Nepatrné stopy po hradu na ostrožně nad stejnojmennou obcí SZ od Plzně. Jeho počátky jsou nejasné, ves je zmiňována již v letech 1212-1217 a poté opakovaně ve 14. stol., zatímco hrad se výslovně připomíná až za Gutštejnů, kteří jej drželi s nedlouhou přestávkou v letech 1385-1520. Krátce poté přestal být obýván a zbytky zdiva byly pravděpodobně rozebrány na stavební materiál. Jádro hradu bylo dá...
Na konci 14. století si zde tehdejší držitel části obce, Jan Hněvek z Chlumu, postavil tvrz. Ta byla za třicetileté války spolu s celou obcí vypálena. Až za Fürstenberků, někdy v druhé polovině 18. století, byl na místě bývalé tvrze postaven jednopatrový barokní zámek. Poprvé se o něm dovídáme z popisu statku z roku 1804. Zámeček byl kamenný, krytý šindelem. V přízemí byly byty pro úředníky, v prv...
Tvrz vznikla snad již v 14. století, doložena rokem 1464 za Václava z Doloplaz. V polovině 16. století ji získali Nekešové z Landeka a ti nebo jejich dědic Arkleb z Víckova rozšířili tvrz v renesanční čtyřkřídlý zámek. Za třicetileté války valašské povstání, poraženo roku 1627. V letech 1652 - 1827 náležel zámek uherskému rodu Illésházyů, kteří roku 1656 zahájili jz. od zámku výstavbu nového sídla...
Dvoupatrový novobarokní zámeček z let 1906 - 1907 (J. Kříženecký) sloužil původně jako ústav pro mravně narušenou mládež. Od roku 1941 je součástí nemocnice Bulovka....
Zámek postavili v 1. polovině 17. století Dubští z Třebomyslic, v roce 1720 jej získali Aichbüchelové a změnili v kanceláře a byty hospodářských úředníků. Ve 20. století byl zbořen a na jeho místě byla postavena škola.
Na tomto zámku žila Josefína hraběnka Brunšvíko...
Zámek byl postaven v polovině 18. století podle návrhu K. I. Dienzenhofera.
Patrová budova na půdorysu písmene H, s mansardovou střechou a věžičkou s cibulovitou stříškou. Hlavní průčelí má po stranách 2 rizality s oblými nárožími, mezi nimi vypouklý střední vstupní rizalit. St...
Zřícenina hradu Vejrov - Názvem Vejrov se označuje rozsáhlý lesní komplex, pokrývající pískovcovou náhorní plošinu mezi Svitavou, Velenicemi, Lasvicemi a Starým Šidlovem, asi 3,5 km severně od Zákup. Les byl pojmenován podle dávno zaniklé vesnice, která je v písemných pramenech zmiňována pouze jednou v roce 1554. Stávala na plochém temeni jednoho ze severních výběžků plošiny, nazývaném dříve "Sche...
Tvrz založena v 2. polovině 13. století, kdy vladycký statek byl v majetku vyšehradské kapituly. Areál dostavován v průběhu 15. století a renesaně v 16. století.
Areál tvrze obehnán vysokou gotickou hradbou s dodatečně prolomenými obdélnými okénky. Na východní fasádě zachována původně gotická brána z počátku 15. století a severněji mladší renesanční brána z 1. poloviny 16. století Uvnitř areálu z...
Původně gotický hrad olomouckých biskupů ze 14. století (zachovány gotické interiéry v zadním traktu zámku). Za husitských válek a v době bojů mezi Jiříkem z Poděbrad a Matyášem Korvínem byl hrad vypálen. V 16. století přestavěn v renesanční zámek (z této doby zadn...
Stavba z roku 1878; podle bývalého majitele nazýván Kounicův zámeček (hrabě Kounic byl švagrem Antonína Dvořáka). V zámečku je umístěna expozice památníku Antonína Dvořáka .
...
