Klasicistní architektura poměrně velkého městského domu s náročněji zdobeným průčelím tvoří významnou komponentu zástavby obce. Kvůli svažitému terénu se dům směrem do ulice projevuje jako patrový a do dvora přízemní. Na osu je prolomen klenutý průjezd.
...
Měšťanský řadový patrový dům na západní straně náměstí v Kaplici. Dům o třech osách hlavního průčelí krytý příčně sedlovou střechou. Jedná se o patrový řadový měšťanský dům na západní straně svažitého náměstí o třech okenních os&a...
Dům byl postaven někdy v 16. století v renesančním slohu – dosud zachovaný nárožní arkýř. Výrazná přestavba a adaptace domu proběhla v druhé polovině 20. století.
Měšťanský dům se nalézá v nárožní poloze na křižovatce ulic Linecká a Českobudějovická. Objekt s n&aac...
Pozdně barokní dům byl přestavěn do nynější podoby kolem roku 1780 (přistavěn a sklenut průjezd, přestavba průčelí).
Měšťanský dům se obrací hlavním průčelím k jihu do prostoru Českonbudějovické ulice. Zděný přízemní omítaný dům obdélného půdorysu, tříosý, průčel&...
Měšťanský dům čp. 69 je situován v jihozápadním rohu náměstí J. V. Kamarýta. Svou pozdně barokní podobou dotvářel spolu s radnicí historickou zástavbu obce. Dům byl s největší pravděpodobností postaven před rokem 1607.
Jedná se o pozdně barokní patrovou budovu půdorysu p&...
O stavbě barokního morového sloupu bylo rozhodnuto po morové epidemii, která zachvátila Kutnou Horu v roce 1713. Sloup vysoký 16 m zhotovil v letech 1714 až 1715 jezuitský sochař František Baugut a nachází se na nynější Šoltysově ulici.
Sochař František Baugant byl také nakažen morem, ale uzdravil se....
Secesní klenot Moravy z roku 1907. Jedná se o vyvrcholení snah slovanských obyvatel města o postavení důstojného kulturního domu a divadla. Z několika variant nakonec zvítězila poměrně jednoduchá a přitom zdobná verze, jak ji navrhl a posléze realizoval mladý architekt Jan Kotěra, pro kterého tohle znamenalo životní šanci a výzvu. Na nádherné secesní výzdobě se podílela řada vynikajících umělců. R...
Nemocnice Hořovice je situována v Hořovicích v blízkosti nového zámku. Je to stavba klasického vzhledu, jejíž projekt vznikl v 50. letech a k jejímu zprovoznění pak došlo začátkem 60. let. Základní kámen nemocnice byl položen v roce 1956 a stavba přes živelné komplikace pak dokončena roku 196...
Nový mlýn půdorysně proniká do plochy „starého mlýna“. Má obdélný půdorys a rovněž tři nadzemní podlaží, ale díky jejich větší výšce působí nový mlýn oproti starému mohutnějším dojmem. Architektonické řešení hlavn&iacu...
Patrová modernistická stavba z roku 1927 od Ing. K. Husara (dostavba 1940). Dnes slouží jako základní škola. Stavba místního významu; reflektuje puristické trendy v architektuře, vlivy předválečné geometrické moderny. Karel Husar postavil v Českém Brodě také nájemní domy ve...
Neorenesanční stavba od architekta J. Zeyera z roku 1900, dostavěná v roce 1929 E. Novotným. Provozně je rozdělen do dvou částí - severní s novorenesančním schodištěm, které zpřístupňuje byty v domě a jižní, jež souvisí s bankovním provozem. Směrem do dvora je v severní části obytn&eacut...
Knihovna vznikla za podpory svitavského mecenáše Oswalda Ottendorfera (1826 - 1900). Jeho dary přinesly městu Svitavy nejen nemocnici (1883) a sirotčinec (1884), ale i budovu veřejné knihovny a čítárny.
Oswald Ottendorfer zadal v New Yorku rakouskému architektovi Germano Wanderleyovi z Brna stavbu, která měla být důstojným reprezentantem města Svitav. Stavební práce začaly v roce 1891 a v roce 1...
Barokní panský hostinec z 18. století stojící vedle hospodářského dvora zámku. Významná urbanistická komponenta.
Areál památky se nachází ve východní části jádra městečka. Panská hospoda je patrový nárožní dům obrácený na ...
Dnešní pozdně barokní fara se nachází na místě původní gotické fary. Její nejstarší část lze klást do 14. století (sklepení a část přízemí). Přestavby a úpravy fary pocházejí z pozdního baroka či z klasicismu, největší přestavba b...
Barokní stavba z doby krátce po požáru roku 1760 se nachází na místě starší radnice. Výstavný městský dům s četnými klasicistními prvky. Postaven byl podle plánů Josefa Moika a Norberta Heydla. V roce 1898 byla radnice renovována do dnešní podoby. Směrem do ulice stojí ka...
Avantgardní budova radnice a spořitelny inspirovaná funkcionalistickými zásadami představuje hodnotný doklad meziválečné architektury z r. 1931. Dvoupodlažní stavba situovaná v nárožní pozici jižní fronty náměstí se dochovala v mimořádně intaktním stavu.
Současné využití...
