Raně barokní kostel v Rájci nad Svitavou stojí pod zámkem nedaleko náměstí na místě staršího kostelíka ze 14. století a je zasvěcený Všem svatým . Je středem římskokatolické farnosti Rájec-Jestřebí a spadá pod děkanství blanenské , brněnského biskupství , založeného 5. 12. 1777 .
První písemná zmínka o faře v Rájci pochází ze 14. století , z roku 1350, když rájecký farář Václav byl přeložen do Otaslavic. V roce 1574 byla ke kostelu přistavěna věž.
Za vlády Roggendorfů došlo k přestavbě gotického kostela do barokní podoby. Byl vystavěn z původní kaple nad rodinnou hrobkou, zřízenou Janem Drnovským z Drnovic, která zůstala zachována dodnes. Zrestaurované náhrobky jsou vystaveny v zámecké kapli. Roku 1699 byl Kristiánem z Rogendorfu a manželkou Reginou z Kolovrat rájecký
kostel opraven a rozšířen o presbytář .
Po bitvě na Bílé Hoře byla rájecká fara zrušena , kostel se stal filiálkou fary doubravické a to až do roku 1873, kdy byla fara v Rájci opět obnovena.
Při rekonstrukci v devadesátých letech minulého století byly po omítkou presbitáře objeveny fresky z doby poloviny 15.stol. Z malé části byly odhaleny a zakonzervovány, větší část čeká teprve na odkrytí.
V kostele se pořádají koncerty vážné hudby a chórového zpěvu v rámci festivalu Contentus Moraviae.
Všech svatých
Slavnost Všech svatých je křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale také ty, o „jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo“. Svátek je slaven napříč křesťanstvím, přičemž církve vzešlé ze západního křesťanství jej slaví 1. listopadu, zatímco východní křesťané první neděli po letnicích.
Římskokatolická církev a některé další západní církve navazují 2. listopadu na tento svátek Vzpomínkou na všechny věrné zemřelé, lidově tzv. Dušičkami. V tyto dva dny je zvykem navštívit hřbitov a rodinný hrob a zapálit na něm svíčku.
Na Východě se od 4. století slavil společný svátek všech mučedníků , v syrském obřadu v době velikonoční (13. května) a v byzantském obřadu první neděli po Letnicích. Důvodem zavedení svátku byla nemožnost slavit každý jednotlivý den světců. Papež Řehoř III. a následně Řehoř IV. svátek pro západní církev v 7. století přesunuli na 1. listopad, výroční den posvěcení římského Pantheonu (původně pohanského chrámu všech olympských bohů) na křesťanský kostel dedikovaný Panně Marii a všem svatým mučedníkům (13. května 609). Od 8. století se v Irsku a v Anglii začal slavit svátek Všech svatých , nejen mučedníků , 1. listopadu snad proto, že u Keltů je tento den počátkem roku . Slavení tohoto svátku se záhy rozšířilo a v Římě se tento svátek slaví od
9. století .