Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Zlínský kraj » okres Uherské Hradiště » kostel, kaple, synagoga » Farní kostel Všech svatých - Hradčovice (kostel)

Farní kostel Všech svatých - Hradčovice (kostel) [10533]



První písemná zpráva o existenci kostela v Hradčovicích se vztahuje k r.1385, kdy tu Oneš ze Šarov měl svobodný dvůr, mlýn, tvrz a právě patronát kostela. V r.1406 uvedený majetek s již rozbořenou tvrzí předal své sestře Anně a jejímu manželeovi Kašparu z Hradčovic (jinde uváděn ze Schönwaldu, ale také z Kotojed).    

V průběhu husitských válek se obce Hradčovice, Lhotka (dnes sočást Hradčovic) a Veletiny přiklonily k husitství, a proto byli zbývající katolíci přifařeni ke kostelu v nedalekém Vlčnově. Ostratně už v r.1418 je dle stížnosti olomouckého biskupa Jana Železného na hradčovické faře husita; Ladislav Hosák v knize Uherský Ostroh ve válkách husitských dotvrzuje,  že ve zmíněné době podával podobojí v tomto ktaji kněz Martin v Hradčovicích. Postupem času dostali hradčovický kostel novoutrakvisté a k tomuto náboženskému směru se přiklonil také Vlčnov, kdežto v Drslavicích zapustila kořeny jednota bratrská.    

Po bitvě na Bílé hoře nebyli hradčovická ani vlčnovská fara obsazeny a kněz sem musel dojíždět z Uherského Brodu. Roku 1630 totiž do brodského kláštera přišli dominikáni z Polska, konkrétně dvanáct řeholníků v čele s převorem Abrahámem Kalewskim. Převor až do r.1634 vykonával též funkci městského faráře a ostatní řeholníci šířili katolickou víru i ve vesnicích uherskobrodského panství a spravovali uvolněné fary.    

Ještě r.1642 byl vlivem předchozích válek kostel v Hradčovicích zpustlý a náležel jako filiální k farnímu chrámu v Uherském Brodě. Farář P. Venský nastoupil do funkce v r.1644 a v dopise generálnímu vikáři olomouckého biskupství popisuje stav ve farnosti uherskobrodské takto: "Kostely v dědinách sotva od synagog židovských vnitřně rozeznané býti mohou, leč krom chatrného oltáře a někde kousek ze strhaného obrázku leží neb visí a v bezoltářním kostele ve Vlčnově je jeden kalich a kostel v dědině Hradčovice je neohražený, více děr má ve střeše, než má šindelů všech, jiných věcí obnažený, aniž se v něm sloužiti může, a tři dědiny náležející k němu dokonce žádného důchodu mně dáti nechtějí."  

 V letech 1651 až 1658 byl kostel v Hračovicích filiálník k farnímu kostelu v Šumicích (vzdálenost obou obcí činí 11 km), od r.1658 pak k farnímu chrámu sv. Jakuba ve Vlčnově, kde byla o tři léta později zavedena samostatná matrika pro přifařené obce hradčovické farnosti.    

Zásluhou především vlčnovského faráře P. Václava Halámka, rodáka z Vyškova, byl v r.1670 hradčovický kostel opraven; P. Georg Wolný v Kirche Topographie von Ma"hren uvádí, že v r.1691 měl chrám malovaný a pozlacený oltář, klenutou sakristii, stříbrnou monstranci, ciborium, mešní kalich a čtyři mešní bohoslužebná roucha.  

 Fara ve Vlčnově dostávala od r.1661 až do r.1848 od všech vesnic hradčovické farnosti "desátek". Drslavice dávaly tzv. "snopný desátek", ostatní obce "sypaný". U Drslavic to činilo 323 snopů pšenice a 49 snopů ječmene, na Hradčovice a Veletiny připadlo po 12 měřicích pšenice i ječmene a na Lhotku 6 měřic pšenice a ječmene.    