Výšková budova s vyhlídkovou restaurací.
Multifunkční výškový objekt RCO2 na ulici Jeremenkova je 20ti podlažní moderní administrativně-obchodní budova, otevřená v roce 2003. Reprezentativní prostory v tomto architektonicky jedinečném objektu s parametry 21. století mají užitko...
Renesanční štítové průčelí je cenným dokladem a hodnotným příkladem renesanční architektury panských dvorů z pol. 16. století, který významně zhodnocuje své prostředí. Průčelí se zajímavě a netradičně pojednaným štítem je orientováno k místn&ia...
Riedlova vila stojí na místě někdejších vodoléčebných lázní Dr Josefa Schindlera. Nechal si v roce 1895 postavit syn sklářského krále Josef Riedel mladší. Právě v tomto roce Josef Riedel senior umírá, ale rodí se syn Walter. Když Josef Riedel junior v roce 19...
Nachází se východně od Náměstí Svobody ve Vimperku, v Inocencově ulici. Dům přibližně obdélného půdorysu s přístavbou kůlny (novodobě změněné na garáž) na severozápadní straně u sousedního domu čp. 16. Nachází se v areálu MPZ Vimperk. Přízemní dům obdélného ...
Největší zajímavostí obce Popovice je roubený mlýn z roku 1804 stojící na bystřickém náhonu. U mlýna roste nejstarší dub na Královéhradecku (odhaduje na více než 600 let). Mlýn dnes slouží k obytným a rekreačním účelům
...
Jedná se o slohově čistou secesní stavbu z roku 1911 - 1913, která je významným příkladem zdravotnické architektury a je zajímavá nejen svým provedením, ale i výtvarnou kvalitou. Budova sirotčince se secesními fasádami se dochovala v téměř intaktním stavu z doby její výst...
Třípatrová historizující budova bývalé dívčí, dnes základní školy z konce 19. století, jejímž autorem projektu byl významný plzeňský architekt V. Schwerdtner. Výstavní monumentální budova se středním a bočními rizality.
Klasicistní budo...
Roku 1726 vystavěný mariánský sloup je ukázkou úrovně regionální barokní sochařské produkce z období první třetiny 18. století; autorem sochy je zřejmě kamenický mistr Josef Anton Schreyer z Fořtu. Jedná se o kvalitně provedený doklad českého sochařství a jako celek výraz...
Objekt z let 1948-1949 od architektů Honzíka a Kándla. Jde o torzo zamýšleného rozsáhlejšího celku.
Jedná se o obytný jednopatrový dům na kamenné podezdívce. V bloku je deset bytů, každý se samostatným vchodem, u každého bytu terasa přístupná 5 schody. V každ&eacut...
Barokní architektonická komplex kostela a bočními křídly špitálu. Doklad stavebního vývoje města a kulturní vyspělosti a sociální péče v regionu v 17.-19. století.
Barokní architektonický komplex, tvořený osovou stavbou drobného kostela a po jeho stránách symetric...
Špitál byl postaven v letech 1677-1680, v 60. letech 18. století byl přestavěn. K objektu přiléhá dvůr a ohradní zeď, zřejmě původně součást později zbořených budov. Kounický špitál představuje hodnotný doklad účelové architektury 17. a 18. století, s dochovanou dispozicí a řadou detai...
Důležitá městská stavba je významným příkladem kvalitní architektury 30. l. 20. stol., vystavěné podle návrhu vyhlášené pražské projekční kanceláře Freiwald–Böhm. Architektonicky pozoruhodné je i nádvoří s kašnou a sochou dívky sochaře Josefa Matějů.
Ob...
Architektonicky a konstrukčně hodnotná budova sýpky se zachovalými střílnovými otvory v jednotlivých patrech byla postavena pravděpodobně již v 18. století. Sýpka má cenné interiéry včetně konstrukcí (trámové stropy, klenby).
Patrová sýpka se nachází v jižní č&aac...
Starý mlýn situovaný při jižním rameni náhonu tvoří dvoukřídlá patrová budova o dvou v pravém úhlu navazujících křídlech obdélných půdorysů, severozápadní křídlo je kryto sedlovou střechou, jihozápadní střechou valbovou. Na jihozápadní k...
Bývalá zemědělská usedlost čp. 40 je situována ve svahu v severní části obce u cesty, napojující se na hlavní silnici Katovice – Sušice. Jedná se o areál třístranné usedlosti kolem nepravidelného dvora. Památkově chráněna je pouze stodola situovaná vlevo od br&aacut...
Patrová barokní sýpka obdélného půdorysu představuje jednu z mála dochovaných hospodářských staveb kompozičně začleněných do areálu obce. Objekt situovaný zadní štítovou zdí do svahu pod zámkem je zastřešen polovalbovou střechou se dvěma řadami vikýřů.
...
K největším objektům výstavní kolonie na Babě patřila vila stavitele Václava Suka. Projekt vypracovala Janákova žačka z pražské Uměleckoprůmyslové školy, Hana Kučerová-Záveská....
Tzv. Švehlovu chatu nechala koncem 30. let 20. století postavit Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (= „Agrární strana“), a to z podnětu jejího tehdejšího předsedy Rudolfa Berana. Chata měla sloužit jako reprezentativní rekreační zařízení pro členy Agrár...