O nejstarších dějinách obce přinášejí historické písemné prameny zprávy velice sporadické a dá se o nich uvažovat pouze teoreticky v souvislostech s poznatelnou historií jejího okolí. V žitavských letopisech (Analecta factorum Zitaviensium – vydáno tiskem v roce 1716 v Lip...
Na heřmanické tvrzi se narodil 14.9.1583 Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Slovutní astrologové později spočetli, že toho dne došlo ke vzácnému postavení planet slibujícímu zrocencům oslnivou kariéru.
Budoucnost v Heřmanicích však oslňující nebyla. Panství čítalo sedm vesnic s devadesáti dvěma poddanými. Matka zemřela, když mu bylo jedenáct. Brzy poté, v roce 1595, dvanáctiletý sirotek rodno...
Heřmanice (něm. Herrnsdorf) jsou co do počtu obyvatel nejmenší králickou vesnicí. Leží 5 km na sever od Králík a 3 km od Prostřední Lipky. Zástavba je soustředěna po obou březích Heřmanického potoka, který se nejprve v horní části obce vine hlubokým zalesněným údolím, a d...
První písemná zmínka o obci (Místní části Véska a Heřmanice) pochází z roku 1374. Obec patřila k oderskému panství.
Novodobá historie obce se datuje od roku 1945, kdy po odsunu německého obyvatelstva byla obec dosídlena převážně obyvatelstvem z Valašska.
Přidruženou čás...
Heřmanice jsou podhorská zemědělsko-rekreační ves, nepravidelně rozložená v širokém údolí Heřmanického potoka, asi 4 km severozápadně od Jablonného v Podještědí. Je možné, že existovala již před založením města Jablonného kolem poloviny 13. století, poprvé je ale zmiňov&...
Heřmaničky se nacházejí v krásné, velmi členité a kopcovité krajině v nejjižnější části Středočeského kraje. Jsou tvořeny 14 osadami a četnými roztroušenými samotami s půvabnými názvy – Arnoštovice, Velké Heřmanice, Čišťovice, Jíví, Jiříkovec, K...
Obec byla založena před rokem 1353 jako součást benediktinského panství Břevnova ( klášter benediktínů v Broumově). Od roku 1849 je samostatnou obcí.
Součástí Heřmánkovic byla osada Benešov (Strassenau) založená v roce 1836. Od roku 1960 je připojena k Broumovu.
Janovičky (Johannesberg/ Janovice/ Jano...
Heřmánky jsou malebnou vesničkou, která se nachází v krásném prostředí Oderských vrchů, na břehu řeky Odry. První písemná zmínka sahá do až do roku 1362. Obec od samotného vzniku, patřila pod Oderské panství.
Mezi nejvýznamnější památky obce patří po...
K založení obce nejsou známy přesnější údaje, byla pravděpodobně založena již v době prvního osídlování severočeského území německým obyvatelstvem na rozhraní 12. a 13. století v letech, které se vší pravděpodobností přišlo do těchto mí...
Obec Heřmanov leží uprostřed trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří obce Moravec, Křižanov a Osová, v dnešním okrese Žďár nad Sázavou. Všechny tato tři místa byla kdysi díly feudální vrchnosti, které měli patronát nad heřmanovskou farností, jejíž osady byly na jejich úz...
Obec Heřmanova Huť vznikla v r.1954 sloučením tří částí: Vlkýš, Horní Sekyřany a Dolní Sekyřany. První zmínky o osídlení oblasti Heřmanskohuťska jsou již z doby bronzové. Dle topografů Jaroslava Kamperce a Zdeňka Wintha byl učiněn v roce 1855 u Vlkýše nález bronzových předmětů &...
První písemná zpráva pochází z roku 1339. Na území žije 379 obyvatel. Heřmanovice byly vyhlášeny vesnickou památkovou rezervací, zachoval se zde totiž unikátní soubor lidové architektury. Chráněny jsou domy z 18. a 19. st....
První písemná zmínka o obci je z roku 1400, oficiálně byla obec založena roku 1787.
Heřmaň je vesnička na kopci nad Malší. Lze se do ní dostat z Vidova, nebo z Plava, další cesta odtud vede už rovněji do Nové Vsi nebo Střížova.
