Hora Matky Boží (poutní místo) [104]

Nad městečkem Králíky strmí ve veliké výšce poutní areál, spojený s městem alejí s kapličkami. Nazývá se Hora Matky Boží. V době třicetileté války byla tato hora pustá a bez porostu, proto se jí říkalo Lysá hora. Na tuto horu putovaly v té době děti, konaly zde procesí a modlily se. Mezi nimi byl i malý Tobiáš Jan Becker (1646 - 1710), pozdější královéhradecký biskup. Ten si tehdy, ještě jako malý chlapec umínil, že až vyroste, postaví na této hoře kostel. Když už byl knězem a svatovítským kanovníkem, přicházela na Lysou horu velká procesí ze širokého okolí. Tehdejší farář v Králíkách P. Schliemann na to kanovníka Beckera upozornil a připomenul mu jeho slib z dětství. Tobiáš Becker si vyžádal povolení biskupa a roku 1696 spolu se svými přáteli se pustil do stavby kostela a ambitů na Lysé hoře. Stavba byla dokončena roku 1700 a téhož roku byl do kostela přinesen milostný obraz Panny Marie. Stal se srdcem tohoto poutního místa a Lysá hora dostala nové jméno - Hora Matky Boží. Roku 1701 se Tobiáš Becker stal královéhradeckým biskupem. Ve stejném roce položil základní kámen ke stavbě kláštera. Ta byla dokončena roku 1710. Za duchovní správce poutního místa ustanovil biskup řád servitů.

Roku 1706 bylo kolem aleje, která vede do Králík, postaveno osm kaplí. Roku 1710 byla postavena na nádvoří ambitů kaple Svatých schodů.

Již od počátku tohoto poutního místa sem přicházelo mnoho poutníků, ctitelů Panny Marie, která zde byla vzývána hlavně jako útočiště hříšníků a Matka milosrdenství. Na přímluvu Panny Marie se zde také stalo mnoho zázraků a modlitby mnohých zde byly vyslyšeny. V noci ze 7. na 8. srpna 1846 do kostela udeřil blesk a ten vyhořel. S mobiliářem, který se po požáru zachoval, se můžeme setkat v ambitech. Zachráněn byl i milostný obraz, který je nyní na hlavním oltáři. Kostel stál již v roce 1847, ale vyzdoben byl teprve koncem 19. století.

Od roku 1883 jsou duchovními správci poutního místa redemptoristé. Protože Hora Matky Boží leží v pohraničí, byli poutníci i duchovní správci většinou Němci. Po roce 1945, kdy museli Němci toto území opustit, nahradili německé redemptoristy redemptoristé čeští. Ti však spravovali toto poutní místo jen do roku 1950. Nařízením vlády byli všichni příslušníci mužských řeholí v noci ze 13. na 14. duben 1950 odvlečeni ze svých klášterů a přesunuti do klášterů centralizačních. Jedním z těchto klášterů byl i dům na Hoře Matky Boží. Zde žili řeholníci z různých řádů, mezi nimi i redemptoristé, pod dozorem státních zmocněnců a těžce pracovali, např. v lese, na polích či u dobytka. Kromě kláštera byl k tomuto účelu určen i dům pro poutníky, který byl postaven roku 1902 jako místo pro občerstvení, nocleh i exercicie. Řeholníci zde žili a pracovali až do roku 1960. V té době byl areál uzavřen a přísně střežen. Roku 1960 dostali všichni zde umístění řeholníci možnost, pokud dostali státní souhlas, odejít do duchovní správy. Ostatní odešli do civilního zaměstnání. Klášterní budovu převzala Česká katolická charita a ta zde soustředila Sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie, které do té doby pracovaly pod dozorem státních zmocněnců v továrnách a ve Státních statcích, a které byly soustředěny v klášteřích v Jiřetíně a v Broumově. Klášter a kostel se během 50. let 20. století dostal do dezolátního stavu. Řeholníci byli přetíženi a bez prostředků, a tak nebylo z čeho klášter udržovat. Alespoň se však zasloužili o záchranu vzácných soch, které byly v osmi kaplích v aleji, a které jsou dílem žáků M. B. Brauna. Sestry je později přemístily do ambitů, v 90. letech 20. století byly restaurovány a nyní jsou uloženy na zámku ve Vraclavi u Vysokého Mýta.

Kostel byl v době Pražského jara na nátlak věřících otevřen a zpřístupněn veřejnosti. Sestry nejprve obnovily budovu kláštera a po roce 1970 začali s obnovou kostela a celého poutního areálu.

Po roce 1990 se na Horu Matky Boží vrátili redemptoristé. Zásluhou pražské provincie a s výraznou pomocí Nadace Franze Jentschkeho byl obnoven a roku 1993 do provozu uveden Poutní dům.

V červenci roku 2002 odešly z kláštera sestry Neposkvrněného Početí a k 1.8.2002 byla na Hoře Matky Boží posílena komunita redemptoristů. Do roku 2006 zde působila skupina redemptoristických misionářů, kteří byli ale toho roku přesunuti do kláštera v Tasovicích u Znojma a na Hoře Matky Boží zůstala běžná řádová komunita v počtu tří řeholníků (všichni jsou kněží). Na Hoře Matky Boží je kromě Panny Marie též uctíván sv. Gerard Majella, redemptoristický laický bratr spjatý s počátky kongregace, vzýván je jako přímluvce a ochránce těhotných žen a matek obecně, protože za svého života právě těmto lidem velice ochotně pomáhal. V poutním kostele jsou Mše svaté v neděli v 8.30, 10.00 a 15.00, ve všední dny je pak Mše svatá sloužena v 10.30 dopoledne a v 17.00 navečer.

Poloha

přidat fotografie