symbolizuj starozákonní očišťování od hříchů. Velekněz na něj přenášel obřadně hřích celé pospolitosti, aby poté byl kozel i se všemi hříchy vyhnán na poušť. Zkarikované tváře některých postav mají znázorňovat jejich špatné vlastnosti. Kromě své roviny vyprávěcí má tedy výjev i hluboké symbolické pozadí. Vnitřní plocha východního triumfálního oblouku je ozdobena medailony s polopostavami apoštolů. Na západním triumfálním oblouku spatříme na jeho vnitřní ploše medailony s polopostavami deseti panen z novozákonního podobenství. Moudré panny, které si uchovaly olej v lampách, aby uvítaly ženicha, se nalézají na epištolní straně. Když se otočíme, uvidíme na protější straně panny pošetilé, jimž olej došel, neboť si jej nevzali do zásoby jako jejich prozíravější družky.

Na čelní stěně východního triumfálního oblouku je na pravé straně vyobrazen Kristus Trpitel a na straně levé jako protějšek Zmrtvýchvstání Páně. V barevné škále se objevuje především karmin, okr a bílá barva. Hodnota maleb, které byly sice částečně poškozeny stavebními úpravami kostela, spočívá v jejich bohatosti a expresivitě. Malíř se zřejmě inspiroval, zvláště v případě scény Ukřižování, v soudobé deskové malbě.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)