Andělský vrch je nejvyšším vrcholem ve Frýdlantské pahorkatině. Nachází se na česko-polské státní hranici asi 2,5 km od Nového Města pod Smrkem. Jedná se o nízký plochý vrchol se hřbetem z plástevné biotit-muskovitické ortoruly. Vegeta...
Babí kámen (498 m) Asi 200 m severně od Panenského kamene vybíhá z úbočí Jezevčího vrchu nevýrazný hřbítek, na jehož konci je Babí kámen. Je to malá osamělá pískovcová skalka, ve které je vytesaný malý výklenek se sedátkem. Výhledu do okolí dnes brání vzrostlé stromy, mezi nimiž je možné zahlédnout jen zalesněný svah Jezevčího vrchu s vyčnívajícím vrcholem Panenského kamene....
Brnišťský vrch (491 m) je výrazný zalesněný čedičový kopec, osaměle vyčnívající ze zvlněné krajiny asi 2 km západně od Brniště a 1,5 km severovýchodně od Velenic. Kopec není příliš zajímavý. Je zarostlý převážně smíšenými nebo listnatými lesy a jeho vrchol je zcela bez výhledu. Pouze z odlesněného okraje starého lomu na severním svahu je pěkný pohled na krajinu kolem Lindavy, Cvikova a Kunratic, k...
Kuželovitý dominantní vrchol 1 km jihovýchodně nad osadou Jizerka. Nevulkanický třetihorní kužel eliptického půdorysu, ojedinělý výskyt čediče na hřebenu Jizerských hor. Viditelná sloupcová odlučnost čediče, suťová pole, skalky. Na jihovýchodním svahu opuštěný lom. Stejnojmenná přírodní rezervace chrání původní bukový porost na čediči suťového charakteru. Příměs tvoří javor a jilm, na severu nepů...
Zalesněný vrchol 900m SV od obce Desná. Vrchol spadá geomorfologicky do Jizerských hor náležících do Krkonošské oblasti. Pod západním úbočím podél Černé Desné vede červeně značená turistická trasa....
Dutý kámen (379 m) je přibližně 600 m dlouhý zalesněný hřbítek, vybíhající jižním směrem od silnice ze Cvikova do Kunratic asi 0,5 km od Drnovce. Hřbet vystupuje asi 20-30 m nad okolní terén a je tvořen lokálně zpevněným křídovým pískovcem, proťatým po celé délce asi 3-4 m mocnou žílou třetihorní vyvřelé horniny, zvané polzenit. Tato žíla ale nikde nevystupuje až na povrch, takže její existence by...
Vrchol Černé hory tvoří velmi plochá, nevýrazná vrcholová plošina bez výhledu. Na jejím jihovýchodním okraji se nachází Čertův odpočinek – izolovaná skalka s výhledem k jihu. Po vrcholovém průseku vede oplocení přírodní rezervace Černá hora. V rezervaci jsou zřejmě nejzachovalejší zbytky původních smrčin Jizerských hor. Ostatní části vrcholu jsou též porostlé smrky, bohužel však většinou odumírají...
Skalisko nedaleko vrcholu Černé hory s půlkruhovým jihovýchodním rozhledem. Stejně jako na jiných místech Jizerských hor i zde pomalu dorůstají nové smrky a skála zmizí v lese. Název dostala podle skalního hrnce, který je na horní části skály - podle pověsti si na ni sedl čert a vypálil do ní svůj zadek i s ocasem....
Galerie jak se nazývá přírodní park tvořený malebnou soutěskou na pravém břehu řeky Jizery. Oblast najdeme severozápadním směrem od města Semily. Z města do těchto míst vede značená turistická trasa. Pěkný výhled na soutěsku je z vyhlídky na Krkavčí skále, která se zvedá na druhém břehu nad řekou Jizerou. Ke Krkavčí skále vede ze Semil také značená turistická tras. K soutěsce se také můžeme vypr...
Hajní kostel je fakticky nejsevernějším výběžkem Frýdlatského cimbuří cca 730 m n.m. Jedná se o skálu s upravenou vyhlídkou. Název pochází z německého překladu Hainskirche. Název byl kdysi odvozen od pověsti o starogermánském obětišti.
Vrchol Hajního kostela nabízí obdobnou vyhlídku na Frýdlantsko a údolí Smědé, jako výše položená vyhlídka Frýdlantského cimbuří. Výstup k vyhlídce je do strmého...
Vrchol se skalními výchozy se nachází 3 km severozápadně od Horních Míseček. Plochý zbytek zarovnaného povrchu prostupují žulové skalky. Na jižním okraji vrcholové plošiny začínají skalnaté srázy Velké Kotelní jámy. Na mírnějších ...
