Plastika královny Konstancie, zakladatelky cisterciáckého kláštera držící v ruce zakládací listinu, je umístěna na jižní fasádě vedle fortny bývalé hovorny areálu kláštera v Předklášteří. Relief vytvořil Antonín Břenek, syn sochaře Josefa Břenka pravděpodobně v letech 1875 - 1878. Nahoře v patře byly místnosti špitální.
Cisterciácký řád vznikl v Burgundsku na území dnešní Francie na přelomu 11. a...
Autorem reliéfu žehnajícího Krista na východním průčelí budovy někdejšího proboštství je sochař Josef Břenek, který zde v letech 1872 – 1878 bydlel.
Od roku 1955 sídlí v budově Podhorácké muzeum s expozicí dějin kláštera, Předklášteří, Tišnova a tradičních řemesel a galerie malířů Podhorácka....
Drobná sakrální architektura typu poklony situovaná vpravo od cyklostezky u státní hranice. Stavba obdélného půdorysu završená sedlovou stříškou krytou bobrovkou s patriarchálním křížem s jetelovitě zakončenými břevny ve vrcholu a dvěma čučky po stranách. Čelní strana usp...
Tento artefakt je ukázkou velmi hodnotné drobné barokní architektury. Pochází z doby kolem roku 1740. Původně připomínal hranici města Slavkova. Konávaly se u ní letní žňové pobožnosti. Čtyřboký mohutný pilíř s prohnutými stranami a plasticky modelovanými hranami kdysi nesl oválné na plechu malované obrazy sv. Vendelína, sv. Otýlie a dalších dvou světců. Zvlášť cenný je štukový dekor s aliančním z...
Tzv. Hrádecký pranýř (přesunutý z Hrádku v roce 1848) z přelomu 16. a 17. století. Doklad práva útrpného, nevšedně utvářená architektura raně barokního tvarosloví.
Pranýř se nachází na travnatém pásu u hlavní silnice procházející obc&ia...
Kamenný sloupový pranýř z konce 16. století zakončený kapličkou je významným dokladem uplatňování středověkého práva v obci.
Pranýř se nalézá v horní, západní části návsi, v parku pod kostelem. Na čtvercovém podstavci čtyřboký sloup s okoseným...
Pranýř se nachází uprostřed obce Staré Sedlo, na náměstí v blízkosti SV rohu fary čp. 1. Kamenný pranýř je situován v malém prostoru čtvercového rozměru, který je vymezen betonovými nízkými obrubníky a vysypán štěrkem. Pranýř je pohledově velmi exponovan&yac...
Pískovcový sloupek je dokladem úrovně a výkonu práva v největší obci adršpašského panství.
Pranýř je postaven na kamenné pískovcové desce. Na ní položený kvádr s nápisy na všech čtyřech stranách. Nápisy jsou rámovány vhlouben&yac...
Vysoký kamenný pozdně gotický pranýř z roku 1549 sloužil pro vykonávání práva v Hořicích a sousedních vsích v majetku vyšebrodského kláštera. Odsouzenec musel vystoupat na horní část sloupu, na které se dosud zachovala pouta. Na podstavci pranýře jsou dodnes um&iac...
Pranýř a kašna stojí v severní části náměstí. Pranýř se sochou sv. Barbory pochází ze 17. století. Kamenná osmiboká kašna z roku 1747 měla původně ve středu sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1865. Kašna je v současnosti zavezena v terénu.
...
Nachází se u novodobé silnice vedoucí od kostela Nejsvětější Trojice k zámku v prostoru na východ od kněžiště. Pylon, složený celkem ze 4 částí (podstavec, křídlový nástavec, obelisk a vrcholová koule) je uložen na podélné širší a zaoblené z&aa...
Kamenný pylon z počátku 18. století, situovaný na severním konci ulice Vejvanovského. Skulptura sestává z hranolového podstavce, na kterém stojí čtyřboký pylon, završený koulí. Ve stěně pylonu je vsazena kopie znaku biskupa Stanislava Pavlovského.
...
Gloriet je ozdobná zděná stavba v zámeckém parku. Oproti altánu mívá bohatou sochařskou výzdobu, kterou jsou oslavovány hrdinské činy. Prvotní účel stavby bývá zdobný a upomínající, druhotně je využívána k odpočinku, drobné hudební či dramatick...
Památku objevíme u rozcestí nazvaného Ripperův kámen, půjdeme-li po červeně značené cestě z jesenických lázní směrem na zříceninu hradu Kaltenštejn u Černé Vody.
Původně zde ležel kámen pojmenovaný po jistém básniku - Všetiškovi. Jediná zmínka o tomto kameni pochází z roku 1870. Jakákoliv podoba památky se však nedochovala. Není ani zcela jasné, proč ji v roce 1890 nahradil právě tzv. Rip...
Na domě částečně zmodernizovaném po druhé světové válce se nachází pamětní deska z hořického pískovce s portrétním reliéfem Jana Kadavého a nápisem. Deska je signována VITVAR 1960. Pod deskou se nachází samostatný jemný reliéf ženské postavy.
...
