Zámek - Běstvina (zámek) [10453]

Barokní zámek s anglickým parkem na zápním okraji vsi. Postaven v 17. století, přestavěn v 1. polovině 18. století Antonínem Arnoštem z Pirkenštejna, fasády upraveny později, dokladující vývoj tohoto typu architektury v dané oblasti.

Dvoupodlažní, zčásti podsklepený objekt na nepravidelném šestiúhelném půdoryse s vnitřním nádvořím. Ze západní strany k objektu přiléhají dvě věže a balkón s ocelovým točitým schodištěm. Zastřešení je provedeno mansardovou střechou sedlového tvaru, věže jsou zastřešeny nízkou stanovou střechou. Vstupními vraty umístěnými v ose východního průčelí vstoupíme do průjezdu zaklenutého dvěma poli stlačené křížové klenby, odkud můžeme pokračovat dále do vnitřního nádvoří. Po levé straně přitom spatřujeme původní dřevěnou prosklenou stěnu, řezbářsky zdobenou. Podlahu v průjezdu i ve vnitřním nádvoří tvoří žulová kostková dlažba novodobá. Vnitřní dispozice přízemí i patra je shodná - při vnitřní obvodové stěně kolem celého objektu je průchozí chodba, při vnější obvodové stěně pak jsou umístěny jednotlivé obytné místnosti, které byly původně mezi sebou propojeny dveřmi. Většina místností v přízemí je zaklenuta valenými klenbami s výsečemi půlkruhového poloměru, chodba je zaklenuta poli klenby křížové. Částečně zde můžeme nalézt i zastropení ploché a to zejména v jihovýchodní části objektu, kde se nacházela původně kaple sv. Vojtěcha, která byla v letech 1964 - 1969 přestavěna - ploché stropy zde jsou novodobého původu. V rohu pod jižní věží se nachází místnost zaklenutá klenbou klášterní s výsečemi. Pod severní věží je umístěn malý sklípek, velmi nízce valeně klenutý se styčnými výsečmi uprostřed, kde je celá konstrukce stropu podepřena pilířem, který prochází až do úrovně přízemí, kde se celá konstrukce zastropení opakuje. Vchod do sklípku tvoří původní svlakové dveře s pobíjením kladeným pod úhlem 45 stupňů. Dveřní otvory v přízemí jsou zvýrazněny pískovcovými portály s rovným nadpražím, jednoduché plošné profilace, které byly původně opatřeny nátěrem imitujícím červený mramor (nátěr byl odstraněn při rekonstrukci v letech 1964-1969). Dispoziční řešení patra opakuje rozvrh přízemí. Zastropení je zde rovné, zčásti jsou zachovány fabionové stropy. Dveřní otvory mají portály obdobné jako v přízemí. Je zde zachován jeden portál hluboké barokní profilace s rovným nadpražím a nízkými patkami, na kterém je dosud původní nátěr imitující červený mramor. V jihovýchodní části objektu, v blízkosti bývalé zámecké kaple, sledujeme v jedné místnosti niku s konchou, jež je vyzdobena štukovou mušlí a velmi pravděpodobně souvisí s původní kaplí. Krov střechy je tvořen hambálkovou soustavou doplněnou ležatou a místy stojatou stolicí, námětky způsobují klasické barokní prohnutí střešní roviny. Krytinu tvořily původně "bobrovky", dnes je použit barevný alukryt. Exteriér : Fasáda vnitřního nádvoří je v ploše přízemí zdobena rustikou a obsahuje zde otvory velké šíře se segmentovým stlačeným záklenkem, které byly původně zřejmě bez výplně, takže chodba v přízemí vytvářela okolo celého vnitřního nádvoří podloubí. Dnes jsou otvory vyplněny dřevěnou prosklenou stěnou novodobé konstrukce, napodobující stěnu původní, nacházející se v průjezdu. V úrovni patra spatřujeme dvojitá desetitabulková okna osazená v líci fasády, s rovným nadpražím. Jednotlivé okenní osy jsou zvýrazněny neprofilovanou štukovou šambránou. Přízemí a patro jsou odděleny jednoduchou štukovou kordonovou římsou pravoúhlé profilace, oplechovanou, římsa hlavní je též štuková, s podbrádkou. Čelní křídlo je tříosé, obě boční křídla pak čtyřosá. V ose průčelí v úrovni přízemí spatřujeme mohutnou mušlovitou niku, ve které je umístěn hlavní vstup. Ten tvoří dřevěná, paprskovitě bedněná vrata osazená v pískovcovém tesaném portále se segmentovým záklenkem, zdobeném hlubokou barokní profilací. Celá střešní část průčelí je zvýrazněna mělkým rizalitem, který má nasazenu nízkou, mírně trojúhelníkovou atiku. Okna v celém průčelí jsou šestitabulková, osazená za ostěním, špaletová. Záklenek je v úrovni přízemí, segmentový, v patře pak je nadpraží rovné. Jednotlivé okenní osy jsou zvýrazněny štukovou neprofilovanou šambránou. Kordonová i hlavní štuková římsa zdobící střední část průčelí jsou převážně pravoúhlé profilace, u bočních křídel pak kordonová římsa chybí a římsa hlavní je zde též štuková, profilovaná s podbrádkou. Severní průčelí: Dvoupodlažní, vpravo vystupuje třípodlažní hmota věže čtvercového půdorysu. Dvoupodlažní křídlo zámku je pětiosé, třípodlažní hmota věže má osu jedinou. Výplně okenních os a výzdoba fasády jsou provedeny u křídla zámku shodně se zalamujícími se bočními křídly východního průčelí, u věže pak shodně s průčelím středního křídla tohoto východního průčelí, pouze nároží je v úrovni přízemí ještě doplněno štukovou bosáží. Západní průčelí : Dvoupodlažní, po obou stranách se uplatňují třípodlažní hmoty věží. Celé průčelí je symetrické, sedmiosé, vstup je umístěn ve střední ose v mělkém rizalitu, jež však obsahuje osy 3 a je nadvýšen trojúhelníkovou atikou, ve svém středu s erbem rodu (tři koňské hlavy s korunkou). Nad vstupem se nachází ocelový balkon, dříve přístupný po ocelových segmentových schodištích po obou stranách. Vlastní vstup tvoří původní dřevěná vrata bohatě zdobená řezbářsky. Zejména se zde uplatňuje motiv růžice. Výplně okenních os jsou řešeny souhlasně s průčelím východním, římsa kordonová i hlavní je štuková, převážně pravoúhlé profilace, po celé délce průčelí. Jižní průčelí : viz průčelí severní.

Poloha

přidat fotografie