Zámek je pro veřejnost otevřen celoročně po telefonické domluvě. Vstupné do zámeckých prostor je dobrovolné, veškeré vybrané peníze putují na další opravy zámku.V případě zájmu lze zrealizovat speciální prohlídky dle Vašeho přání (např. dětsk&e...
Tvrz postavili Donátové z Velké Polomi, doložena byla rokem 1486 pod názvem Milotička. V roce 1573 za Pražmů z Bílkova byla renesančně přestavěna a v roce 1685, kdy ji získal velehradský klášter, změněna v úřední budovu. V roce 1702 získal tvrz rod Vlčků (Wilczků) z Dobrozemice a sloužila jako úředn&...
Zámek vznikl na přelomu 17. a 18. století, kdy Anna Marie vévodkyně Toskánská nechala původní tvrz upravit na barokní zámek. Objekt je tvořen dvěma budovami, z nichž východní má zachované barokní prvky. Západní část prošla novodobou úpravou. Nyní je z&aac...
Koncem 17. století byla původní tvrz přestavěna na zámek, současná podoba však pochází až z 18. století. Je to barokní čtyřkřídlý objket s malým dvorem uprostřed. Střechu zdobí hranolová věžička. Zámek není veřejnosti přístupný.
...
Zámek byl postaven po roce 1709 Václavem Rudolfem Haugvicem v barokním stylu. Jeho původní podoba není přesně známa, ale jednalo se zřejmě o jednopatrovou obdélnou budovu, na kterou navazovalo hospodářské stavení, a později zde byl vysázen park. Z této doby se dochovaly barokní klenby v...
Patrový trojkřídlý zámek byl postaven v duchu baroka v roce 1760 hrabětem Karlem Josefem z Palmů, který jej využíval jako své sídlo. Posledními šlechtickými majiteli byli princ Bedřich a rumunský král Carol, kteří zámek v roce 1933 věnovali státu. S výjimkou období 1959-1...
Zbytky hradu Petrohrad stojí na zalesněném ostrohu nad obcí. Hrad byl založen v polovině 14. století a zůstaly z něj pouze menší zbytky zdiva a terénní nerovnosti. Místo je vhodné i pro rodiny s dětmi.
...
Při jižním okraji obce Osek je situován rozsáhlý areál zámku včetně krajinářského parku s drobnými objekty, které jsou situovány v parku.
Stávala zde tvrz, na níž se rokem 1392 připomíná Vlašek z Ostrova. Zámek vystavěn renesančně ve 2. polovině 16. století, pseudobarokn...
Zříceninu hradu Strálek najdeme v oblasti Stráleckého lesa jižním směrem od města Rýmařov. Hrad byl postaven na kopci nad tokem Stráleckého potoka. Ke zřícenině hradu se vydáme po červené turistické značce jižním směrem z náměstí v Rýmařově a dojdeme k rozcestí Pod Strálk...
Ve stejnojmenné obci nedaleko Hřiměždic zbytky gotického hrádku, založeného Rožmberky ve 2. pol. 14. stol., zachráněné při průzkumu r. 1953. Poprvé se připomíná k r. 1400, sloužil k ochraně přívozu přes Vltavu. Stál na skalnatém ostrohu nad soutokem Vltavy a říčky Brziny, dnes se nachází téměř v úrovni hladiny. Po krátké době existence zanikl pravděpodobně již v 1. pol. 15. stol. za husitských v...
Skalní hrad Sloup - Na jižním okraji Sloupu ční nad údolí Dobranovského potoka asi 35 m vysoký pískovcový skalní suk (318 m), všeobecně považovaný za skalní hrad. O sloupském hradu se sice zmiňuje řada historických pramenů, ale jeho poloha není dodnes známá. Nejspíše stál na severovýchodním úpatí skály, kde jej kromě opevnění chránily také okolní rybníky s bažinami, a kde později vznikl panský dvů...
Kamenický hrad - Na vrcholu kopce Zámecký vrch je zřícenina Kamenického hradu, označovaného původně "Kampnitz". O založení hradu není nic známo, ale pravděpodobně jej vybudovali potomci Zikmunda z Vartemberka kolem roku 1441, když Lužičané zničili nedaleký hrad Fredevald. Poprvé se uvádí jako "nov&a...
Jednopatrový dům se stupňovitými gotickými štíty. Vznikl patrně za Bedřicha ze Salhausenu kolem roku 1522. Z nadace jeho bratra Hanuše (založené v roce 1521) později v zámku zřízen špitál. V letech 1871-1907 sloužil jako nemocnice, do roku 1958 zde bylo městské muzeum a archiv....
Zřícenina hradu Vejrov - Názvem Vejrov se označuje rozsáhlý lesní komplex, pokrývající pískovcovou náhorní plošinu mezi Svitavou, Velenicemi, Lasvicemi a Starým Šidlovem, asi 3,5 km severně od Zákup. Les byl pojmenován podle dávno zaniklé vesnice, která je v písemných pramenech zmiňována pouze jednou v roce 1554. Stávala na plochém temeni jednoho ze severních výběžků plošiny, nazývaném dříve "Sche...