Jedná se již o minimálně třetí dřevěnou desku, která je připevněna na stromě u rozcestí pod Enhuberovým hrobem. Druhá deska byla odcizena na začátku devadesátých let 20. století a na stromě zbyl pouze ukazatel s číslem 48. V roce 2005 byla na strom upevněna nová deska, kterou vyřezal Dušan Ingr. Autor nad mnicha umístil kříž s nápisem IHS a letopočet 1920. V dolní části desky spatříme iniciály ř...
Historický kamenný rozcestník z doby před rokem 1841, provedený v klasicizujícím duchu. Je jeden z mála zachovaných v regionu. Autorsky neurčený. Rozcestník plnil nejen orientační funkci, ale důležitým byl i jeho architektonický účinek v krajině. Svoji architektonickou funkci si zachoval do sou...
Kamenný rozcestník sloupového tvaru je datován do první poloviny 19. století.
Rozcestník stojí nedaleko obce Dráchov, jihovýchodně od křižovatky hlavní cesty z Č.Budějovic na Prahu, mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí a cesty na J.Hradec. Rozcestník je vysoký cca 3 m. Na hranolov&eac...
Zajímavý smírčí kříž z roku 1852 je umístěný na severu obce u silnice na Velké Meziříčí. Pamětní kámen nese na přední stěně plastický reliéf latinského kříže s rameny ukončenými trojicí perel. Pod rameny se nachází nápis upomínají...
Velmi raný doklad barokních sloupových božích muk, spjatých s postavou břevnovsko-broumovského opata Seelendera, vystavěných na paměť jeho útěku z Broumova po uzavření protestantského kostela v r. 1618, jednoho z podnětů stavovského povstání.
Na třech stupních se zvedá vysoký po...
Sloupová boží muka na místě zabití jezuity Burnatia v průběhu násilné rekatolizace za 30-leté války.
jedná se o volnou pískovcovou plastiku stojící poblíž silnice a v blízkosti novodobé zástavby, mezi pozemky, ohraničená drátěným plotem. Boží muka sest&aacu...
Drobná památka postavena roku 1725 jako poděkování za skončení morové epidemie. Výzdoba pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Z trojúhelníkového půdorysu vyrůstají tři samostatné podstavce, zdobené, vzájemně spojené oblouky, ve svém středu nesou tr...
Základem sloupu je podstavec z kamene a cihel. V půdorysu má tvar trojúhelníku s uťatými rohy, jehož strany jsou prohnuty dovnitř. Podstavec je ukončen profilovanou římsou. Na podstavci stojí v každém rohu na nízkém jehlancovitém podstavci jedna socha: sv. Karla Boromejského, sv. Rocha a sv. Šebestiá...
Barokní sloup Nejsvětější Trojice ve Vojgtových sadech pochází z roku 1739. Do Litvínova byl přemístěn z Libkovic, které se likvidovali kvůli těžbě hnědého uhlí.
...
Na Horním náměstí, v bezprostřední blízkosti radnice v Olomouci, se nachází tato jedinečná památka, sloup Nejsvětější Trojice. Iniciátorem, autorem i donátorem sloupu byl architekt Václav Render. Ten ovšem stačil dokončit jen první podlaží s vnitřní kaplí. Zbytek díla včetně šesti apoštolů a interiéru kaple vytvořil olomoucký sochař Filip Sattler, přičemž k dokončení díla měl k dispozici majeterk,...
Pískovcový sloup s Pannou Marií osazený v centru obce Kadeřavec u Turnova. Na kónickém podstavci čtvercového půdorysu, s profilovanou základnou a římsou, spočívá vypouklý kulatý dřík, nahoru se zužující, s pískovcovou sochou Panny Marie s Ježíškem v ná...
Pískovcový sloup stojí při Kladenské ulici, poblíž zámecké kaple Povýšení svatého Kříže. Pískovcový sloup je osazený na odstupňovaném podstavci s konkávně vykrojenými křídly. Na podstavci jsou patrné špatně čitelné zbytky reliéfu. N...
Drobné sochařské dílo s vyobrazením sv. Petra pochází s konce 18 století. Je složeno z masivního kvadratického soklu, tvořeného dříkem a mohutnou římsou. Nad římsou vystupuje kvadratický sloupek s reliéfem sv. Petra. Kvadratický dřík je v plochách zdoben kartušemi ...
Sloup se sochou svaté Anny s P. Marií, autor neznámý Nejstarší sochařská výzdoba na kašně v parku, zobrazující svatou Annu s postavičkou Panny Marie, byla pořízena roku 1727 na památku požáru a z vděčnosti uchránění před morem. Postavy na podstavci sloupu představují světce sv. Jana Nepomuckého a Karla Boromejského, blahoslaveného Jana Sarkandra a svatého Šebestiána. Na mladší původ i autora upozo...
Sloup se sochou Ecce Homo patří do skupiny skulptur umístěných na sloupu, které se nachází kolem kostela sv. Víta. Ze čtvercové základny ukončené zvonovnicovým profilem vyrůstá čtyřboký sokl, jehož čelní strana nese nápis a boční strany reliéfy. Jak naznačují ryté ...
Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého byl vztyčen r. 1709. Obec Dolany patřila v té době kartuziánskému klášteru, v dlouhém období let 1379–1782. Zajímavostí je, že Jan Nepomucký (1340–1393) byl svatořečený až v r. 1729. Sloup se sochou stojí na nízkém podstavci s profilovanou ř&ia...