Příklad velké renesanční tvrze s kvalitním architektonickým detailem (architekt zřejmě totožný s architektem dobrovického zámku) z doby kolem roku 1588. Údajně postavena Jindřichem z Valdštejna po roce 1579.
Tvrz přestavěná na sýpku se nachází v hospodářském areálu v severn&iac...
Uzavřená usedlost stojící na místě staré tvrze je poprvé připomínána roku 1366 jako sídlo vladyků Olbramů ze Štěkře. Dochované části tvrze pocházejí z etapy ze 16. století.
...
Zámecká budova v Mlýnickém Dvoře, vystavěna v závěru 16. století tehdejšími majiteli panství Schürery, je - i přes své vnější znehodnocení novodobými úpravami - hodnotným objektem v kontextu dějin obce a jejího vývoje.
Zámek volně stojící v seve...
Venkovský zámek Červený Dvůr leží na JV úpatí hory Kleť, nedaleko Chvalšin, na místě původně rožmberského letohrádku, který si pořídil Vilém z Rožmberka v 80. letech 16. století. Stopy renesančních sgrafit z tohoto období jsou dodnes patrné ve spodní vrstvě omítky ...
Tvrz, resp. její zbytek, založená ve 13. a přestavěná na přelomu 15. a 16. století, je na Českokrumlovsku jedním z mála staveb svého druhu. Z památkového hlediska je velmi cenná tvrz s četnými renesančními klenbami, a částečně zachovalou renesanční výzdobou fasády. Velmi cenným ...
Na přelomu 16. a 17. století vzniká v západní části osady - poprvé zmiňované v r. 1514 – rozlehlý dvorec s tvrzí; postavena Sylvestrem Mlazovským z Těšnice nebo Budkovskými. Původně renesanční tvrz byla již koncem 17. století přestavěna na sýpku. Na počátku 20. století byl...
Zámek byl přestavěn z původní tvrze s vodním příkopem v 17. století. V letech 1663-65 byl barokně upraven a stal se letním sídlem biskupa. Koncem 19. století zámek získal prvky rokoka. Po roce 1950 objekt pro své potřeby využíval zemědělský podnik. Do jeho prostor umístil sušárnu ...
Osek (německy Riesenburg) je zřícenina gotického hradu nad vesnicí Hrad Osek asi 2 km severozápadně od města Osek v Ústeckém kraji. Stojí na vrcholu ostrožny v nadmořské výšce 525–550 m n. m.
Hrad byl postaven před polovinou 13. století. Byl rodovým sídlem Hrabišiců, kteří ho prodali m...
Dvoupatrový barokní zámek byl postaven Hrzány z Harasova pravděpodobně ve 2. polovině 17. století na úpatí původního hradu, který za třicetileté války zpustošili Švédové. V polovině 19. století zámek sloužil pouze jako správní sídlo panství. Po ...
Roku 1847 nechal Maxmilián Habsburský vystavět u nádraží pozdně empírový zámek. Jde o obdélnou dvoupatrovou budovu s mansardovou střechou. V roce 1859 ji prodal řádu redemptoristů, kteří budovu přestavěli v klášter. Jako klášter zámek sloužil až do roku 1949. Později byl upraven na domov...
Zámek je patrová budova čtvercového půdorysu postavena v letech 1573-82. Do dnešního dne se dochovaly pouze klenuté sklepy a vstupní kamenný portál s nadsvětlíkem. V současnosti objekt slouží k rekreačním účelům.
...
Patrová budova postavená na přelomu 19. a 20. století s mohutnou dvoupatrovou věží proti vstupu do dvora, fasády nově upraveny. Od roku 1970 byl na zámku zřízen ústav sociální péče a je takto využíván dodnes.
...
Zámek byl postavený v roce 1785 v klasicistním slohu. Jeho majitelé se často střídali. V polovině 19. století prošel empírovou úpravou a získal tak dnešní vzhled. Po roce 1945 začal zámek využívat zemědělský podnik hlavně k bytovým účelům. V současnosti je nevyužívan...
Rozsáhlé hradiště má rozlohu 30 ha a je chráněno dvěma liniemi mohutných valů. Na akropoli (vyvýšené části hradištního areálu) stával opevněný velmožský dvorec slavníkovského rodu Charvátů, později nahrazený přemyslovským hrádkem. Hradiš...
Jednoduchý barokní zámeček pochází z konce 18. století. Je to budova obdélného tvaru s mansardovou střechou. Od počátku sloužil jako správní sídlo hospodářského dvora. Posledními majiteli zámku byli Dobřenští z Dobřenic. V současnosti slouží k obytným &...
Dnešní podoba barokního zámku z roku 1705 je dílem K. Dienzenhofera. Ten jej stavěl podle představ břevnovských benediktýnů, kterým nevyhovoval starý zchátralý renesanční objekt. Je to patrová trojkřídlá budova na půdorysu písmene U, s věžičkou uprostřed středního traktu a slep&...
Tvrz vznikla kolem roku 1300 v souvislosti s lokací města, jehož majitelem byl zdejší klášter. Založil ji hamerník Kuncman, pravděpodobně první rychtář města. Ve 14. století se vystřídalo v jejím držení ještě několik hamerníků, od konce 14. století se stala obydlím městských ryc...
