Hajní kostel je fakticky nejsevernějším výběžkem Frýdlatského cimbuří cca 730 m n.m. Jedná se o skálu s upravenou vyhlídkou. Název pochází z německého překladu Hainskirche. Název byl kdysi odvozen od pověsti o starogermánském obětišti.
Vrchol Hajního kostela nabízí obdobnou vyhlídku na Frýdlantsko a údolí Smědé, jako výše položená vyhlídka Frýdlantského cimbuří. Výstup k vyhlídce je do strmého...
Polední kameny jsou nejvyššími vecholky skalnatého hřebene mezi roklemi Černého a Bílého potoka a se svým okolím jsou nejdrsnější částí Jizerských hor. Tyto skály prudce spadají do údolí říčky Smědé. Na poledních kamenech je také několik skalních věží s výhledem.
Na nejvyšší vrchol Poledních kamenů vede žlutě značená odbočka. Tato skála není nijak strmá a je bezpečná. Je otdud krásný kruhový ...
Severovýchodní vrchol Černé hory leží 5 km severně od Josefova Dolu, nad rašeliništěm Na Čihadle. Od Černé hory je oddělen mělkým sedlem. Jeho severní svahy jsou součástí přírodní rezervace Černá hora. Na vrcholu je několik skalisek ve tvaru věží s výškami do 10 m. Z jejich vrcholků jsou pěkné výhledy, smrky již dnes dosahují výšky skal, takže rozhled bude za několik let omezen. Nejvyšším bodem je...
Skalisko nedaleko vrcholu Černé hory s půlkruhovým jihovýchodním rozhledem. Stejně jako na jiných místech Jizerských hor i zde pomalu dorůstají nové smrky a skála zmizí v lese. Název dostala podle skalního hrnce, který je na horní části skály - podle pověsti si na ni sedl čert a vypálil do ní svůj zadek i s ocasem....
Sládkova skála je bývalý lom s jezírkem. Roku 1917 se zde utopila dívka Milada Macklerová z Prostějova, která zde má pomník. Název lokality je podle majitele lesa, sládka panského pivovaru v Jesenci.
...
Návrší nad Starým Brnem s nadmořskou výškou 285 m n.m. je spíše spojováno se sídlem významného zdravotnického zařízení - Masarykova onkologického ústavu. V jeho těsném sousedství se včak zachoval skalní výchoz porostlý suchomilnou vegetací. Okolí skály však zarůstá náletovými dřevinami a tak byla alespoň část vršku v nedávné době parkově upravena....
Violík - skalnatý vrchol na severním okraji Labské louky. Jedná se o skalnatý kužel žulových balvanů (tor) porostlý lišejníkem zeměpisným, na jižní straně 20 m vysoká členitá stěna jejíž vzhled ovlivňuje mrazové zvětrávání.
...
Vrchol Chocholíku je porostlý nízkým lesním porostem. Geomorfologicky spadá pod Hanušovickou vrchovinu náležící do Jesenické oblasti. Vrchol je dostupný, nejlépe červeným psaníčkem místního okruhu Josefa Janků. A to buď od Bludovečku (Zámečku), či od Háje od sedla U Červeného kříže, které je významným rozcestím místních turistických značek.
Na vrcholu Chocholíku jsou malé skalky, spíš kameny a pr...
Mářský vrch, nazývaný někdy též Brdo dosahuje výšky 907 m n. m. Vrch je severozápadním okrajovým bodem zalesněného hřbetu patřícího k Vimperské vrchovině. Na jeho vrcholku stojí deset metrů vysoká rozhledna vybudovaná v letech 1935 - 1937, z níž je pěkný v&ya...
Loupežnický vrch - Zalesněný čedičový vrch (529 m) byl dříve nazýván též Jestřáb a jeho vrcholek je dnes z větší části zlikvidován těžbou kamene. Ze zarostlého vrcholku je jen omezený výhled na Hvozd a některé sousední kopce v Německu. Na temeni vrchu stál kdysi hrad, který patrně sloužil k ochraně obchodní stezky, vedoucí z Čech přes Jablonné do Žitavy. Dnes je označován jako Větrov, ale jeho pra...