Ve dnech 5.- 6.května 1755 se konala generální vizitace uherskobrodského děkanátu. Občané všech čtyř vesnic hradčovické farnosti při ní předložili biskupu olomouckému, kardinálu Ferdinandu hr. z Troyerů žádost, aby byla obnovaena samostatná duchovní správa v Hradčovicích. Argumentovali tím, že kostel ve Vlčnově je pro tak rozsáhlo farnost malý, vzdálenost chrámu od vesnic je příliš velká a v době častých povodní a vylití řeky Olšavy je přechod přes řeku velmi obtížný, ba zcela nemožný. Žádost byla písemně vyřízena dne 27.9.1756 jako "Instrumentum  publicum" a fara v Hradčovicích obnovena za podmínek, že noví farníci čtyř jmenovaných obcí postaví novou farní budovu a budou ji na všechny časy opravovat a udržovat, dále vlčnovský farář se zaváže že novému duchovnímu správci vyplatí ročně na výživu 106 zlatých rýnských a farníci budou svému knězi odvádět dalších 76 zlatých rýnských. P. Georg Wolný opět uvádí: "Fara je obytný dům, vybudovaný a udržovaný obcí, mající pět pokojů, z toho tři pro duchovního správce, jeden pro kooperátora a jeden pro čeleď, při budově je ovocná zahrada s 220 čtverečnými sáhy, tj. 791 metrů čtverečných a dvě květinové zahrádky o 129 čtverečních sáhách, tj. 646 metrů čtverečných;" (Současná budova fary byla vystavěna v r.1898.)    

Dekretem z 9.9.1756 byla zřízena duchovní správa v Hradčovicích jako "kaplanská lokalie" a novým lokálním kaplanem byl zpětně od 1.1.1756 jmenován tehdejší vlčnovský kaplan Jan Vrba, rodák z Mladoti, který v Hradčovicích zemřel v r.1762 ve věku 43 let. Jeho nástupcem byl Václav Ostrezy, pocházející z Bzence, jenž zemřel v r.1772 ve věku 72 let. Oba jmenovaní jsou pohřbeni v kryptě kostela, před hlavním oltářem.    

Dne 7.5.1783 byl schválen projekt na úptavu kostela ve Vlčnově a s ním odsouhlasena i úprava obou bočních oltářů v kostele v Hradčovicích. Rok nato došlo ke zřízení kuracie, tj. samostatné duchovní správy. Vytřídala se zde řada duchovních správců, mezi nimi v letech 1865-1872 P. Ondřej Brázdil, rodák z Ratají u Kroměříže, národní buditel, který byl za své názory i perzekvován, ale dokázal si získat srdce místních lidí a byl jmenován čestným občanem obce Hradčovice. Zemřel ve věku 58 let na souchotiny a je pochován na zdejším hřbitově.    V r.1877 převzal duchovní správu farář P. Florián Němec, původem z Moravských Němčic, jehož osobním přičiněním byla postavena kaple sv. Cyrila a Metoděje ve Veletinách a vystavěny ve všech obcích farnosti nové školní budovy. Pomáhal při rozvoji spolkové činnosti a v r.1896 stál i při založení Sboru dobrovolných hasičů v Hradčovicích. Za jeho působení byla v kostele položena dlažba za 990 zlatých. P. Němec dal též podnět ke zřízení místa nadčního kněze, které obsadil P. František Mikolájek, rodák z Děhylova u Hlučína.    

V r.1934 nastoupil farář P. Jindřich Koželuha, pocházející z Bojkovic, jehož zásluhou byla provedena generální oprava venkovní fasády v r.1936 a v r.1941 zhotovena nová vazba střechy kostela a výměna šindelů za bobrovku. Jak v první, tak i ve druhé světové válce došlo k rekvizici zvonů, ale zásluhou věřících byly vždy koupeny nové. Při generální opravě fasády se dospělo k doposud neznámým skutečnostem, které vypovídají o vzniku a charakteru stavby. Odborné posouzení a závěry provedl Památkový úřad pro Moravu a Slezsko, výzkum řídil Dr. Karel Svoboda. V závěrečné zprávě se konstatuje, že kostel vykazuje následující čtyři stavební období:    Nejstarší je budova s podezdívkou a s jedním kamenným oknem v obou obvodových chrámových stěnách pocházející z 13.století. Okna jsou nyní zazděna kamenem, obezděna cihlou a zastíněna opěrným pilířem ze třetího stavebního období. Půdorys kostela byl obdélníkový.    Druhou fázi představují výše položená okna a sem také patří střílna v jižní obvodové chrámové stěně, která má ráz raně gotický. Dle názoru odborného komisaře a zanlce Dr. Svobody se ráz zdiva i staviva shoduje se zdivem zřícenih hradu Cimburk u Koryčan, pocházejícího z let 1320-1330. Síla obvodových zdí je 110 cm.    

