Kostel sv. Petra a Pavla - Jedovnice (kostel) [10633]

První písemné zprávy o Jedovnicích pocházejí z roku 1269. Kostel zde stál již ve 13. století, jak vyplývá ze záznamů o předávání panství. Nynější kostel, zasvěcený sv. Petru a Pavlu, byl postaven v letech 1783 až 1785, základy věže však pocházejí už z roku 1681. Dne 7. května 1822 zničil obrovský požár téměř celé městečko. Na kostele shořela šindelová střecha a čtyři zvony se žárem roztavily. Byly zničeny i varhany a obraz na hlavním oltáři. V roce 1873 byl postaven hlavní oltář v pseudogotickém slohu, obraz sv. Petra a Pavla namaloval akad. Malíř E. Pirchan z Vídně. V roce 1963 byl tento oltář nahrazen novým od pražských umělců Mikuláše Medka a Jana Koblasy. Jan Koblasa je také autorem nového presbytáře – oltáře, svatostánku, ambonu, svícnů i sedadel pro kněze a ministranty. Leptaná okna v presbytáři jsou dílem Josefa Istlera, oltářní mřížka (dnes zábradlí na kůru) je od Karla Nepraše. Další úpravy v lodi prováděl brněnský umělec Ludvík Kolek.

Každý detail obnoveného interiéru má svou duchovní myšlenku. Kazatelna z mramorových stupňů naznačuje, že slovo Boží, které se z ní hlásá, je skála, o níž můžeme opřít svůj život. Dvě desky připomínají dvě části Desatera a též dvojí zákon lásky - k Bohu a k bližnímu. Smělé sestavení stupňů vyjadřuje, že víra znamená odvahu.

Obětní stůl se svými zužujícími se plochami. je znázorněním věty z evangelia: "Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu".

Svatostánek je zhotoven z poměděného hliníku a je zlacený. Jsou na něm starokřesťanské symboly dvanácti apoštolů. Uprostřed řady jsou atributy patronů kostela - klič a meč. Vlevo dole je symbol jesliček, kde začalo Ježíšovo poslání. Vpravo je Golgota, kde Kristus své dílo dovršil. Matná plastika srdce s otevřenou rannou uprostřed spolu s řadou rubínů připomínají, že v pozadí celého díla spásy je nesmírná Boží láska, která je i v našem životě na první pohled málo viditelná.

Svícny na oltáři jsou cínové. Zastupují obec věřících a to právě ty, kdo jsou Bohu nejblíže. Sehnutá postava představuje trpícího člověka, druhá zase člověka s pevnou vůlí, který se celým srdcem rozhodl žít podle víry.

Okna v presbytáři jsou kulatá. Okna nahoře vyjadřují radost velikonočního jitra, kdy se začala do světa šířit zvěst o Kristově vítězství nad smrtí.

Spodní okna — paprsky, sbíhající se na hrudi ukřižovaného, znázorňují Ježíšova slova: "Až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě".

Goticka Madona, od neznámého mistra, pochází z poutního kostela v nedalekém Housku, který byl zničen za husitských válek. Její nynější umístění dokazuje, že staré a nové umění může vytvořit obdivuhodný soulad. Z původní výzdoby pochází KŘÍŽOVÁ CESTA a dva POSTRANÍ OLTÁŘE. Vlevo je obraz sv. Barbory, patronky horníků ze sousední Rudice, vpravo je obraz sv. Dominika, patrona přifařené obce Krasová.

Oltářní obraz Kristova kříže je malován barvami drahých kovů, protože kříž je pro věřícího člověka pokladnicí z níž čerpá útěchu a sílu pro svůj život. Modrá barva vyjadřuje hlubokou naději, kterou Ježíš přináší světu, a zároveň připomíná účast Panny Marie na Kristově utrpení. Modrá vystupuje z temné červeně, jíž chtěl malíř znázornit náš svět, plný bolesti a zloby. Příčné břevno kříže je delší, protože Spasitel zemřel za všechny lidi a moc kříže sahá od věčnosti do věčnosti. Zlato snesené uprostřed připomíná hostii. Tělo Kristovo, "obětované za život světa" (Jan 6, 51). Zlato ve středu kříže nás také upozorňuje, že cena kříže je uvnitř. Kdo z něho chce načerpat naději a sílu, musí nejprve pochopit souvislost utrpení Ježíšova se svým vlastním.

Rám obrazu představuje lidský život. Řezby znázorňují práci ducha i rukou, radost i bolest, odhodlání i únavu. Horní část rámu naznačuje, jaký by měl náš život být. Všechny řezby zde směřují vzhůru a také my bychom měli stále usilovat o to, co je lepší. Postranní části představují skutečnost. Vládne zde zmatek, jedno druhému překáží a některé řezby z rámu vybočují. Také v našem životě se mnoho námahy a úsilí ztrácí do prázdna a jsme plni neklidu. Pouze víra v Ukřižovaného dává našemu snažení smysl. U paty kříže nalezne všechno svůj pokoj. To je vyjádřeno dolní částí rámu, kde jsou řezby vyrovnané a nehybné.

Vstupní dveře se symboly apoštolů Petra a Pavla (skřížené klíče a meč), vnitřní brána a dveře v lodi jsou od brněnského umělce Ludvíka Kolka. Ten navrhl také okna v lodi.Okna v lodi Obrácení sv. Pavla je v zadu vlevo. Šipkami směřujícími dolů znázorňuje padající postavu a zároveň vnitřní proměnu Šavla (pronásledovatele) v Pavla (kazatele). Smrt sv. Pavla je na téže straně vpředu. Popravčí meč se pro Pavla stává cestou k novému životu, který nám získal Kristus ukřižovaný a vzkříšený. Proto má meč podobu vítězného kříže. Povolání sv. Petra je naproti vzadu. Loď, moře s rybami a klíč připomínají chvíli, kdy Ježíš ustanovil galilejského rybáře za prvního z apoštolů a svěřil mu " klíče nebeského království". Smrt sv. Petra je vpředu vpravo. Slzy v pozadí připomínají Petrovu celoživotní lítost nad tím, že třikrát zapřel svého mistra. Proto se necítil hoden zemřít jako on a na vlastní přání byl ukřižován hlavou dolů.

O moderní úpravu kostela se nejvíce zasloužil p. František Vavříček ( + 1995), který působil v Jedovnické farnosti 47 let. Jeho zásluhou byl také v letech 1969 - 1971 postaven moderní kostel v nedaleké obci Senetářov a modernizovány kaple v ostatních obcích farnosti.

Poloha

přidat fotografie