Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopc...
Dobře patrné pozůstatky po hradu ze 14. stol. na pískovcovém hřebeni v oblasti Hruboskalska; sloužil jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí; jedná se o jedinou písemnou zprávu o něm. Stavba na vrcholu skalního bloku byla dřevěná, další místnosti zasekány do skály; hrad tak zřejmě neměl zděné části....
Tvrz vznikla až v 2. polovině 15. století po zániku hradu Šaumburka za vladyků z Heršic. V 80. letech 16. století olomoucký biskup Stanislav Pavlovský vybudoval v místech tvrze dnešní zámek. V roce 1622 se zámku zmocnili vzbouření Valaši, roku 1647 jej dobývali neúspěšně Švédové. Opravy a menší barokní úpravy v 2. polovině 17. století za biskupa Karla II. z Lichtenštejna (erb na vstupním portále)....
Hradiště Malé Hradisko patřívalo mezi jednu z nejvýznamnějších a nejzajímavějších památek keltského období na Moravě. Je zmiňováno už v 17. století v souvislosti s jantarem, který zde byl nalézán.
Celková délka opevnění je více než 2 kilometry. Opevnění oppida bylo impozantní a v terénu je dosud velmi dobře patrné - valy byly vysoké až 6 metrů....
Zbytky gotického hradku na návrší . Dějiny hradu nejsou známy, připomíná se až rokem 1481 jsako pustý. V roce 1497 připadl ke slavkovskému panství. Zachován kuželovitý pahorek, na vrcholu s oválnou plochou, obklopený dvojitým příkopem a valem. Od roku 1973 archeologický vý...
Když po roce 1651 převzala statek, horní tvrz se dvorem, dolní tvrz a vesnici Kestřany Františka Polyxena ze Švamberka, provdaná Paarová, její manžel Karel Paar vystavěl naproti dolní tvrzi raně barokní zámek a při něm založil okrasnou zahradu a vinici. Panství později opět několikrát změnilo majitele, až se v roce 1700 dostalo do majetku Schwarzenberků....
Dnešní podoba barokního zámku z roku 1705 je dílem K. Dienzenhofera. Ten jej stavěl podle představ břevnovských benediktýnů, kterým nevyhovoval starý zchátralý renesanční objekt. Je to patrová trojkřídlá budova na půdorysu písmene U, s věžičkou uprostřed středního traktu a slep&...
Zbytky tvrze se nacházejí v zámeckém parku na okraji obce. Z tvrze se dochovalo jen severovýchodní nároží stojící na malém ostrůvku v bažinatém terénu. Zřícenina byla romanticky upravena. Na gotické zdivo byla vystavěna nová nadezdívka s lomenými okenními otvory. K...
Původně renesanční, založen asi císařem Maxmiliánem II. ve 2. polovině 16. století i s hřebčínem, přestavován od roku 1722 podle plánů F. M. Kaňky za účasti K. I. Dienzenhofera, upraven v 19. století. Kostel v dnešní podobě pseudorenesanční z roku 1859.
Trojkřídlý, patrový, se střízli...
Zámek Klášter Hradiště nad Jizerou je trojkřídlá patrová budova se 2 věžemi na jižní straně, k níž přiléhá terasovitá zahrada se zachovanou hranolovou věží. Při rozsáhlé přestavbě na pivovar byla zničena většina původní renesanční výzdoby a zámek ztrati...
Původně renesanční zámek ležící na levém břehu řeky Ohře, romanticky upravený ve stylu anglické pseudogotiky, obklopený rozsáhlým anglickým parkem, na který navazuje lázeňský areál Kyselka s minerálními prameny. Zámek je veřejnosti přístupný a je v majetku m...
Postaven na místě tvrze připomínané v 2. poloviny 14. století, často měnil majitele. Roku 1703 uváděn jako nedostavěný, po požáru v roce 1827 přestavěn a v 2. polovině 19. století upraven....
Postaven v letech 1578-79 v renesančním slohu, dnes je pouze dvoupatrovou zděnou čtyřkřídlou budovou čtvercového půdorysu s uzavřeným nádvořím. Až do roku 1854, kdy byl zámek postižen ničivým požárem, měl daleko okázalejší vzhled. Býval o jedno patro a 4 věžičky v rozích honosnější. Ce...
Vystaven v 1. poloviny 14. století, na konci 14. století opuštěn. Čeněk z Klinštejna se stal za Jiřího z Poděbrad 1. královským prokurátorem.
Zajímavost: Zřícenina glorietu z roku 1889....
Rokem 1401 se uvádí Hynek z Klokočína. Od husitských válek do konce 15. století drželi tvrz hlubočtí a zvíkovští manové, až roku 1588 se dostal Klokočín do rukou Kašpara Želízka z Tourového. Od roku 1615 tvrz trvale připojena k Protivínu. Klenby v přízemí a patře z 15. století, římsování komínu a stopy rustiky ze 16. století....
Nepatrné pozůstatky po hradu na ostrožně nad vodní nádrží Želivka, původně nad soutokem Želivky a Blažejovického potoka na Dolnokralovicku. Poprvé je zmiňován k r. 1376, naposledy již o 8 let později; dále se připomíná pouze ves (dnes zatopená, zachovaný kostel se nachází na druhém břehu Želivky a z hradu je na něj krásný výhled), hrad nejpozději v 15. stol. zanikl. Ve výrazně poškozeném areálu se...
