První písemná zmínka o Hlízově, původně Hlídov pochází z r. 1143, kdy byl darován nově založenému sedleckému klášteru,v jehož držení byl až do husitských válek. Po té následovalo několik majitelů, mezi nimiž se často vedly spory o vlastnictví Hlízova.
Až do...
Vesnice Hlohová leží v mírně zvlněné krajině na pravém břehu říčky Zubřiny těsně nad jejím soutokem s Radbuzou. Vyplňuje horní část malého údolí, které si vytvořila voda sváděná potůčkem Chmelnice do Zubřiny. Údolí sice směřuje k západu, ale pod obcí se uzavírá do úzkého hrdla, takže obec je dobře chráněna i před převažujícími západními větry a zejména na severní straně hřbetem táhnoucím se od Pas...
Na katastr obce zasahuje soustava lednických rybníků (Nesyt, Hlohovecký a Prostřední rybník). Ochraně hnízdících a protahujících ptáků slouží stejnojmenná národní přírodní rezervace. Západně od obce vystupují třetihorní vápence (Stará hora), na nichž se dochoval pozoruhodný zbytek stepních trávníků. Jihovýchodní část obecních pozemků zasahuje do Bořího lesa. Část lesních porostů, zejména v okolí...
První známé osídlení kraje spadá do prehistorické, jak dokazují nálezy mohyl v blízkosti Strýčkovic a Hájku u Srbic. Zalidnění kraje je doloženo i v mladší době bronzové, pak i železné kolem roku 1000 př. Kristem. Oblast spadala do Chodského území a kolem šla tzv. Zemská stezka s opěrnými body Holec, Hájek, směrem na Holý vrch a Všerubský průsmyk. Obec je poprvé zmiňována od roku 1381. Byla založ...
Historický vývoj obcí Svinná a Mostiště na jedné straně, Hlohovice a Hlohovičky na straně druhé probíhal od dob nevolnictví a zrušení obecní samosprávy až do jejícho postupného obnovení po zrušení roboty, dvěma odlišnými směry a ve zcela jiných podm&i...
Hlubočany se poprvé připomínají již v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, kterou historikové datují do roku 1141 {sama není datována). V soupisu majetku katolické církve na Moravě je uvedeno, že olomouckému kostelu patřily v obci dvě popluží. Roku 1261 se v písemných pramenech vyskytuje Ludslav z Hlubočan (i když není tak zcela jisté, že se jedná o naši ves). V druhé polovině 13. století ...
První zmínka o Hlubočkách je z r. 1368. O čtyřicet let později obec patřila k panství blízkého, ale dnes dávno zaniklého hradu Hluboký. Za dalších sto let připadly Hlubočky panství zámku ve Velké Bystřici. Tou dobou už byla z hradu opuštěná zřícenina a v pozdějších dobách se dokonce vedly spory o jeho pravé poloze. A přece to býval hrad založený snad levobočkem krále Václava II., olomouckým biskup...
Obec se nachází v kraji Pardubickém, přibližně ve středu cesty mezi Luží, Prosečí, Skutčí a Novými Hrady. Nejbližší větší město Litomyšl, Chrudim a Vysoké Mýto. Součástí obce jsou osady Střítež, Chlum, Dolany a Březiny. Nejvyšší bod nadmořské vý...
Obec leží 11,5 km jižně od Jemnice na Hranici s Rakouskem. V současné době má obec 20 domů a 52 obyvatel. Do roku 1846 nesla obec německý název Tiefenbach, český název Hluboká vznikl z německého překladu. Hluboká se poprvé připomíná v roce 1312, kdy se dostala jako dar Izoldy, manželky Matěje z Fulštejna, ke klášteru cisterciaček Vallis sanctae Mariae v Oslavanech. Hlavním zaměstnáním zdejšího oby...
O založení osady není ničeho známo. Podle zápisu v kronice z roku 1920 seděl zde starý zemanský rod, který se psal dle té dědiny. Známa jsou jména tohoto rodu Bohuš, Bucek, Holslav, Mikeš. Bohuš z Hluboké daroval kostelu v Jinošově l lán a synům svého bratra Martinovi a Vítoslavovi také l lán. Více o tom rodě není známo.
Majetníky celé vesnice se stali páni Králičtí a jednotlivé lány mezi sebou z...
Dříve Hluboké (Hluboky). Hluboké Dvory se jmenuje po územní reorganisaci okresů 1.července 1960, kdy byl soudní okres Tišnov zrušen a naše obec byla pojata do okresu Blansko. Při novém správním členění státu v roce 2003 obec byla přičleněna k obci s rozšířenou působností Ti&scar...
