Valtice - Randez-vous (historická budova) [10299]

Rendez-vous, též zvaný Dianin chrám, se nachází asi 3 km severovýchodně od Valtic. Vede kolem něj červená turistická trasa, spojující Valtice s Lednicí a dále pokračující k Novomlýnským nádržím.

Lovy, hony, štvanice – klasická volnočasová aktivita šlechty, či alespoň její silnější poloviny. O tom, že Lichtenštejnové tyto zábavy milovali, svědčí hned několik staveb Lednicko-valtického areálu. Lovecké zámečky, kam se chodilo slavit; kaple, u které se za chycená zvířata modlilo, a konečně Rendez-vous – chrám, zasvěcený samotné bohyni lovu, Dianě.

Romantický zámeček načrtl na papír tužkou její vynálezce – Josef Hardmuth. Jeho vizi dal život architekt Josef Kornhäusel. Tak se ve střední Evropě vztyčila stavba, připomínající jeden z vítězných oblouků starověkého Říma. Je vyzdobená dráždivými sochami: do kamene tu vytesali Dianu, jak laškuje se psem, i Kupida, pozorujícího koupající se nymfy.

Empírový zámeček je poměrně mohutný a má tři poschodí. V patře se nachází sál, který dříve sloužil jako shromaždiště panstva, které se chystalo na lov. Páni tu posnídali, probrali novinky v myslivectví a sílu svých koní. Pak se v skrytu duše pomodlili k Dianě a vyrazili do okolních lesů vstříc dobrodružství. Bohyně je mohla z vyvýšeného místa sledovat do dálky. Dodnes sedí na trůně, který zdobí vršek sloupu uprostřed průčelí. Diana se moci nevzdala, když zapadlo slunce a poslední opozdilí lovci zavítali zpět do jejího chrámu. Byla totiž zároveň bohyní měsíce, což dokazuje tenký srpek, zdobící její účes na každé soše i obrazu.

Dianin chrám nechal v roce 1812 postavit Jan I. z Lichtenštejna. Od té doby se na jeho zdech skví nápis: „Chrám tento, jasná ty Fébovo sestro, je zasvěcen tobě, bez škody ať roste k poctě tvé háj ten stále!“

Monumentální architektura v podobě triumfálního oblouku, vystavěna jako shromaždiště lovců při parforsních honech, stojí uprostřed Bořího lesa SZ od Valtic, přibližně půl kilometru od silnice směrem na Břeclav. Průčelí stavby jsou orientována na sever a na jih. Architekturu tvoří dva kolosální pilíře spojené půlkruhově zaklenutým obloukem s vnitřní thermovou klenbou se štukovými rosetami, na nímž je nasazen překlad s atikou, v interiéru obsahující sál s vyhlídkou. Hranolové pilíře jsou členěny přibližně v třetinách dvěmi profilovanými římsami; na jižním průčelí v poli mezi první a druhou římsou je fasáda obou pilířů symetricky dekorována dvěma rozměrnými reliéfními tondy s anticko-alegorickými náměty. V poli mezi druhou římsou a korunní římskou, jsou ve výši oblouku uplatněny dva kamenné reliéfy v odstupňovaném obdélném štukovém rámu s precizně provedenými motivy figurálních antických loveckých scén. Mezi nimi, nad obloukem s volutovým klenákem ve vrcholu, se v profilu vznášejí dva antičtí geniové s křídly, přičemž genius pohledově vlevo troubí na trubku a genius pohledově vpravo svírá v natažené pravé ruce vavřínový věnec. Před kolosální pilíře jsou představeny na vysokých hranolových soklech vysoké sloupy s patkou a kompozitními hlavicemi, vertikálně členící architekturu průčelí. Překlad oblouku tvoří profilovaná římsa, nesená hlavicemi sloupů s vysokými profilovanými abakusy, nesoucími korunním římsu, podloženou nevelkými štukovými konzolami; na čtyřech místech, nad abakusy je římsa vysazená do prostoru, přičemž nad dvěma prostředními sloupy slouží jako podstavec pro samostatně stojící antikizující sochy světlonošů v životní velikosti. Boční abaky nesou část aktiky, zcela neklasicky posazenou kolmo na korpus stavby. Atika je tvořena vpadlým rámem, v jehož dolní části se nachází tři obdélné kamenné figurální reliéfy s antikizujícími motivy lovu a loveckých obětí. Nad nejrozměrnějším centrálním reliéfem je maiuskulní dedikační nápis, vyvedený zlatými písmeny: DIANAE. VENATRICI EIVSQVE. CULTORIBVS / IOAN. PRINCEPS. A. LIECHTENSTEIN / MDCCCXII. Analogicky architektonicky je řešené i severní průčelí. Zásadním rozdílem je pouze sedm obdélných oken s okenicemi, prolomených v řadě vedle sebe ve vpadlém rámu na atice. Nad nimi se nachází maiuskulní dedikační nápis vyvedený zlatými písmeny: HAS TIBI BLANDA SOROR PHOEBI SACRARIMUS AEDES / INTACTUS SEMPER CRESCAT TIBI LUCUS HONORI. Na vnitřní straně pilířů jsou proti sobě uplatněny dva portály s obloukovým záklenkem v nichž se nachází vysoké dvoukřídlé obdélní dveře, nad nimiž je prolomeno nevelké thermové okno opatřené, podobně jako dveře štukovým ostěním. V západním pilíři na vnějším boku prolomeném čtyřmi dvojicemi pravidelných oken ve dvou osách, se nachází dvoupodlažní byt správce objektu, ve východním pilíři, na vnějším boku opět prolomeném čtyřmi dvojicemi pravidelných oken ve dvou osách je dřevěné schodiště do hlavního sálu, situovaného v překladu oblouku. Plochostropý sál má stěny členěné půlkruhově zaklenutými okenními výklenky, členěnými štukovými lezénovými pásy, nesoucími u stropu zubořez; okenní cvikly jsou doplněny štukovými reliéfy puttů. Materiál: Stavba zděná omítnutými cihlami a kamenem je doplněna četnými kamennými a štukovými detaily; výrazné jsou zejména rozměrné kamenné reliéfy, dekorující fasádu. Střecha budovy je oplechována. Dveře, okenice i rámy oken jsou dřevěné, doplněné umělecky nepříliš zajímavým kováním.

Poloha

přidat fotografie