Ostrava (město) [1030]

Úpadek města v 18. století - Počátek 18. století nebyl pro Ostravu příznivější. Po válce bylo město zcela zpustošeno a ožebračeno, jeho hospodářský život byl rozvrácen. Počet obyvatel klesl v důsledku válečných událostí a epidemií na polovinu. Ostrava byla několikrát postižena katastrofálními povodněmi, v roce 1675 požárem, při němž vyhořela polovina města. Tíživým břemenem bylo splácení dluhů a kontribucí na vydržování vojska proti tureckému nebezpečí. Zchátralé hradby města se zřítily, mnoho domů bylo opuštěno. V roce 1715 zasáhla město opět morová rána, jejíž šíření zamezily až silné mrazy (tuto událost dodnes připomíná Morový sloup s mariánskou sochou na Masarykově náměstí). V roce 1723 byl z Ostravy do Bílovce přenesen i děkanský úřad, který ostravští nedokázali finančně zabezpečit. Moravská Ostrava se stala bezvýznamným městečkem hukvaldského panství. Za sedmileté války v roce 1759 bylo město obsazeno pruským vojskem a muselo zaplatit další velké výpalné. A konečně v roce 1763, kdy válka skončila, lehla při ničivém požáru popelem údajně jedna třetina domů.

Objev uhlí a rozmach průmyslu - Nedoceněn byl zpočátku objev černého uhlí, který učinil v roce 1763 zřejmě klimkovický mlynář Jan Augustin v údolí zvaném Burňa na Slezské Ostravě (nález bývá připisován v pověstech i zdejšímu kováři Janu Keltičkovi). Dolovat zde začal až hrabě František Josef Wilczek v roce 1787. Prudký nárůst poptávky po černém uhlí přineslo vybudování Rudolfovy huti (pojmenované po zakladateli, olomouckém arcibiskupovi Rudolfu Habsburském) v roce 1829 v dosud bezvýznamné vesničce Vítkovicích u Moravské Ostravy. Železárny zcela změnily ráz kraje. Začalo se rozvíjet nejen hutnictví a dolování, ale také koksárenství, strojírenský a chemický průmysl a stavebnictví. Dalším faktorem ovlivňujícím rozvoj průmyslové oblasti byla výstavba železniční trati, zajišťující spojení mezi hlavním městem monarchie Vídní a Krakovem. Dne 1. května 1847 zprovoznila Severní dráha Ferdinandova úsek Lipník nad Bečvou - Bohumín. V dalších desetiletích vznikla v regionu hustá síť tzv. báňských drah, železničních tratí, které propojovaly důležité průmyslové podniky a doly. Železniční spojení s Opavou (1855) a s Frýdlantem (1871) usnadnilo dopravu surovin, výrobků i pracovních sil.

Ostrava před 1. světovou válkou - V důsledku průmyslového boomu od 30. let 19. století začala Moravská Ostrava, ale i řada sousedních obcí (zejména Přívoz, Vítkovice, Hrušov, Slezská Ostrava), opět prosperovat. Počet obyvatel jen v Moravské Ostravě vzrostl z 1 700 v roce 1829 na téměř 14 000 v roce 1880. V roce 1910 měla Ostrava 37 000 obyvatel. Mohutné přistěhovalectví změnilo národnostní skladbu. V původně téměř čistě českých obcích se objevily velké menšiny německé a polské, vznikla též početná židovská obec. Kulturními středisky národností se staly český Národní dům (1894), Německý dům (1895) a Polský dům (1900). Stavební vývoj města byl velmi překotný, chaotický a bezplánovitý. V obytných čtvrtích vznikaly průmyslové podniky, doly a dělnické kolonie. Nutnost co nejrychleji vybudovat moderní komunální infrastrukturu (vodovod, kanalizaci, veřejné osvětlení, hromadnou dopravu aj.) vedla k nevídanému zadlužení. Trvalými problémy se staly vysoká kriminalita, alkoholismus a silné znečištění města průmyslovou činností.

Československá republika - Po vzniku ČSR v roce 1918 si Moravská Ostrava díky průmyslu a dolům uchovala své významné hospodářské postavení a pomalu přetvářela středisko správní, společenské i kulturní. Byla zahájena jednání o sloučení Moravské Ostravy s okolními obcemi, která vyvrcholila v roce 1924 vznikem tzv. Velké Ostravy - připojením Přívozu, Mariánských Hor, Vítkovic, Hrabůvky, Zábřehu a Nové Vsi. Počet obyvatel velkoměsta dosáhl 100 000. Ve stejném roce navštívil Ostravu i prezident ČSR T. G. Masaryk. Velkoměstský charakter vtiskla centru města rozsáhlá výstavba nových reprezentativních budov hotelů, obchodních domů, bank, pojišťoven i úřadů. V roce 1930 byla otevřena Nová radnice, největší radniční budova v tehdejší ČSR, v jejímž čele stál od roku 1918 až do roku 1935 sociální demokrat Jan Prokeš. Pozornost byla věnována i výstavbě bytů, sociálních a zdravotních zařízení (např. Ústav pro matky a kojence v Ostravě - Zábřehu 1930, modernizace městské nemocnice 1932 - 1937 aj.). Rozvíjel se kulturní život, založena byla městská knihovna (1921), vystavěn Dům umění (1926), ve městě působila stálá česká a německá divadelní scéna. Prosperitu a růst města výrazně zbrzdila hospodářská krize v roce 1929, která trvala od až do konce 30. let.