První zmínka o zdejší vsi je již z roku 1289, ale prvního majitele známe až z roku 1440, kdy je vlastní Petřík ze Solopisk. Dalším majitelem byl Jan ze Solopisk – 1482 a od roku 1500 Jan z Libodřic , který se pak nazýval Jan Klucký z Libodřic. Někdy v tomto období zde vzniká tvrz. Ta je...
Secesní zámek s menším parkem. Vznikl přestavbou staršího objektu, pocházejícího z 18. století, z něhož se nic nezachovalo. Dnešní podoba z roku 1907 je dobře udržovaná patrová budova....
Koberštejn - Zřícenina hradu na vysunutém skalním rulovém výběžku Zámeckého vrchu asi 9 km severoseverozápadně od dnešního Vrbna, necelé 4 km od hradu Quinburgu a Drakova a nedaleko osad Horního Údolí a Rejvízu, v dominantní poloze nad Údolím Černé Opavy, kt...
Postaven v 2. polovině 16. století pravděpodobně Mikulášem Niemetzem v renesančním slohu. Na počátku 19. století za pánů ze Skal (1768 - 1945) upraven klasicisticky....
Za Radkovem směrem na Telč ústí po pravé straně v kopci krátký zalesnění žleb, oddělující od severu výrazný skalnatý ostroh. Na jeho vrcholu jsou dosud dobře patrné valy a na nejvyšším místě prohlubeň zarostlá křovím. Stávala tu středověká tvrz zvaná Kočičí zámek, od 14. století sídlo vladyků z nedalekého Radkova. Pověst říká, že kdysi patřila mocnému, ale hodnému pánu, který v okolí zavedl pěstov...
Gotický hrad z 1. pol. 14. stol. na pískovcovém ostrohu nad Pšovkou nedaleko Mšena. Vystřídal mnoho majitelů, pobořen za husitských válek r. 1426; r. 1544 se již sice uvádí jako pustý, byl však ještě částečně udržován a teprve na konci 30-leté války byl na císařův rozkaz ponechán svému osudu, aby nemohl být vojensky zneužit. Podle pověstí zda sídlili loupeživí rytíři vedení Petrovským. V l. 1911-1...
Zbytky gotického strážního hrádku (2 metry vysoké zdi, val, příkop), střežícího do 17. stol. přístup k hradu Švihovu. Historické zprávy se o něm nedochovaly, založen zřejmě na přelomu 15. a 16. stol. v souvislosti se stavbou Švihova k ochraně náhonu z Úhlavy, napouštějícího vodní příkop hradu. Blízko lom, který naštěstí torzo hrádku nezasáhl....
Pravděpodobně byl založen v polovině 14. století k ochraně panství třebíčského kláštera, zanikl asi v polovině 15. století. Zmiňován jen roku 1556, kdy náležel Pernštejnům, jako pustý....
Kolešovice jsou poprvé připomínány k roku 1318 jako sídlo vladyky Vojslava z Kolešovic. Ten také pravděpodobně nechal postavit ve vsi tvrz. Vladykům z Kolešovic patřil majetek do roku 1396, kdy ho získali Kolovratové a po nich, roku 1541, Jeroným Hrobčický z Hrobčic. Ten nechal starou tvrz přestavět v renesančním slohu na pohodlnější sídlo. V březnu 1707, kdy byl majitelem panství Jan Ferdinand No...
Na místě stál původně od 3. čtvrtiny 13. století klášter (založený současně s městem), vypálený husity roku 1421. V letech 1437 - 1438 zde byl postaven hrad pro Bedřicha ze Strážnice a ten po roce 1556 změněn v renesanční zámek. Několikrát upravován.
Z původní čtyřkřídlé budovy zachována jen západní část se schodištěm a hřebínkovými klenbami, na fasádě sgrafita. Z hradu zachována brána se 2 zazdě...
Původně renesanční sídlo si zde vybudoval v 16. století Václav Vintíř Vlček (zachována část arkádové chodby). V polovině 17. století vyhořelo, poté barokně přestavěno. V letech 1820 - 1840 zámeček přestavěn empírově.
Dnes je patrová trojkřídlá budova zcela zmodernizována....
Pozůstatky po skalním hradu nedaleko Města Touškova. Založen r. 1313, pobořen husity v r. 1420, byl však obnoven; definitivně opuštěn byl v první pol. 16. stol., r. 1558 se uvádí jako pustý. Dochovala se ve skále tesaná místnost na vrcholu, terénní nerovnosti na ploše podhradí a opevnění. Asi 500 metrů pod hradem po silnici směrem k SSZ se nachází barokní dvůr stejného jména ze 16. stol., na jeh...
Hrad přestavěný na zámek nad levým břehem Sázavy nedaleko Chocerad. Založen jako nástupce hradu Čejchanova, který se nacházel níže asi 200 m západním směrem, na základě povolení vydaného Václavem IV. r. 1412. Nová poloha zčásti eliminovala nevýhodu původního místa spojenou s pokračujícím stoupáním ostrožny nad původním hradem Čejchanovem. Komorní Hrádek, nazývaný tehdy ještě pouze Hrádek nebo Vese...