Dutý kámen (379 m) je přibližně 600 m dlouhý zalesněný hřbítek, vybíhající jižním směrem od silnice ze Cvikova do Kunratic asi 0,5 km od Drnovce. Hřbet vystupuje asi 20-30 m nad okolní terén a je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce asi 3-4 m mocnou žílou třetihorní vyvřelé horniny, zvané polzenit. Tato žíla ale nikde nevystupuje až na povrch, takže její existence by...
Skála smrti dříve nazývaná též Rytířský skok, stojí ukrytá ve stínu stromů na pravém břehu Svitávky asi 1,5 km jižně od středu Kunratic u Cvikova poblíž osady, zvané dříve Mlynářská díra (Müllerloch). V romantickém zákoutí mezi pískovcovými skalami je asi 15 m vysoká svislá skalní stěna, do níž je vytesán reliéf, znázorňující rytíře na vzpínajícím se koni a dívčinu, padající s rozepjatýma rukama z...
Jehla (478 m) je dvouvrcholový čedičový kopec, vypínající se asi 1 km severovýchodně nad Českou Kamenicí. Z jeho jihozápadního vrcholu vybíhá úzký skalnatý hřbítek, strmě spadající do údolí, který je tvořen špičatými čedičovými skalisky, podle nichž byl vrch zřejmě pojmenován. Na skalách je místy dobře vyvinutá sloupcová odlučnost. Upravená stezka vede po temeni hřbítku na malé vyhlídkové skalisko...
Žulovec je mírně protáhlý žulový vrch (562 m), na jehož západním svahu ale vystupují křídové pískovce, ve kterých se dříve nacházely otisky fosilních mořských hub a listů rostlin. Vrchol kopce je zarostlý, jen z dolního okraje lesa na severním svahu je výhled na Velký rybník a blízké kopce Šluknovského výběžku.
Vrch se dříve nazýval Fladenberg podle rytíře z Fladenu, který zde údajně postavil skl...
Spravedlnost je výrazný zalesněný čedičový vrch (533 m), vyčnívající asi 2 km severozápadně od Chřibské nad jižním okrajem Doubice. Jeho skalnatý vrcholek spadá k jihu a jihovýchodu strmým, asi 40 m vysokým srázem s členitou skalní stěnou, která je tvořená nepravidelnými vějířovitě uspořádanými čedičovými sloupky. Na svahu pod ní je lesem zarostlé suťové pole. Na severovýchodním svahu kopce je roz...
Malý Stožec je výrazný znělcový vrch (659 m), ležící asi 1,5 km jihozápadně od hory Jedlové, s níž je spojen širokým sedlem. Na protáhlém temeni a svazích kopce jsou četné divoce rozeklané skály se strmými, na jihovýchodně až převislými stěnami, a rozsáhlá suťová pole, porostlá řídkým lesem. Na některých skalách je dobře patrná nepravidelná sloupcová odlučnost znělce. Kopec byl dříve nazýván Obří ...
Vrcholek Klučky (642 m) Mezi Práchní a Polevskem se táhne asi 3 km dlouhý zalesněný čedičový hřbet s několika nevýraznými vrcholky, z nichž nejvyšší je přibližně uprostřed a nazývá se Klučky. Na jeho severním svahu je pozoruhodný opuštěný čedičový lom, jehož stěny jsou tvořeny pěknými, pravidelně vyvinutými svisle stojícími kamennými sloupy. Z travnaté terasy horního patra lomu a z vrcholku lomové...
Ortel (554 m) je výrazný zalesněný vrch pravidelného kupovitého tvaru, ležící asi 3 km jižně od Cvikova a 1,5 km severozápadně od Lindavy. Kopec vznikl vypreparováním znělcového lakolitu z okolních křídových pískovců. Z jeho protáhlého temene vystupuje několik menších skalek s vyvinutou deskovitou odlučností a strmé svahy místy pokrývá znělcová suť. Na jižním úbočí jsou mohutné skalní stěny, nad n...