Hluboké Mašůvky patří bezesporu k obcím s bohatou minulostí. Podrobně ji zpracoval již F. V. Peřinka ve Vlastivědě moravské (1904).První doložená zpráva je z r. 1220, kdy znojemský kastelán Jimram založil kostel sv. Markéty v Příměticích a nadal jej lánem v Příměticích a Kuchařovicích a lesem v Mašůvkách.Roku 1349 náležely Mašůvky k hradu Bukovině, jehož zříceniny se nacházejí jihovýchodně od Host...
Hluboké u Kunštátu - vesnice, která je místní částí města Kunštát v krese Blansko. Nachází se asi 3,5 km jihozápadně od Kunštátu. Je zde evidováno 51 adres a trvalý pobyt zde má 76 obyvatel. V obci je kaple zasvěcená sv. Cyrilovi a Metoději. Hluboké u Kuštátu je také název katastrálního území o rozloze 4,86 km2....
Hluboš je obec v okrese Příbram, asi 5 km jižně od Jinců a 7 km severně od Příbrami, v údolí říčky Litavky. Žije zde 622 obyvatel. Obec leží na silnici II/118.
První zmínky o obci jsou z roku 1355. Odehrály se zde 2 bitv...
První zmínky o obci Hlubyně spadají již do 14. století. Hlubíň, staročesky Chlubyně, Hlubiny je vesnice vzdálená 2 km severozápadně od města Březnice. Je rozložena v mělkém údolí, v jehož středu je rybník velikosti 43 arů. Celá obec se rozkládá v polokruhu kolem zmíněného rybn&i...
Obec Hluchov leží na jižním okraji Zábřežské vrchoviny okrsku Přemyslovické vrchoviny, v přechodovém území mezi Hornomoravským úvalem a Českomoravskou vrchovinou, západně od výrazné etnografické oblasti ústřední Hané. Jedná se o pahorkatinu tvořící pruh niž&...
První písemná zmínka o obci Hlupín je z roku 1382. Majitelem byl Martin z Mladíkovic a Hlupína. Lze předpokládat, že již několik staletí předtím zde žili zemědělci, řemeslníci, možná i obchodníci se solí.
Obec leží v malebném podhůří Šumavy, svým osobitým c...
V katastru obce Hlušic sídlili lidé již v mladší době kamenné. Archeologické nálezy (i celé kulturní jámy) u cesty Maršovky potvrzují osídlení krajiny už od 5. tisíciletí před n. l. Vedle úlomků sídlištní lineární (volutové) a vypíchané keramiky zde byly nalezeny četné kamenné zbraně nástroje (kopytovité klíny, motyky, sekery, sekeromlaty, pazourkové břity srpů, hliněné přesleny) i jejich polotova...
Obec Hlušovice leží v hanácké rovině asi 5 km od města Olomouce. Je nejbližším severním sousedem tohoto krajského města. Magistrát statutárního města Olomouce plní pro Hlušovice funkci pověřeného úřadu pro výkon státní správy. Funkci stavebního úřadu ...
Pro využití volného času je v obci k dispozici koupaliště. Dále bychom v obci našli knihovnu a kostel. Místní obyvatelé mohou využívat kanalizaci.
Vesnička Hnačov leží v průměrné výšce 565 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1411. Celková katastrání plocha obce je 314 ha, z toho orná půda zabírá pouze dvacetčtyři procent. Pětina katastru obce je osázena ...
O skutečné existenci Hnanic a osídlení tohoto místa již na přelomu 12. a 13. století se dovídáme z listiny, sepsané v roce 1201 (či přesněji kolem tohoto roku). Listina byla sepsána pro nově vzniklý premonstrátský klášter v Louce u Znojma (založil ho v roce 1190 kníže Konrád Ota se svo...
Založení obce Obec, která je typem velké lesní lánové vsi rozložené po obou březích Hnátnického potoka, vznikla pravděpodobně na konci 13. nebo v průběhu 1. poloviny 14. století v době vrcholné kolonizace, kterou v oblasti na pravém břehu Tiché Orlice prováděli pravděpodobně pro české krále příslušníci rodu ze Žampachu - erbu lovecké trubky a jejímž centrem byl hrad Žampach. Na kolonizaci se zde ...
První písemná zmínka o vesnici Hněvanov pochází z roku 1379. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Rožmitálu na Šumavě jehož je dnes částí. Na 24 adresách tu dnes žije 38 obyvatel. Katastrální území obce má rozlohu 13,8 km² a leží zde i obec Michnice.