Okupace a osvobození města - Po podepsání Mnichovské dohody a následném odstoupení Sudet se hranicí s Německem stala řeka Odra. Město a obce se musely vyrovnat s vlnou uprchlíků jak z polského, tak německého záboru pohraničí. Po krátkém období tzv. druhé republiky byla 14. 3. 1939 obsazena německým vojskem, o den dříve než zbytek českých zemí. Okupace znamenala zkázu zdejší početné židovské komunity. Byly zničeny synagogy (v roce 1939), v témže roce byl vypraven vůbec první transport Židů do Niska nad Sanem, v roce 1942 byla většina židovského obyvatelstva deportována do terezínského ghetta. Rasové perzekuci padlo za oběť asi 4000 osob. V roce 1941 bylo území Moravské Ostravy rozšířeno o 12 obcí. Připojeny byly Slezská Ostrava, Heřmanice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice, Kunčice, Kunčičky, Výškovice, Stará Bělá, Nová Bělá a Hrabová. Počet obyvatel překročil 200 000. Pro nacisty měl obrovský význam zdejší těžký průmysl, kvůli němu se Ostrava v letech 1944 - 1945 stala terčem více než 30 náletů, při největším z nich, 29. srpna 1944, zahynulo více než 400 osob. Byla poškozena řada továrních objektů, ale také obytných domů. Rudou armádou bylo město osvobozeno 30. dubna 1945. Při náletech a osvobozovacích bojích zahynulo asi 1 000 občanů dnešní Ostravy, dalších 800 ve věznicích, koncentračních táborech a na frontách v řadách zahraničních vojsk. Po osvobození bylo téměř 6 000 německých obyvatel shromážděno v internačních táborech a postupně odsunuto do Německa.

Ostrava v letech 1945 - 1989 - Úřední název Moravské Ostravy byl v roce 1946 změněn. Město se jmenuje Ostrava. Přeložením Vysoké školy báňské z Příbrami v roce 1946 se Ostrava stala vysokoškolským městem. Po únorovém převratu v roce 1948 byl stále větší důraz kladen na těžbu uhlí a budování těžkého průmyslu, především šlo o produkci surového železa. Vítkovické železárny zvýšeným nárokům nestačily. V letech 1949 - 1952 v Ostravě - Kunčicích vznikl nový průmyslový komplex pod názvem Nová huť Klementa Gottwalda. Docházelo ke značné devastaci životního prostředí, město trpělo vysokou prašností a průmyslovými exhalacemi. Příliv pracovních sil si vynutil rozsáhlou výstavbu nových sídlišť, která v průběhu následujících desítiletí vyrůstala v Zábřehu, Porubě a v dalších okrajových obcích. Centrum města chátralo a bylo postiženou řadou necitlivých asanací. Rozvoj města -výstavba sídlištních celků- vedl k rozšiřování města o další obce.V roce 1957 o Porubu, Pustkovec, Svinov, Třebovice.V roce 1960 o Bartovice, Hrabovou, Martinov.V roce 1966 o Výškovice.V roce 1975 byly přičleněny Nová Bělá, Stará Bělá, Proskovice. Slučovací proces byl dokončen o rok později připojením obcí Antošovice, Hošťákovice, Koblov, Krásné Pole, Lhotka, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou. Počet obyvatel překročil 330 000. Ostrava plní od 1. 1. 2003 funkci obce s rozšířenou působností pro tyto obce: Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klímkovice, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Velká Polom, Vratimov, Vřesina, Zbyslavice.

Kultura - Širokou paletu různých žánrů nabízí na dvou scénách Národní divadlo moravskoslezské. Pro malé diváky je určeno Divadlo loutek. Každé 2 roky na podzim ožívá Ostrava mezinárodním loutkovým festivalem Spectaculo Interesse. Bohatý program nabízí celoročně velké kulturní domy, kam zavítá mnoho činoherních i hudebních těles. Tradičním se stal festival Janáčkův máj i nedaleký festival Janáčkovy Hukvaldy. Ostravské muzeum pořádá množství výstav, pozadu nezůstávají ani početné galerie. Známou se v posledních letech stala i Stodolní ulice se svým bohatým klubovým životem. Od roku 2002 je Ostrava dějištěm hudebního festivalu Colours of Ostrava. Hutnickou tradici připomíná Hornické muzeum OKD a expozice v Národní kulturní památce Důl Michal. Za zmínku stojí i unikátní sbírka důlní záchranářské techniky.

Aktivity - Velkým lákadlem je zajisté Letní koupaliště Poruba - největší přírodní koupaliště v ČR. Výběr sportovišť je obrovský, v číslech má město kolem 200 hřišť, 5 otevřených i krytých stadiónů, 122 tělocvičen, 3 zimní stadiony, 11 krytých bazénů a 5 letních koupališť. Ostrava je součástí regionálních cyklotras a kromě obvyklých cyklobusů je v sezóně k dispozici i cyklotramvaj. Blízké Beskydy i Jeseníky nabízí možnost zimních sportů i letních procházek.

Zajímavosti - Dětskou radost zajistí ZOO Ostrava s celoročním provozem. Ze ZOO lze dojít přes unikátní vyhlídkovou lokalitu na haldě Ema k renovovanému slezskoostravskému hradu. Pokud by děti zahrada nevyčerpala nabízí se Pohádkový sklep strašidel. Z přírodních ale i historických důvodů je významný vrch Landek – proslavený těžbou uhlí a s tím spojenými nálezy prehistorického osídlení. Přímo na území města se nachází část chráněné oblasti Poodří – Polanský les a Polanská niva. Z dalších přírodních krás jmenujme přírodní rezervaci Rezavka a rybník Štěpán, nebo lesní rezervaci Turkov.

Poloha

přidat fotografie