Holubník leží v centrální části Jizerských hor na Hejnickém hřebenu. Dosažitelný je pouze pěšky po červeně značené turistické stezce spojující Ptačí kupy a sedlo Holubníku. Na vrcholu je asi 10 metrů vysoká skála, ze které je kruhový rozhled. Vrcholové partie jsou značně poznamenány imisemi, které zde způsobily devastaci původního smíšeného lesa. Dosud se zde uchovaly zničené porosty smrku a jeřáb...
Husa je skalní pískovcový útvar připomínající svým tvarem husu. Vrchol kopce Husa ( 449 m.n.m.) najdeme v severní části chráněné krajinné oblasti Kokořínsko a zvedá se západním směrem od okraje obce Heřmánky. Heřmánky leží východním směrem od m...
Zalesněný vrch nad Příchovicemi s kamennou rozhlednou z r. 1847 a turistickou chatou, místo dalekého rozhledu s lidovým názvem - Štěpánka. V blízkosti se nachází kamenolom. Vrchol spadá geomorfologicky pod Jizerské hory náležící do Krkonošské oblasti....
Janské kameny - Skupina čedičových skal (604 m) těsně u státní hranice severovýchodně od Krompachu byla údajně pojmenována podle bývalé sochy sv. Jana Křtitele. Skály jsou částí čedičové žíly, která v třetihorách vyplnila rozsáhlou puklinu v měkčích křídových usazeninách. Pozvolným působením povětrnostních vlivů byly okolní pískovce erodovány a čedičová žíla byla vypreparována do podoby několika s...
Ještěd – to je místo z tvrdého křemencového suku, vzniklým z měkčích fylitů, břidlic a vápenců z okolí. Okolí je křemenci doslova poseto, mají světlejší barvu, u větších zrn křemene zaznamenáte modravý nádech. V křemencích se setkáte i s puklinami, ve kter&ya...
Jezevčí vrch je výrazný rozložitý kopec (665 m), ležící asi 1,5 km jihozápadně od Heřmanic. Místní lidé jej často nazývají starým jménem Limberk a na některých mapách se také označuje jako Jílový vrch. Znělcový vrchol hory vystupuje nad podložní křídové pískovce, které budují dolní část hory a na jejím západním úpatí vytvářejí nevelké rokle a skalní stěny. K jihovýchodu vybíhají z masivu Jezevčího...
Druhý nejvyšší vrchol české části Jizerských hor. Rozsáhlý klenbovitý vrchol převyšuje okolí o 130 – 230 m. Na ploché vrcholové části se nacházejí výrazná skaliska s nádherným kruhovým rozhledem. Pod vyhlídkou skálou byl postaven malý srub s krytou terasou. Vrchol je porostlý silně poškozenou smrčinou, na skalách i klečí. Vrchol leží ve středu přírodní rezervace Prales Jizera, chránící právě zbytk...
Klíč je jednou z nejznámějších krajinných dominant Lužických hor. Strmý znělcový kužel (760 m) nedaleko Svoru výrazně převyšuje okolní kopce a skalnatá plošina na jeho vrcholu umožňuje vynikající panoramatický rozhled na Lužické hory, Ještěd, Ralskou pahorkatinu, České středohoří a vzdálené kopce v Německu. Za jasného počasí je vidět i Jizerské hory a Krkonoše. Jihozápadní úbočí hory je přerušeno ...
Vrcholek Klučky (642 m) Mezi Práchní a Polevskem se táhne asi 3 km dlouhý zalesněný čedičový hřbet s několika nevýraznými vrcholky, z nichž nejvyšší je přibližně uprostřed a nazývá se Klučky. Na jeho severním svahu je pozoruhodný opuštěný čedičový lom, jehož stěny jsou tvořeny pěknými, pravidelně vyvinutými svisle stojícími kamennými sloupy. Z travnaté terasy horního patra lomu a z vrcholku lomové...
Kočičí kameny (570 m n.m.) je skupina skal nedaleko chaty Hubertka. V roce 1923 zde byla vybudována vyhlídka a skály zpřístupněny. Jméno je ovozeno od jednoho z výčnělků vrcholového skaliska. Při pohledu od severu na tento výčnělek připomíná tělo kočky s natočenou hlavou. Jiní zde ale už dříve viděli tuleně, a tak se vedly o názvu spory. Kočičí název ale nakonec uspěl více.
Když jsme toto míst...
Krkonošský vrchol jehož jihovýchodní úbočí spadá do Malé Kotelní jamy a východní úbočí do Velké Kotelní jámy. Na západě přes Kotelské sedlo navazuje na Lysou horu . Přímo na vrchol nevede značená turistická trasa, ale po severním...