...
Obec Hněvčeves se nachází ve východních Čechách, 17 km severozápadně od Hradce Králové. Dominantami obce jsou kostel sv. Jiří, původně gotický, do dnešní podoby přestavěný kolem r. 1700, a k němu příslušející budova fary z 18. století. V centru obce se...
V 16. stol. náležela polovina obce ke škvořetickému statku a polovina k Blatné. V roce 1701 byla polovina škvořetická přikoupena k blatenskému panství. Kaple na návsi je zasvěcena Panně Marii, nad obcí se vypíná lesnatý kopec Chocholka (535 m.n.m.), odkud je pěkný rozhled na Blatnou. Neméně r...
Integrovaná obec Hněvkov je ze všech integrovaných obcí od samotného města nejvíce vzdálena a navíc se do této osady dá z města dostat pouze průjezdem přes dnes již samostatnou Nemili. Hněvkov se rozkládá povětšinou na levém břehu meandru řeky Moravské Sázavy asi osm kilometrů jihoz&aa...
Jihozápadně od Ledče nad Sázavou leží v nadmořské výšce 447 metrů obec Hněvkovice. Patří místní části: Nová Ves, Chotěměřice, Habrovčice, Zahájí, Štičí, Budeč a Velká Paseka. Žije zde přibližně 570 obyvatel. Obec Hněvkovice je nejstarší obcí na Ledečsku. Prvn&iacut...
Obec Hněvnice (jméno odvozeno od Hněven - údajný vůdce lapků) se nachází v západním cípu okresu Plzeň sever v sousedství okresu Tachov v nadmořské výšce 437m. V obci jednoznačně převažuje funkce bydlení s minimem ploch občanské vybavenosti a rekreace. K 01.01.2003 bylo hlášeno v obci 96 obyvatel. Obec spravuje jedno katastrální území....
Archeologické nálezy dokazují již pravěké osídlení katastru obce; významnou archeologickou lokalitou je Hněvošický háj, kde je patrno 5 sypaných mohyl, pocházejících původně z doby bronzové, do nichž byly později vloženy hroby slovanské z období Velkomoravské ří&sc...
Obec Hněvotín, která má své jméno snad podle zakladatele obce Hněvoty, patří k nejstarším obcím na Hané. O tom, že na území obce sídlili naši předci již v mladší době kamenné ( cca 6.-5. tis.l.př.n.l.), svědčí zde nalezené archeologické vykopávky v po...
Hnojice jsou prastarou osadou a to mnohem starší, než nám připomínají nejstarší historické záznamy. Důkazem toho jsou nalezené pazourky v polní trati Mošťánky. Tyto pravěké nástroje byly znalci zařazeny do střední doby kamenné (Neolitu), což spadá do doby asi 3.000 let před naším letopočtem. Kmen, který tam tehdy sídlil, nám ale dodnes zůstal neznámý. Na polích Moravské Huzové, v těsné blízkosti h...
Ves Hnojník se poprvé připomíná v roce 1305 v soupisu desátků vratislavského biskupství, avšak pravděpodobně vznikla jako slovanská ves již koncem 12. století. Od r. 1445 se uvádí jako samostatné plně svobodné panství s vrchnostenským sídlem ve vlastnictví šlechtické rodiny Staška z Hnojníka. Ve vlastnictví těšínského knížete byl Hnojník od r. 1483, avšak od počátku 16. století se v jeho držení vy...
První zmínka o existenci obce Hobšovice se datuje k roku 1185. V té době je připomínáno jméno jméno Vescemillus de Hobsovicz, V roce 1228 jejíž uváděna ves Hobšovice, která ze dvou dvorů odváděla desátek kostelu sv.Jiří v Praze. Držitelem vsi se r. 1318 stal Otto z Hobšovíc a v roce 1362 bratři Jan a Mikuláš z Hobšovic. K významnější změně ve vlastnictví obce došlo až v roce 1622, kdy Hobšovice by...
Obec Hodice se nachází v centru Českomoravské vrchoviny, asi 20 km od krajského města Jihlava. V současné době v obci žije cca 750 obyvatel. První zmínka o Hodicích pochází z roku 1303. V minulosti Hodice byly sídlem velmi významného moravského hraběcího rodu Hodických z Hodic. Obec je turistickým východiskem pro pěší výlety na hrad Roštejn ( 5 km), Javořici (10 km), pramen Dyje (6 km). V obci j...