Kostel Panny Marie Bolestné - Sloup (kostel) [10631]

Sloupský barokní chrám patří k významným architektonickým památkám. V průčelí mezi věžemi je vysoký přes 30 m, chrámová loď ve tvaru želvy symbolizující ochranu Panny Marie je široká 30 m a dlouhá 40 m, dvě věže s oplechovanými báněmi jsou vysoké 40 m. Nad hlavním portálem vchodu je latinsky psaný nápis: Stalo se tak skrze Hospodina, tento div se udál před našimi zraky (Ž 117, 23; překlad podle ekumenického vydání bible z r.1985), dále letopočet stavby a erb Karoliny z Roggendorfu.

Věže zdobí ve výklencích umístěné kamenné sochy sv. Magdaleny, sv. Marty, sv. Cyrila a sv. Metoděje, jejichž autorem je brněnský sochař Ondřej Bleiberg. Ve věžích jsou zabudovány věžní hodiny a celkem čtyři zvony. V interiéru chrámu upoutá hlavní oltář z černého a červeného mramoru těženého v Těšeticích na Kroměřížsku. Mohutná chrámová klenba je vyzdobena malbami od vídeňského malíře Kašpara Sambacha, pozdějšího ředitele vídeňské malířské akademie. Je zde znázorněno nanebevzetí Panny Marie a její oslava. V kopuli vpravo jsou symboly Marie, Matky Spasitelovy: Marie, Matky Boží moudrosti; Panny Marie jako Zrcadla spravedlnosti; Nádoby vznešené pobožnosti. Vlevo jsou symboly Panny Marie jako Archy úmluvy; Uzdravení nemocných; Brány nebeské; Růže vonné všech ctností. Cestou k hlavnímu oltáři vidíme na podlaze chrámu náhrobní desku. Je to vstup ke kryptě, v níž je pochována hraběnka Karolina zemřelá ve Sloupě v r. 1759. Klenby s freskami

Hlavní oltář ohraničují čtyři vysoké sloupy z černého mramoru, mezi nimiž je nahoře bílou holubicí znázorněný Duch Svatý, níže Bůh Otec v lidské podobě a velikosti,. Pod ním ční veliký dřevěný kříž s přehozeným bílým rouchem. Mezi sloupy stojí dřevěné sochy cherubů v životní velikosti a vjejich středu trůní na oltáři pod křížem socha Panny Marie Bolestné vyřezaná z lípového a topolového dřeva a zdobená zlatem a stříbrem. Na klíně s tělem Spasitelovým sňatým z kříže. Na hlavě Bohorodičky i jejího Syna jsou položeny pozlacené koruny požehnané papežem Janem Pavlem II. v Římě v roce 1996. Kolem sousoší se rozlévá zář paprsků ... Vzácný dřevěný svatostánek a umělecké ozdoby hlavního oltáře jsou dílem brněnského sochaře Ondřeje Schveigla a pozlacovače Vincence Kutálka. Na svatostánku spočívá kniha Zjevení se sedmi pečetěmi. Freska na klenbě chrámu znázorňující Nanebevzetí Panny Marie a erby zakladatelů chrámu - Karla a Karolíny z Roggendorfu.

 Boční oltář nejblíže sakristii vpravo od hlavního oltáře je zasvěcen sv. Josefu a je na něm obraz tohoto svatého na úmrtním loži. Na téže straně blíže vchodu je oltář sv. Františka Serafinského s obrazem světce modlícího se před Spasitelem na kříži. Naproti posledně zmíněnému je oltář sv. Karla Boromejského s obrazem světce v kněžském rouchu podávajícího eucharistii nemocným morem. Oltáři zasvěcenému sv. Anně na téže straně chrámu blíž sakristie vévodí obraz, na němž světice z knihy učí dítě Marii. Všechny obrazy jsou dílem Kašpara Sambacha.

Mimo popsanou základní výzdobu interiéru kostela pocházející z doby jeho výstavby přibyly do chrámu zvláště v 19. století další sochy s obrazy; některé jako dary farníků. Obrazy křížové cesty jsou dílem brněnského malíře N. Havelky. Za povšimnuti stojí kazatelna zdobená alabastrovou sochou starozákonního velekněze. Chrám má dvě sakristie a nad každou prostorné oratorium. Naproti hlavnímu oltáři je kůr pro zpěváky a varhany pořízené v r. 1986 se starou varhaní skříní z původních varhan z r. 1762. Udržování chrámového exteriéru a interiéru, včetně například několikerého nového oplechováni věžních báni, vnějších omítek, obnovování nástropních maleb i četné další práce vyžádaly si po desetiletí nemalé úsilí kněží spravujících chrám a farnost a věřících. Sloup v Moravském krasu je živé poutní místo i farnost soustřeďující kolem sebe místní obyvatele i poutníky zblízka i zdaleka.

Poloha

přidat fotografie