Zámek vznikl barokní přestavbou původní renesanční tvrze v 18. století za Locknerů z Locknenau. Je to patrová obdélná budova s mansardovou střechou. Dnes v budově sídlí obecní úřad.
...
Dispozičně velmi cenný renesanční zámek přestavěný z gotické tvrze se dochoval v téměř autentické podobě. Jednopatrový zámek uzavřené čtyřkřídlé dispozice s nárožními válcovými věžemi evokujícími pevnostní ráz stavby je v daném regionu zcela ojediněl&...
Zámek nechali v letech 1719 - 24 na místě starší tvrze postavit Černínové z Chudenic podle projektu architekta F. M. Kaňky. Do dnešní podoby byl zámecký objekt upraven V. Vondráčkem v letech 1919 - 20. Na střeše zámku, na který navazuje anglický park, si prohlédnete věžovitý...
Dvoupatrová obdélná budova barokního zámku pravděpodobně vznikla ve 2. polovině 17. století. Později byl zámek klasicistně upraven a rozšířen o nové východní křídlo. Od 30. let 20. století do roku 1989 v zámku sídlilo ředitelství nedalekých kaolinových dolů. V...
Dolní zámek tvoří soubor budov při severním konci zámeckého areálu. Tvoří jej čtyři křídla 1-2 patrových budov semknutých kolem lichoběžníkového nádvoří se sklonitým terénem, jižní křídlo však nedosahuje křídla západního a nádvoř&...
Hradiště se nachází v nadmořské výšce 511 m na plochém temeni vrchu Hradec, který leží na levém břehu Řepického potoka na S okraji Strakonické kotliny. Trojdílné hradiště je tvořeno vyvýšenou akropolí a dvěma předhradími, které se k ní připojují...
Jde o terénní pozůstatky středověkého panského sídla v dominantní poloze, zvolené později pro stavbu kaple. Tvrz je doložena k r. 1318, dobyta a vypálena roku 1467 vojskem Jindřicha Münstrberského, zanikla vypálením roku 1620 císařskými vojáky, kaple barokní z 2. poloviny 18. stolet&iacu...
Zámek je tříkřídlá novorenesanční budova. Jižní křídlo má na východní straně výrazný balkon, v jeho severovýchodní části stojí věž v renesančním stylu se zvonicí a hodinami. Ne zcela organicky je k budově připojeno severovýchodní křídlo, s nižš...
Unikátní složitý stavební soubor vyrůstající postupně z rozlehlého renesančního opevněného dvorce z 2. poloviny 16. století tvoří romantické zákoutí pod hrází Černíčského rybníka. Areálu vodního mlýna s pilou vévodí kamenná...
Zámek v dříve samostatné horní části dnešní obce Dolní Loučka je rozsáhlá barokní stavba, kterou si na místě původní tvrze Ederů ze Šťávnice vystavěl řád něměckých rytířů po roce 1708. Později byl klasicistně upraven a sloužil také jako vojenská nemocnice. V...
Areál barokního zámku vybudovaný hrabaty z Vrbna v 18. století v místech někdejší středověké tvrze. Areál zámku čp. 1 se nachází na vysoké stráni nad údolím Strenického potoka, na Z okraji obce zvané Horní Krnsko. Jádrem areálu je zá...
Hodnotný pozůstatek renesanční tvrzi přestavěné roku 1574 za Libenických z Vrchovišť a vypálený v roce 1643. V roce 1778 byla tvrz rozparcelována a připojena ke statku čp.1.
Areál tvrze je situován v západní části obce při cestě na Červené Pečky. Areál tvoří uzavřený obdé...
Lokalita se nachází na cípu terénní terasy severně nad údolím, v němž je rozložena vesnice. Stavebník tvrze využil skalního výchozu, který v tomto místě převyšoval navazující rovinu o 6 m. Strmé svahy poskytovaly ochranu na západě a na jihu, ale přesto nechal tvrz obehnat &uacut...
Tvrz bývalá sýpka - Dohalice v okrese Hradec Králové
Volně stojící zděná budova vzniklá z pozdně středověké obytné budovy tvrze přestavbou na raně barokní zámek. Posléze přestavěno na sýpku.
Objekt sýpky se nachází na S okraji obce, při silnici na Sadovou, v její nejnižší části. Na S od sýpky leží koryto říčk...
Jádrem areálu (zámek s kaplankou a hosp. zázemím) je patrová budova na obdélném půdoryse s jednoduše, lisénovými rámci, členěnou fasádou a složitou vnitřní dipozicí. Pův. středověká tvrz byla v 17.-18. st. rozšířena.
Areál zámku s hospodářským...
Tvrz v Doubravici je středověkého původu (z 15. století) je jedním z cenných dokladů sídel nižší šlechty v tomto regionu. Velmi hodnotné jsou kromě středověkých obvodových zdí i v nich dochované původní okenní a dveřní otvory (ať již funkční či zazděné) a zbytky krbu...
Budova tvrze č. p. 50, zv. Hvížďalka, je dosud zachována v dnešním zámeckém parku, v podobě jednopatrového stavení obdélného půdorysu se zvalbenou sedlovou střechou. Průčelí nesou stopy jednoduché klasicistní úpravy se symetrickým rozvrhem oken, převážně dosud osazených v l&iacu...