Mlýn bratří Winternitzů - Bílé Předměstí (vodní mlýn) [10031]

Pardubice jsou městem několika významných tradic. Jednou z nich je mlýnská technologie a pekařská výroba, které zejména v devatenáctém a první polovině dvacátých let zasáhly do jeho hospodářství a také podoby. Skoro každý u nás nejspíš zná pojem pardubický perník, ale rozvoj mlynářství a pekařství zejména v předminulém století tento rámec dalece překročil a z města učinil na téměř dvě století centrum těchto odvětví, jehož význam dalece přesáhl hranice českých zemí v rámci monarchie, stejně jako později hranice Československé republiky.

V Pardubicích se nacházelo několik mlýnů. Největšího významu však dosáhl mlýn bratří Winternitzů, později Automatické mlýny Pardubice (AMPA), který ve své době ztělesnil všechny parametry velmi vyspělé mlýnské technologie. Jednalo se o průmyslový mlýn pro zpracování pšenice i žita, jakých v té době v Čechách a na Moravě vzniklo jen několik. Jedinečnou tvář mu dal navíc vynikající architekt, který svým působením ovlivnil právě Hradecko a Pardubicko

Automatický velkomlýn bratří Winternitzů byl postaven v letech 1909 – 1911 s dokončením regulace řeky Chrudimky, současně se zprovozněním protější městské hydroelektrárny a s postavením důležitého železného mostu přes Chrudimku. Budovy mlýnů projektoval architekt Josef Gočár. Podle jeho plánů se ve dvacátých letech uskutečnila dostavba.

Úpravy objektů mlýnů se prováděly též na začátku šedesátých let 20. století. Gočárova monumentální stavba, připomínající romantický hrad, je jedním z cenných dokladů uplatnění moderní architektury při výstavbě výrobního objektu.

Poloha

přidat fotografie