Hradové Střimelice (část obce) [10171]

První zmínka o Hradových Střimelicích je z roku 1320, kdy Bernard z Cimburka spolu se svými syny prodal Kunhutě, abytyši kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.Původně se jednalo o Střmelice či Střemelice, dále potom kolem roku 1411 o Střmelice Dolejší a nakonec někdy v 17. století se začal užívat název Střimelice Hradové. Aby to ale nebylo tak jednoduché, existuje v listině z roku 1382, kde je tato ves  nazývána "Strzmelicz villa dicta Dyedicz", což znamená Střmelice ves řečená Dědice. V první polovině 14. století se Střimelice opět dostaly do světských rukou. Dokladem toho je, že v roce 1359 s epíše o rytíři Janu ze Střimelic, jenž rozhodoval při mezi Příšňákem z Poříčí a knězem Janem z Pyšel. Ví se o něm, že byl poměrně zámožný, kromě jiného v jeho majetku byly nejen Hradové, ale i sousední Kostelní Střimelice, v letech 1370 až 1382 zastával úřad místosoudního při českém zamském soudu a v letech 1374 až 1378 je uváděn jako rozhodčí sporů u církevního soudu. Byl zakladatelem výstavného střimelického hrádku, kde postavil i hradní kapli.Kolem roku 1381 založil na svém hradě kapli Panny Marie a jejího Početí. Poslední zmínka o Janu ze Střmelic je z roku 1428. Pojeho smrti získal zdejší hrádek zdebor z Božejovic, což je pravděpodobně poslední majitel hrádku, kdy Hradové Střimelice byly samostatným panstvím. Zhruba od roku 1450 jejiž majitelem uváděn Jindřich Zajímač z Kunštátu. Ve druhé polovině 19. století zaznamenala tato obec velké změny. Předně se jednalo o přestavbu většiny zdejších stavení, kdy dřevěné budovy byly nahrazovány kamennými, ojediněle cihlovými. Střechy byly většinou ze šindele. Teprve před 1. světovou válkou se začaly objevovat tašky, hlavně z cementky. V roce 1895 byl zde založen dobrovolný hasičský sbor. Na přelomu století v roce 1900 došlo k lepšímu propojení obce s okolním světem. v té době se začalo se stavbou silnice z Ondřejova do Skalice a také se stavbou posázavské železnice. Rovněž v těchto letech došlo k obnově těžby stříbra a mědi u Havírny, což však velmi brzy skončilo, neboť pumpy které měly odčerpávat vodu ze šachet byly příliš slabé a doly byly zatopeny. V letech 1. světové války mnoho především mladých mužů z Hradových Střimelic odešlo bojovat na frontu- osm z nich se nikdy nevrátilo, ti kteří se vrátili byli zmrzačení. Ani ti co zůstali doma to neměli lehké. Vše, co bylo se muselo odevzdávat armádě a tak byla velká bída, nejen o jídlo ale i o ostatní potřeby. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 patřily územním uspořádáním Hradové Střimelice k okresu Český Brod. V těchto letech zde žilo 300 obyvatel, kteří poštou a farností patřili pod Ondřejov. Kromě běžných obchodů a hospody tde byla také Kampelička, jež měla otevřeno i v neděli odpoledne, kdy se chodilo do kostela. Se vznikem nového státu se otevřel i prostor pro zakládání spolků, fungoval zde hasičský sbor, Dobročinná obec baráčníků, Legionáři a divadelní ochotnický spolek " Vlast". Velký rotvoj také zaznamenalo zemědělství, které bylo hlavní obživou zdejšího obyvatelstva. Při pracích na polích se začínalo s mechanizací a pro větší výnosy se začala používat umělá hnojiva a šlechtěná osiva. Z řemeslníků zde byli : kovář, sedlář, truhlář, 2 tesaři, 3 obuvníci, krejčí, švadlena a několik zedníků. Také zde byl obchod se smíšeným zbožím a hostinec. V roce 1928 byl v Hradových Střimelicích zaveden elektrický proud, což dalo za podnět vzniku elektrárenského a strojního družstva. Škola zde byla jednotřídní a v roce 1936 do ní chodilo v osmi odděleních 40 dětí. v té době byl ředitelem František Kulhánek. V roce 1957 bylo založeno JZD. I když místní neměli o tento způsob hospodaření zájem. V těchto letech končí i samostatnost Hradových Strřimelic, neboť byly administrativně přiřazeny pod MNV ve Stříbrné Skalici.

Poloha

přidat fotografie