Zámek v pozdně barokním slohu byl postaven v letech 1749-1755, v přilehlém parku jsou vzácné dřeviny. Při hledání pokladu bylo nalezeno pečetidlo s letopočtem 1731 dokládající, že Potštejn byl městečkem s vlastním znakem a pečetí. Naproti zámku je římskokatolická fara s dvouramenným schodištěm.
Zámek otevřen pro veřejnost, k shlédnoutí historické interiéry s použitím původního nábytku a obrazů šl...
Potštejn zřícenina hradu v okrese Rychnov nad Kněžnou
Potštejn, původně Pothensteyn, vystavěn Půtou z rodu Drslaviců koncem 13. století. Hrad se jmenuje podle svého zakladatele: Půtův kámen, Puttenstein, zkomoleně Potštejn. Roku 1339 dobyt, pobořen a zabrán Karlem IV., v letech 1346 - 1355 obnoven a roku 1495 prodán Pernštejnům. Počátkem 16. století přestavěn a rozšířen, v 17. století zpustl. V polovině 18. století upraven pro náboženské účely - post...
Název pochází z lidové pověsti, podle které zde měla sídlo nejstarší z dcer vojvody Kroka, Kazi. Podle novodobých průzkumů z roku 1916 se zde však žádné slovanské osídlení nenacházelo. Původní hrad měl své jádro oddělené od rozměrného předhrad&i...
Zřícenina hradu, který patřil k nejstarším hradům na uzemí ČR, se nachází na soukromém pozemku. Po domluvě s majitelem je však možná prohlídka.
Tvrz, která byla vestavěna mezi tři pískovcové bloky skal, dnes už ji připomíná jen vytesaná místnost, zbytky zdiva a studna.
...
Zřícenina hradu Prácheň stojí na ostrohu nad řekou Otavou na Klatovsku v Plzeňském kraji. Z předhradí se zachovala část obvodové hradby s mohutnou okrouhlou věží a z vlastního hradu zůstaly zbytky staveb při hradbách. Dobře zachované jsou i 4 flankovací věže. Na konci ostrohu je část obvodové hradby...
Pražský hrad, sídlo českých knížat a králů i prezidentů, byl založen Přemyslovci koncem 9. století. Místo, odkud vládli panovníci nepřetržitě více než tisíc let, bylo původně přemyslovským hradištěm na ostrohu nad Vltavou.
Mihulka - Prašná věž byla postavena v severním opevnění Hradu na konci 15. století za vlády Vladislava Jagellonského. V 16. století v ní byla tajná zbrojní laboratoř a od roku ...
Klasicistní úpravy prčického zámku, především kompletní rekonstrukce schodiště, byly provedeny až ve druhé čtvrti 19. století, průčelí zámku včetně předsunutého schodiště ve druhé polovině 19. století. Zásluhu na tom má další majitel panství, jímž se stal bohatý pražský měšťan Karel Burka - manžel dědičky majetku Malovců Johany rozené Olivové. Karel Burka prováděl rozsáhlé stavební úpravy (sloh fr...
Bývalý hrad Preitenstein stál na skalnatém návrší nad dnešní osadou. Pro svoji značnou rozlohu a půdorysné schéma s obvodovu zástavbou je považován za účelovou vojenskou stavbu, u níž byla funkce rezidence do značné míry potlačena. Do dnešní doby se dochovala část obvodových zdí a na jihovýchodě zbytky parkánu. Obytné objekty byly situovány při hradbách a dochovaly se z nich jen fragmenty zdiva a ...
Renesanční zámek, vybudovaný v letech 1522-26. Původně byl pevnostního charakteru, až v 70. letech 16. století získal líbivější renesanční podobu, mimojiné i arkády a portál. V roce 1643 jej vypálili Švédové a šlechta v něm již nikdy nebydlela, sloužil jako sýpka a nebo v něm přespávali úředníci. Začátkem 19. století byl přeměněn v manufakturu, která fungovala až do roku 1868. Pak zde rodina Chmel...
Jednou z dominant města Protivín, je nevelký čtverhranný hrad, který založil asi v polovině13. století král Přemysl Otakar II. První písemná zmínka o něm pochází právě z roku 1282, kdy byl zastaven Pruschenkům ze Stettenberka Další písemnou zmínkou je pak až záznam ve spi...
Architektonicky vysoce kvalitní barokní stavba zámku, která do sebe pojala starší pozdně gotické a renesanční panské sídlo, představuje mimořádně hodnotnou umělecko-historickou památku tvořící dominantu obce.
Stavební organismus šlechtického sídla vyvíjejíc...
Při románském kostelíku postavena na místě dvora kamenné tvrz zesílená počátkem 16. století baštou s mohutnou věží. Během tří staletí přestavěna v pohodlný zámek, současná podoba z let 1892 - 1898 ve slohu tzv. české renesance (architekt J. Stibral, spolupráce malíře H. Schwaigera a sochaře C. Kloučka). Zároveň zřízen rozsáhlý park. Majitelem zámku byl v té době hrabě Arnošt Emanuel Silva - Tarrou...
Tvrz doložená rokem 1378 zanikla v polovině 15. století. Na konci 15. století získali Ptení Šarovci ze Šarova (do roku 1621). Ti postavili snad v místech tvrze zajímavý renesanční zámek, čtyřkřídlou budovu s okrouhlými věžemi v nároží, který se svým vzhledem blížil severoitalským kastelům. Nelze vyloučit, že v této podobě byla stavba dokončena až za plukovníka Miniattiho, Itala který vlastnil Pten...