Zřícenina hradu Větrov
Na temeni Loupežnického vrchu stál kdysi hrad, který patrně sloužil k ochraně obchodní stezky, vedoucí z Čech přes Jablonné do Žitavy. Dnes je označován jako Větrov, ale jeho pravé jméno není bezpečně doloženo. Ve zprávě z roku 1369 je uvedeno pouze označení "starý hrad" a pozemkový záznam z roku 1592 hovoří už jen o Hradním kopci (Burgberg). Předpokládá se, že se k němu vz...
Zřícenina hradu Frejnštejn, který společně s Cornštejnem měl podpořit obranu královského hradu Bítova, leží několik kilometrů od něho proti proudu v místech, kde již končí vzdutí vranovské přehrady. Dodnes se zachovaly jen zbytky opevnění, brány, věže, hradní kaple a paláce. Frejnštejn se po husitských válkách stal sídlem loupeživého rytíře a tak byl v 15. století obležen moravskými stavy, dobyt a...
Tvrz rodu Kobylků z Kobylí (Mohelnice – Podolí) - Obdélníková, dnes postupně rekonstruovaná stavba s hladkou fasádou (č.p. 80, v levé dolní části návsi). Nad vchodem se na bočním portálu zachoval původní kamenný znak Kobylků z Kobylí s datem 1551, kdy ji Jindřich Kobylka z Kobyl&...
Zámek Hrubý Rohozec se nachází v Libereckém kraji, nedaleko města Turnova. Zámek stojí na vysoké skále nad údolím řeky Jizery. K zámku vede značená turistická stezka. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a svátcích a od května do září ka...
Zřícenina hradu Rotštejn leží na jižním okraji Klokočských skal na Semilsku v Libereckém kraji. Hrad byl z větší části dřevěný, řada místností byla vytesána ve skalách. Soutěskou se vstupovalo k impozantní věži se skalní branou. Schodiště a úzká chodba vedou kolem bývalé kuchyně, ve které se dochovaly skalní lavičky, patrné jsou také stopy po stavbě krbu a komín, zachoval se i zbytek zděného palác...
Ve stejnojmenné obci na Pelhřimovsku renesanční zámek z poč. 17. stol. Vznikl přestavbou původního hradu (někdy označovaného jako tvrz), připomínaného poprvé ve 2. polovině 14. století. Objekt dnes slouží jako škola. Na dvou křídlech zámku se dochovala psaníčková sgrafita.
Z&aacut...
Částečně dochovaný hrad v horní části města, nad Vlašským dvorem v blízkosti jezuitské koleje. Vznikl v letech 1410-1415 jako objekt na hranici mezi hradem a opevněným městským palácem. Za husitských válek byl poškozen, po následné obnově koncem 15. stol. prošel výraznou přestavbou v 1. pol. 17. stol. Poté byl využíván jako jezuitský seminář, škola a v současné době slouží jako muzeum....
Torzo hradu ve stejnojmenné vsi na Čáslavsku, na nevýrazné ostrožně nad rybníkem. Založen po r. 1276 významným rodem Slavatů, kteří se psali z Chlumu a Košumberka, a v jejich držení zůstal až do r. 1575; opevňován v 15. stol., kdy vzniklo moderní zemní opevnění, na poč. 17. stol. zčásti přestavěn, ale brzy poté, ve 20. letech 17. stol., opakovaně dobyt a poškozen císařským vojskem a v r. 1628 se u...
Zříceniny hradu na pískovcovém masivu u Dřevčic, na místě bývalého slovanského hradiště. První zpráva o něm je z r. 1391, připomínán ještě v první pol. 16. stol. Naposledy se uvádí jako Chudý hrádek r. 1622, když byl Jan Jiří z Vartemberka odsouzen pro účast na českém stavovském povstání ke ztrátě veškerého majetku. V té době již zřejmě nebyl obýván, rezidenční úlohu ztratil po připojení k rybnovs...
Stopy po gotickém hradu u Senohrab nad údolím Mirošovického potoka a Mnichovky. Založen patrně za vlády Karla IV. jako výstavný šlechtický objekt, poprvé zmiňován r. 1377. Zanikl zřejmě podobně jako blízké Zlenice v době poděbradských válek, v letech 1525 a 1554 je připomínán jako pustý. Areál výrazně poškozen při stavbě železniční tratě, která jím dnes prochází.
Přístup: z nádraží Senohraby asi ...
Podle starší literatury možné pozůstatky po malém skalním hradu na pískovcovém bloku u Holan. První písemný doklad je z r. 1388, kdy se uvádí jako jeho majitel Hrdoň z Jíljova. V r. 1454 se Jíljov připomíná naposled jako obydlený, zanikl patrně koncem první poloviny 16. stol. Současná podoba je výsledkem romantických úprav provedených majitelem panství ve 20. letech 19. stol. Identifikace se střed...
Původně malý vodní hrad uprostřed rybníka, poprvé připomínaný r. 1348; přestavěn v renesanční zámek po pol. 16. stol., v průběhu 17. stol. zvýšen o dvě patra. Na místě rybníka vznikl v 1. pol. 19. stol. zámecký park v romantickém stylu.