Třetí stavební období charakterizuje další zvýšení stavby chrámu, dále přístavba bočních kaplí, čímž vznikl půdorys ve tvaru kříže, a dostavba opěrných pilířů s kleštinami, kterými je opatřeno i ostatní obvodové zdivo. Chrám měl osm oken. Tato dostavba byla provedena asi koncem 15.století, nebo počátkem 16.století.    

Poslední etapou je barokizování chrámové lodi a novostavba 23 metrů vysoké kostelní věže se silou zdiva 118 cm. Dříve byla na hřbitově pouze dřevěná zvonice. K těmto stavebním zásahům došlo kolem r.1670. Úprava dvou bočních oltářů do dnešní podoby byla provedena podle projektu schváleného v r.1783 a realizovaného společně s úpravami kostela sv. Jakuba ve Vlčnově.    Obrysy původních oken byly zaktesleny při poslední generální opravě venkovní fasády na jižní chrámové stěně a jsou velmi dobře patrné před vstupem do kostela bočními dveřmi.    

P. Georg Wolny ve svém výše jmenovaném díle v r.1859 uvádí: "Kostel Všech svatých stojí severně na pahorku, takže k němu vede 56 kamenných schodů. Má mohutné obvodové zdivo, celý je klenutý, pokryt šindeli a byl zvětšen nákladem 1.122 zlatých, 32 krejcarů ze svého majetku v r.1757, má půdorys ve tvaru kříže a již v r.1806 pro počet věřících byl již opět malý. Uvnitř má tři oltáře, po stranách dvě kaple, jedna je vysvěcena na počest Kristovy rodiny a druhá svaté Anny a má obrazy od dobrodinců na klenbě a dvou zděných pilířích spočívá kůr, varhany s pedály a sakristie je za hlavním oltářem. Na nižší věži jsou tři bezvýznamné zvony. V r.1854 byl na původním hřbitově u kostela zbudován nový kamenný kříž."    

V letech 1959 až 1977 bylo opraveno schodiště ke kostelu, ochranné zdi okolo kostela, provedena oprava vnitřních i vnějších omítek, rozšířen kůr a pořízeny nové lavice. Dále byly z památných starých lip u kostela zhotoveny jesličky, stěny chrámu obloženy dřevem, realizovaly se úpravy interiéru podle liturgických předpisů II. vatikánského koncilu, došlo k instalaci nových vyrhan z Krnova i k rekonstrukci a modernizaci farní budovy. Prostranství kolem chrámu, v místě původního hřbitova, byla dána parková úprava.  

 Dnes najdeme uvnitř tři oltáře, po stranách dvě kaple - Panny Marie Lurdské a Milosrdného Srdce Ježíšova. V r.1956 byly posvěceny nové zvony: Sv. Marek, Panna Maria s nápisem: "Maria, Královno nebe a pomocnice křesťanů, oroduj za nás", sv. Antonín s nápisem: "Svatý Antoníne, patrone ztracených, oroduj za nás".    V r.2004 byl uptaven presbytář, pořízen nový obětní stůl, ambon a křtitelnice. O rok později došlo ke zrestaurování mramorového oltáře a nově byla omítnuta venkovní fasáda. Také byly zrestaurovány oba boční oltáře.

(Text: Josef Buša, Malovaný kraj 2001/5, s.6-7 a Radovan Stoklasa, Kostely na Slovácku I.díl)


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)