Vodní nádrž Pařížov - Běstvina (přehrada) [10482]

Gravitační zděná hráz z lomového kamene má tvar základního statického trojúhelníku se skloněným návodním lícem. Aby bylo zabráněno průsakům vody do tělesa hráze, byl návodní líc opatřen dvojitou cementovou omítkou s draselným mýdlem a dvojnásobným siderostenovým nátěrem. Vlastní těleso hráze je odvodněno soustavou svislých drénů, odvádějících vodu do chodby u základových výpustí. Pata i boky hráze jsou utěsněny jílem. Korunový přeliv o délce 35 m (7 x 5 m) má kapacitu 32,1 m3.s-1 při přepadovém paprsku 65 cm. Boční přeliv na levém svahu délky 97,4 m má kapacitu 98,8 m3.s-1 při přepadajícím paprsku 80 cm. Hladina v nádrži se reguluje dvěma základovými výpustmi o průměru 800 mm, které jsou na návodní straně opatřeny šoupátky a na vzdušné straně klapkovými uzávěry. Levá výpust má kapacitu 4,5 m3.s-1, pravá 6,9 m3.s-1 a obě jsou zaústěny do vývaru. Návodní uzávěry jsou ovládány ze šoupátkových věží. Z domků u vzdušné paty hráze se ovládají provozní klapkové uzávěry. K převádění vody dále slouží výpustná potrubí umístěná v obtokové štole. Původní tři potrubí o průměru 800 mm, byla v roce 2005 nahrazena dvěma o průměru 1200 mm, která jsou opatřena provozními segmentovými uzávěry. Při maximální hladině je celková kapacita obou výpustí 33,14 m3.s-1. Obtoková štola rozměrů 3 x 4,5 m má klenbový tvar, délku 142 m a spád 0,6 %. K využití energetického potenciálu přehrady byly v letech 1991 - 1992 na obou hrázových spodních výpustech instalovány MVE s Bánkiho turbínami. Celková hltnost turbín je 1,7 m3.s-1 a při spádu 12,6 m je dosažitelný výkon 146 kW.

Podnětem k výstavbě přehrady byly povodně v letech 1885, 1888 a 1897, které způsobily značné škody v přilehlém území středního a dolního toku Doubravy. Před vlastní souvislou úpravou řeky byla dána přednost budování údolní přehrady u Pařížova jako prostředku, kterým lze nejbezpečněji ovládat vodní poměry říční oblasti. Projekt na tuto stavbu, zpracovaný technickým oddělením zemského výboru pro vodní stavby, byl schválen v dubnu 1908 nákladem 1,5 mil. rakouských korun. Na jaře roku 1909 byla stavba zahájena firmou Křička a Dvořák, pracemi na obtokové štole a stavbou ochranného kamenného jezu napříč údolím. Tyto objekty měly zajistit ochranu staveniště vlastní přehradní hráze před přívaly velké vody. Štola byla ražena z obou stran a současně se provádělo hloubení šachty šoupátkových uzávěrů. Jez i obtoková štola byly dokončeny na jaře roku 1910. Základová spára přehradního tělesa je 7 m pode dnem původního řečiště. Pro zdivo hráze bylo použito zdravé ruly z lomu nad přehradou v celkovém množství 35 tis. m3 kamene. Celkem bylo na stavbě spotřebováno 310 vagónů písku a 460 vagónů cementu. Tras byl dovážen až z Vestfálska. V srpnu 1913 byla přehrada dokončena a bylo započato s napouštěním nádrže. Předpokládalo se, že k naplnění dojde během čtyř týdnů, nádrž však byla plná již čtvrtý den vlivem přívalové vody z průtrže mračen v oblasti Železných hor. Přehrada tak obstála při náročné zkoušce.

Poloha

přidat fotografie