Zámek vznikl barokní přestavbou původní renesanční tvrze někdy po roce 1745. Objekt sloužil převážně jako sídlo správy panství a k bydlení úředníků. Kolem zámku se rozkládal rozlehlý park. Po požáru města v roce 1835 ho nechal tehdejší majitel upravit v duchu empíru....
Je úchvatné sledovat hrad Vysoký Chlumec z různých stran, jak se nečekaně objevuje, roste, zmenšuje, přibližuje či vzdaluje. Těžko bychom vybírali jediné místo, odkud je nejpřitažlivější. Dávní stavitelé jistě chtěli své dílo zasadit do krajiny tak, aby především spolehlivě čelilo případnému nebezpečí od nepřítele. Hrad měl být zároveň dobře viděn, působit do dálek svou mohutností a nedobytností....
Barokní zámek z roku 1755. Iniciátorem stavby byl klášter augustiánů ze Šternberka. Projekt pochází od D.Martinelliho.V roce 1769 ho postihl obrovský požár. Když v roce 1784 byl klášter ve Šternberku zrušen, zámek získala rodina Strouhalů. Ti jej v roce 1796 částečně přes...
Zámek na druhém – severozápadním konci návsi – byl postaven v letech 1702-1704 za opata Norberta Želeckého z Počenic. O autorství návrhu zámku není mezi odborníky shoda : jedni považují zámek za dílo Domenica Martinelliho, jiní se kloní spíše k Giovannimu Pietrovi Tencallovi.. Původní vnitřní štuková výzdoba zámku od Baltazara Fontany zůstala zachována jen v jedné místnosti a částečně v bývalé ka...
Původně malý hrad ze 14. století na pískovcové vyvýšenině nedaleko Holan, přestavěný kolem r. 1570 v renesanční zámeček. Dnes je zpustlý, nachází se uvnitř ohrazené obory s několika památnými duby (největší s obvodem kmene přes 8 metrů) a s mufloní a vysokou zvěří.
...
Zbytky hrádku na skalnatém zalesněném návrší nad levým břehem Sitky u Huzové. Keramické nálezy dokládají vznik ve 2. pol. nebo na konci 13. stol., hrad se připomíná až r. 1329. Zanikl již před pol. 14. stol. po založení blízkého Sovince. Zachována rozsáhlá opevnění (hluboké příkopy, valy) a skromné zbytky zdiva.
Přístup: směrem od Huzové za můstkem přes Sitku doleva lesní cestou podél pravého bře...
Zámek se nachází na severním okraji Stráže. Byl postaven Markvartici ve 13. století. V průběhu několika století se na něm vystřídalo velké množství majitelů a k jeho Škodě mezi ně patřila i posádka sovětské armády, která zámek zanechala v dezolátním stavu. Požár, k...
Terénní stopy po hradu na vrchu Strážný nad obcí Mojžíř nedaleko Ústí nad Labem. Existoval krátce, zřejmě od 2. pol. 13. stol. do počátku 14. stol.; historické zprávy o něm mlčí, ztotožnění lokality s hradem Weisenštejnem, o kterém je zmínka při koupi Děčína r. 1534, je nepravděpodobné.
...
První zmínka o Záblatské tvrzi pochází z roku 1661. Tvrz později přestavěna na mlýn. Zachována dvoupatrová jednoduchá budova, ve štítové stěně kamenné rámování se zbytky malovaného erbu s datem 1690.
...
Patrová tvrz připomínající se poprvé již ve 13. století je významným urbanistickým činitelem v rámci historické struktury celé obce Záboří, protože kromě tvrze se zde dochoval na návrší areál kostela sv. Petra a Pavla a na úpatí návrší a...
Žadlovický Zámek - V polovině 16. století na stejném místě postavili Podstatští z Prusinovic renesanční tvrz. Ta byla během třicetileté války poškozena a k roku 1643 označena jako pustá. V letech 1679-1705 ji Bukůvkové z Bukůvky přestavěli v barokní zámek. Do pozdně barokní podoby zámek přestavěli roku 1772 Mitrovští z Nemyšle. Posledními majiteli pak byly Dubští z Třebomyslic (vlastníky v letech ...
