Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Nelahozeves (zámek) [10170]



Stoupáme k zámku, mohutné budově, vzácné tím, že byla ušetřena větších přestaveb a zůstala tak slohově ryzím dokladem české architektury druhé poloviny 16. století. Stavebníkem byl už zmíněný Florián Gryspek z Gryspachu, který roku 1544 koupil nelahozeveský poplužní dvůr a později také zdejší tvrz. S budováním započal pravděpodobně v roce 1553, ale práce na zámku pokračovaly až do počátku 17. století, kdy byl už dlouho majitelem zdejšího dominia Floriánův syn Blažej.Renesanční stavba na skalnaté výspě nad řekou a tratí má půdorys písmene U. Na mohutné podezdívce spočívají nepříliš členěné zdi s nerovnoměrně rozloženými okny. Nepravidelné riza-lity ve všech čtyřech nárožích nepřevyšují vlastní masiv stavby, ale zdůrazňují doznívání středověké pevnostní funkce panského sídla.

Severoitalský charakter dodávají stavbě silná obložení rustikou, jež jo úplná na podezdívce a částečná na hranách i okenním rámování stěn. Nad lunetovou římsou spočívá sedlová střecha s několika krásnými renesančními komíny a malou hodinovou věžičkou. Vnější stěny, zejména, jsou pokryty skvostnými sgrafity -- figurálními, ornamentálními anebo napodobujícími rustiku.

Do zámku vstupujeme po kamenném klenutém mostě, jehož poslední část byla kdysi padací. Brána a branka jsou spojeny portálovou výzdobou. Nádvoří je tvořeno třemi zámeckými křídly a zdí. Nejstarší východní  část má nádvorní portál pro malou bránu (do obou pater) a velkou bránu ( do rozsáhlých sklepů a stájí pod zámkem). Nad portálem jsou znaky Blažeje Gryspeka a jeho choti Ofky z Bubna - z počátku 17. století.

Mladší je severní křídlo s nejbohatším průčelím. Jeho přízemí jo tvořeno arkádami, prvé patro zasklenou loggií s dvojarkádami - a druhé poschodí má okna. Nejmladší je úzké západní křídlo zámku, koncem osmdesátých let zčásti rekonstruované.

Vnitřek zámku podlehl v minulosti mnohem závažnějším změnám než vnějšek. Nejzachovalejší je severní křídlo, kde v příze mí bývaly kuchyně a v prvém patře panské obydlí s přijímacími sály. Zde se dochovaly původní dřevěné kazetové stropy, dveře s kamenným ostěním a kamenné krby. V Jednom ze sálů bývala kdysi proslulá gryspekovská knihovna a snad jediný skutečný portrét Jana Žižky (podle Bohuslava Balbína), dávno ovšem ztracený. Výtvarně nejzajímavější je tzv. rytířský sál s velmi krásným krbem a bohatě členěným a zdobeným stropem i stěnami. Slouží dnes jako svatební a koncertní síň.
Zámek byl zpřístupněn v roce 1951 v rámci zářijových oslav 110. výročí narození Antonína Dvořáka. Tehdy zde bylo umístěno kralupské okresní muzeum, zrušené ovšem v roce 1960 - a část sbírek roudnické zámecké obrazárny. V roce 1959 byla v zámku na několik let instalována expozice historických hudebních nástrojů ze sbírek hudebního oddělení Národního muzea v Praze - a roku 1964 rovněž dočasně rozsáhlá výstava českého výtvarného umění z pokladu Středočeské galerie. Konečně v letech 1977 až 1979 byla provedena další instalace, kdy v prostorách zámku byly umístány pouze sbírky evropského umění 15. a 19. století a expozice starých zbraní i uměleckého řemesla - a to vesměs z fondů Středočeské galerie v Praze. Upoutá nás tu jedinečná kolekce španělských renesančních portrétů a četná další skvostná díla.

Nelahozevský zámek je dílem italských architektů, kteří zejména za vlády Ferdinanda I. přicházeli houfně do Čech. Tvůrce blíže neznáme, avšak bylo jich více, neboť stavba trvala zhruba sedm desetiletí a ani nebyla dokončena (jihovýchodní nároží zůstalo bez patrové výplně a nedošlo ani k realizaci čtvrtého, jižního křídla). Celkově lze stavbu charakterizovat tak, že se tu střetává severoitalská renesance s francouzskými vlivy a s domácím pojetím. V našich osmdesátých letech bylo přistoupeno k celkové opravě zámku, která ještě pokračuje.
Jak jinde už řečeno, panství a zámek získali roku 1623 Lobkovicové. Během třicetileté války stavení velmi utrpělo a od těch dob bylo jen málo užíváno panstvem. Sloužilo především jako obydlí a sídlo hospodářské správy nelahozeveského fideikomisu - a ve druhé polovině 19. století dočasně jako lazaret a dlouhodobě pro klášter s dívčím penzionátem. Robota byla na zdejším panství reluována už koncem 18. století a po roce 1048 se dvory většinou pronajímaly. V majetku Lobkoviců zůstal zámek Nelahozeves až do roku 1949, kdy jej převzal stát.
V těsném sousedství zámku se rozkládala už od 16. století zahrada, která v původní podobě dávno zanikla. V 19. věku ji na krajinný park rozšířil zdejší lékař Stelzig. Dnes má podobu háje nad tratí, kde pouze pěšiny, zbytky skalek, socha nad paloučkem, polorozbořená zeď a některé dřeviny připomínají jeho dřívější podobu a funkci. Jinak upoutá naši pozornost ještě výrazné stavení na západě od vchodu do zámku, kde je horní parkoviště. Jsou to bývalé stáje a byty pro podkoní. Byly vybudovány v minulém století.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)