Hrad nyní označovaný jako Puchart nebo též Pustý či Sudetský zámek (Sudetenschloss), pozůstatek hradu Potštát, založen počátkem 14. stol., doložen r. 1377, dobyt a rozbořen kolem r. 1400. Dochován jen hliněný val, příkop zčásti vytesaný ve skále, část hradby a prohlubně po budovách. Přístup po značené cestě z osady Boňkov....
V letech 1998-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce tvrze a nyní zde sídlí obecní úřad, mateřská školka, obecní knihovna, společenské prostory a muzeum.
...
Zbytky skalního hradu Pulčín se nacházejí na nejvyšším bodě hřebenu Pulčinských skal. Z hradu už se mnoho nedochovalo a tak ho nejvíce připomínají schody vytesané ve skalní puklině. První zmínky o hradu jsou z roku 1437 a již roku 1518 je zmiňován jako pustý.
...
Jméno hrádku nalézající se přibližně 1km severozápadně od osady Pulkov se nepodařilo z historických pramenů dosud vystopovat. Hrádek využívá nevysokého skalního výběžku v údolí říčky Rokytné. Půdorys hrádku tvaru lichoběžníka o rozměrech přibližně 26x20m je ze tří stran obklopen valem dosahující až 12m šířky a přibližně půldruhého metru hloubky, čtvrá strana je přirozeně chráněna skalkou. Na ploše...
Vybudovali ji po roce 1541 Tvorkovští z Kravař. V roce 1692 ji získali Kalkreuthové a změnili ji nejprve na hospodářskou budovu a později v poddanskou usedlost....
Pustý hrad neboli Veisenštejn se nachází západně od Vrbna pod Pradědem a severně od obce Bílý Potok. Hrad stál na osamoceném skalním útvaru na strmém levém břehu Bílého potoka. Hrad byl pravděpodobně postaven v druhé polovině 13. století a do dnešních dnů se dochovaly jen části zdiva, vytesaný otvor ve skále a část příkopu, vybudovaného u úpatí skály. Zřícenina hradu je volně přístupná veřejnosti....
Gotická vladycká tvrz ze 14. století, první písemná zmínka r. 1349, s částečně dochovanou dispozicí a řadou kamenických článků patří k nejzachovalejším středověkým sídlům drobné venkovské šlechty u nás. Dvoupatrová stavba z lomového řádk...
Hrad (465 m n. m.) patřil v roce 1350 Filipu z Pernštejna, ale byl už poškozený. Jako zástavu jej získali Ješek z Kravař a Ješek z Kounic. Brzy došlo k jeho obnovení, po roce 1353 patřil Jimramovi z Pernštejna, pak markraběti Janovi a Joštovi, pánům z Kunštátu, Kralic a Lomnice a od roku 1446 zase P...
Po roce 1825 postavil uprostřed lesa Karel Příza nevelký letohrádek nazvaný Emerencin podle jeho manželky. Stavba nijak nenavazovala na bývalou přemyslovickou tvrz, která zanikla již v 17. století a stávala uprostřed vsi (zámek vzdálen 2 km). V roce 1880 nechal Edmund Bochner letohrádek přestavět do podoby pseudogotick&...
Hrad vznikl pravděpodobně kolem roku 1100. Přemyslovským palácem se tento hrad stal v roce 1150. V roce 1204 zničen požárem a poté obnoven Přemyslem Otakarem I. a jeho bratrem. Po roce 1253 na hradě trvale nesídlil žádný vládce. V 17. a 18. století proběhly přestavby....
V Přerově se nachází zámek v renesančním stylu, jehož věž je zdaleka viditelnou dominantou města. Původně na jeho místě stál hrad, zprvu dřevěný, posléze i kamenný. Dnešní podoby dosáhl zámek v první půli 17. st., samotná věž zámku ovšem byla zastřešena až v roce 1997. Zámek je sídlem Muzea Komenského, je tedy veřejnosti přístupný a nabízí opravdu bohaté sbírky z oblasti mineralogie, entomologie a...
Objekt prošel složitým historickým a stavebním vývojem. Původně gotická tvrz nahrazena správním sídlem břevnovského kláštera v poslední čtvrtině 14. století. V letech 1559 - 1561 za Ferdinanda I. přestavěn M. Borgorellim v lovecký zámek, čtyřkřídlý, dvoupatrový. Už v letech 1574 - 1578 a 1582 - 1605 renesančně upravován (z té doby sgrafitová výzdoba). Po polovině 17. století se polovina stavby zří...
Tvrz doložena rokem 1526, zničena asi za třicetileté války, od roku 1676 pustá. Za Magnisů (1683 - 1837) v 2. polovině 18. století v místech zpustlé tvrze postaven pozdně barokní zámek. V roce 1863 jej získal olomoucký arcibiskup Fürstenberg a roku 1878 jej změnil na klášter. Jako klášter sloužila budova do roku 1950.
Čtyřkřídlá patrová budova. Nad jižním vstupním průčelím hranolová čtyřpatrová v...
Koncem 17. století se majitelem panství stal chotěšovský klášter, který obnovil poplužní dvůr a v rámci něj nechal postavit barokní budovu zámku. Ta sloužila jako sídlo správy dvora a k občasnému ubytování představitelů kláštera. Po zrušení řádu v roc...