Brnišťský vrch (491 m) je výrazný zalesněný čedičový kopec, osaměle vyčnívající ze zvlněné krajiny asi 2 km západně od Brniště a 1,5 km severovýchodně od Velenic. Kopec není příliš zajímavý. Je zarostlý převážně smíšenými nebo listnatými lesy a jeho vrchol je zcela bez výhledu. Pouze z odlesněného okraje starého lomu na severním svahu je pěkný pohled na krajinu kolem Lindavy, Cvikova a Kunratic, k...
Jezevčí vrch je výrazný rozložitý kopec (665 m), ležící asi 1,5 km jihozápadně od Heřmanic. Místní lidé jej často nazývají starým jménem Limberk a na některých mapách se také označuje jako Jílový vrch. Znělcový vrchol hory vystupuje nad podložní křídové pískovce, které budují dolní část hory a na jejím západním úpatí vytvářejí nevelké rokle a skalní stěny. K jihovýchodu vybíhají z masivu Jezevčího...
Babí kámen (498 m) Asi 200 m severně od Panenského kamene vybíhá z úbočí Jezevčího vrchu nevýrazný hřbítek, na jehož konci je Babí kámen. Je to malá osamělá pískovcová skalka, ve které je vytesaný malý výklenek se sedátkem. Výhledu do okolí dnes brání vzrostlé stromy, mezi nimiž je možné zahlédnout jen zalesněný svah Jezevčího vrchu s vyčnívajícím vrcholem Panenského kamene....
Janské kameny - Skupina čedičových skal (604 m) těsně u státní hranice severovýchodně od Krompachu byla údajně pojmenována podle bývalé sochy sv. Jana Křtitele. Skály jsou částí čedičové žíly, která v třetihorách vyplnila rozsáhlou puklinu v měkčích křídových usazeninách. Pozvolným působením povětrnostních vlivů byly okolní pískovce erodovány a čedičová žíla byla vypreparována do podoby několika s...
Tisový vrch je rozložitý zalesněný čedičový kopec (540 m), ležící nad severovýchodním okrajem Svojkova asi 2 km jihovýchodně od Sloupu. Jeho temeno tvoří okrouhlá náhorní plošina s několika vyčnívajícími skalkami a nenápadným vrcholkem na severovýchodním okraji. Pod ním je strmý skalnatý sráz se suťovými poli. Vrcholová plošina je porostlá převážně bukovým lesem, v jehož podrostu se vyskytuje např...
Slavíček je výrazný čedičový vrch (535 m), strmě vystupující z nižší pískovcové plošiny asi 1,5 km jihovýchodně od Sloupu. Jeho jméno bylo podle místní tradice odvozeno od hvízdání větru ve skalních slujích na úpatí, které prý připomínalo zpěv slavíka. Vrcholový kužel kopce je porostlý převážně bukovým lesem a po jeho temeni probíhá čedičová žíla, tvořící asi 200 m dlouhý skalnatý hřbítek s patrný...
Medenec - vrch (544 m) je nejvyšší částí Železnobrodské vrchoviny, sevřený mezi údolím Vošmendy, Kamenice a Jizery. V západním temeni kopce u obce Spálov je mohutný čedičový útes Myší skála, která spadá do údolí Jizery asi 40 m vysokou členitou stěnou....
Velká Deštná, dříve Sedmihradská hora, se může chlubit hned dvěma nej - je to nejvyšší hora Orlických hor (1115 m), a zároveň má nejmenší rozhlednu tohoto pohoří. Je jí vyhlídková věž ze čtyř otesaných kmenů spojených do tvaru pyramidy. Ve výšce pouhých pěti metrů je umístěna jednoduchá vyhlídková plošina, na niž se vystupuje po žebříku. I těchto pět metrů však stačí na to, aby se před Vámi otevře...