Původně zde stávala tvrz, která byla prvně doložena v roce 1557. Později, v letech 1650 -1658, byla tato tvrz přestavěna na barokní zámek, který v roce 1694 vyhořel, ale byl následně opraven. Od roku 1738, kdy byly Žádovice připojeny k sousednímu Kostelci, sloužil hlavně jako úřednické obydlí. Drobné &uacut...
Sídlo v Zahrádkách připomínáno za pánů z Mnichova v letech 1376 - 1556. Nezávisle na něm budován od roku 1547 Václavem z Vartemberka renesanční zámek. V 17. století přešel do rukou Kouniců, za nich v 2. polovině 18. století a pak kolem roku 1820 přestavěn do dnešní podoby. V současn&ea...
Nevelká gotická tvrz v Zákupech patřila ve 14. století Pancéřům ze Smojna, v 15. století Vartemberkům a v 16. století Berkům z Dubé. Zdislav Berka dal kolem roku 1541 na jejím místě postavit renesanční zámek, který roku 1573 vyhořel, ale záhy byl obnoven. Sňatkem Zákupy přešly do rukou saskolauenburského vévodského rodu (1632). Vévoda Julius František dal zámek na počátku 70. let 17. století přest...
Zámek Zalužany se nachází ve středních Čechách, v obci Zalužany nedaleko Příbrami. Jedná se o rokokově upravený renesanční zámek. První zmínky sahají až do konce 13. století. Původně zde byl klá&scaro...
Zámek stojí v jihozápadní části města na okraji svahu, který se sklání do údolí Divoké Orlice. Je to jednopatrová, architektonicky nevýrazná budova, jež se rozkládá kolem dvou téměř čtvercových nádvoří. V severovýchodním rohu budovy je zámecká kaple. východně od zámku jsou umístěny hospodářské budovy uzavírající první vstupní nádvoří. Toto nádvoří je od města odděleno zdí s branou, ozdobenou erbem...
Gotický hrad dosud nezjištěné podoby, založený Karlem IV., roku 1564 již zpustlý. Věž upravena po požáru roku 1604, interiér dotvořen v 2. polovině 18. století. Dnes dvoupatrová hranolovitá stavba s arkádovým ochozem a zvoničkou nad střechou....
Pohledová dominanta obce se zachovalým rozvrhem hospodářského zázemí drobného panského sídla s objekty, převážně z 18. a 1/2 19. století.
Areál se skládá z lichoběžného dvora obklopeného ze všech stran volně stojícími stavbami: bývalé tvrze (s j&aacu...
Panské sídlo ze 13.stol. přestavěli Tunklové v 15.stol. na renesanční zámeček, který po zrušení panství sloužil jako rychta. Lesnický rychtář potom v r.1782 získal privilegium svobodné dědičné rychty. Rychta byla v letech 1816-17 empírově přestavena. V současné době je historická rychta nemovitá kulturní památka, užívaná na reprezentační bydlení a není veřejnosti přístupná....
Začátkem 16. století byla východně od tvrziště vybudována renesanční budova sloužící správě semínského panství. V podstatě byla tato budova sídlem správy západní části rozsáhlého panství Viléma z Pernštejna. Zároveň pravděpodobně sloužil...
Jednou z historicky nejvýznamnějších staveb Příbrami je Zámeček - Ernestinum, původně dřevěná tvrz církevních majitelů panství, tyčící se několik desítek metrů od náměstí T. G. Masaryka. Přestavba dřevěné tvrze v kamenný hrádek, jádro dnešního Zámečku - Ernestina, je věrohodně prokázána až od poloviny 14. století. Souvisí s činorodými aktivitami snad nejslavnějšího majitele panství arcibiskupa A...