...
Původně ze dřeva vybudované sídlo (snad Řádu německých rytířů) nad Třebušínem, jež r. 1421 dobyl Jan Žižka a na jeho místě zbudoval kamenný hrad charakteru vojenského opěrného bodu. Podle starých vyobrazení se hradní věž rozšiřovala v podobu kalicha (odpovídalo by patru vysazenému na krakorcích), není však jisté, zda se zakládají na skutečnosti. Žižka se podle hradu psal též "z Kalicha". Husitská ...
Zříceniny hradu na čedičovém suku nad obcí. Vystavěn z pověření krále Jana Lucemburského před r. 1319, jeho vlastníci se rychle měnili; kolem r. 1547 pro stísněné poměry přestavěn, již na přelomu 16. a 17. stol. si ale majitelé postavili níže v obci novou tvrz. Za 30-leté války jej r. 1632 dobyli Sasové a kolem r. 1650 byl již zříceninou. Hlavní obrannou i obytnou stavbou byla pětiboká věž na vr...
Pozůstatky po skalním hradu nedaleko Města Touškova. Založen r. 1313, pobořen husity v r. 1420, byl však obnoven; definitivně opuštěn byl v první pol. 16. stol., r. 1558 se uvádí jako pustý. Dochovala se ve skále tesaná místnost na vrcholu, terénní nerovnosti na ploše podhradí a opevnění. Asi 500 metrů pod hradem po silnici směrem k SSZ se nachází barokní dvůr stejného jména ze 16. stol., na jeh...
Konzervované zříceniny hradu na nevýrazné ostrožně nad potokem, blízko Sezimova Ústí. Nejstarší zmínka o něm je z r. 1377, v letech 1412-1414 zde pobýval Jan Hus. Zanikl zřejmě násilně kolem r. 1438, r. 1446 již jako sídlo neexistoval. Zbytky zdiva odkryl v letech 1899-1929 Josef Švehla, učitel ze Sezimova Ústí, který se také podílel na prezentaci areálu veřejnosti.
...
Dochovaný hrad s nejvýznamnější středoevropskou mincovnou ve stejnojmenném městě, při městských hradbách. Založil jej Václav II. r. 1300, krátce poté, co střední Evropu zachvátila "stříbrná horečka" související s objevem bohatých nalezišť v Kutné Hoře. V letech 139...
Vítkův hrádek zřícenina hradu v okrese Jindřichův Hradec
Zříceniny hradu založeného v první polovině 13. stol. na ostrožně u Blažejova. Pravděpodobně bezvěžový objekt patřil k nejstarším šlechtickým hradům u nás. Vítkovci poté, co získali královský hrad v Jindřichově Hradci, jej r. 1267 věnovali Řádu německých rytířů. Zpustl během 15....
Mimořádně mohutné terénní pozůstatky (okružní příkop, val) po hradu v údolní poloze u obce Vrtbo, nedaleko Horní Bělé. Hrad původně chránily tři rybníky; založen byl na přelomu 13. a 14. stol., poprvé zmiňován v letech 1313-1316. Obýván byl až do r. 1555, v té době přestal být centrem panství a zanedlouho zpustl; r. 1659 se uvádí pouze dvůr, na jehož stavbu byla nejspíš zřícenina rozebrána....
Malebné a rozsáhlé zříceniny hradu nad Jihlavou u Jamolic. Vybudoval jej v letech 1281-1298 rytířský řád templářů, vzniklý v Palestině k ochraně svatých míst dobytých křížovými výpravami, jako sídlo své komendy. Templáři však na Templštejně působili jen krátce, po upálení jejich významných představitelů v r. 1310 a následném zrušení řádu na církevním koncilu přešel hrad do šlechtických rukou. Opuš...
Hrad založený nedaleko Žebráku králem Václavem IV. v l. 1395-1400 jako soukromé sídlo i zamýšlené místo důležitých jednání a státních aktů. Podnětem k jeho vzniku se stal zřejmě požár Žebráku. Ve 30. a 40. letech 16. stol. proběhly první renesanční úpravy, h...
Nevelké zbytky hradu nad hrází Vlkovského rybníka u Šumné. Připomínán ve 13. stol., pravděpodobně již k r. 1247; založen byl aristokratickým rodem Schenků, kteří přišli do služeb panovníka na jižní Moravě z Rakouska. Hrad se tak řadí k našim nejstarším soukromým založením. K zániku došlo před pol. 15. stol. v důsledku požáru, jehož intenzitu dokládá sklovitý povrch kamenů. Jednalo se o bezvěžový...
V lese u obce Horní Štěpanice (nad silnicí z Jilemnice na Benecko) zbytky gotického hradu, jehož prvním známým majitelem byl Jan z Valdštejna, připomínaný r. 1304; hrad však podle archeologických nálezů vznikl již ve 2. pol. 13. stol. V držení Valdštejnů zůstal po celou dobu své aktivní existence, rezidenčním a správním objektem přestal být na poč. 16. stol. a r. 1543 je uváděn již jako pustý. Obd...