Jižně od obce, na kraji lesa, vybudoval v roce 1921 zdejší rodák Josef Krátký se spoluobčany pamětní pomník na počest vyhlášení samostatné Československé republiky. Na 4 ...
Obec Hladké Životice leží zhruba 12 km severně od Nového Jičína. Západně od obce se rozkládá přírodní park Oderské vrchy, na jihovýchodě je chráněná krajinná oblast Poodří. Hladkými Životicemi protéká Husí potok, který se zhruba 2,5 km od vesnice vlév...
Vesnička Hladná asi 2 km východně od Albrechtic. Dnes část obce Albrechtice nad Vltavou v okrese Písek. Původně ležící na obou březích a rozdělena na na čtyři části podle okolních obcí: Hladná Albrechtická, Pašovická, Hostecká a Doubravská. Hladn&aacu...
Obec Hladovse nalézá v mělce zahloubeném údolí horního toku Hladovského potoka, ve střední části Brtnické vrchoviny. Pramenný úsek potoka s Hladovským rybníkem zabíhá do vrcholové planiny, kterou prochází od východu k západu rozvodí mezi Brtnicí na severu a Vápovkou na jihu. K jihozápadní zalesněné části katastru obce náleží i část této vrcholové planiny ve výškové úrovni 660 m nad mořem.Názvy obc...
Hlasivo je poprvé písemně připomínáno již v roce 1315. Zdejších osm kmecích dvorů tehdy držela jistá Dobronyha či Dobroně z Kamberka. Měla je v zástavě a o ně se s ní soudil jakýsi pan Dobeš z Lopřetic, protože nechtěla dobrovolně od zástavy odstoupit, ani přijmout 33 hřiven a 20 g...
Hlásná Lhota je malá osada patřící pod obec Záblatí v okrese Prachatice. Nachází se asi 1 km na jihozápad od Záblatí. Je zde evidováno 22 dmů. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.
...
Obec Hlásná Třebaň se nachází na levém břehu Berounky, 2 km východně od Karlštejna, na území osídleném již v době bronzové. Třebaň je prvně zmiňována v roce 1000, kdy byla věnována knížetem Boleslavem III. ostrovskému benediktinskému klášteru. V roce 1357 vykoupil ...
První zmínka o Hlásnici pochází z r. 1397. Podle L. Hosáka jsou dokladovány různé názvy obce: Hlásnice, Wächtersdorf, Wachtersdorf, Hlasenitze a Hlasenice. Na místě dnešní Hlásnice stávala zaniklá ves Velislav.Zmínka je zde o Slovanech, kteří svojí kolonizac&i...
O původu jména Hlásnice vypravují se dvě různé pověsti. Jedna praví, že Hlásnice vznikla tehdy, když s věže na hradě Svojanově byla ohromným větrem odnesena v tato místa střecha příbytku hlásného.
Druhá pověst dovozuje, že původ jména nutno hledati ve jménu hlásných, tj. strážců zde usazených, jejichž úkolem bylo hlásiti pohyby a postup nepřátelských vojsk a chrániti kupců, kteří tudy procházeli....
Hlavatce se připomínají již od roku 1250. Ve 14. století zde bylo vladycké sídlo a roku 1354 jsou a archivních materiálech uváděni bratří Adam, Filip, Bernard, Bohuněk a Oldřich z Hlavatec jako patroni zdejšího kostela. Vladyka Ctibor z Hlavatec dostal příjmení „Roubík“ a jeho potomci už...
Původně se ves nazývala Hlávecko. A to nejspíše proto, že přípona -sko se používala pro zaniklé a po čase obnovené osady. „Tvar Hlávecko se změnil na Hlavečník již ve 13. století, nejspíše v době, kdy ves držel Sezima z Hořepníka (Sezema d...
Místo, kde leží dnešní obec Hlavenec, bylo lidmi osídleno již v dávné minulosti. Dle archeologických nálezů - úlomky kostí a nádob (únětická kultura), zde bývalo sídlo již v době bronzové (~2000 let př. n. l.).
Obec Hlavenec se v historických písemných pram...
Obec Hlavice leží při okresní silnici Český Dub – Mnichovo Hradiště. Sousedí s okresem Mladá Boleslav a Česká Lípa. Krajinu kolem obce tvoří podhorní návrší, které je na severu ohraničené mírným zvýšením k Jelínce (502 m), na vý...
Hlavňov (německy Groß Labany) je vesnice, dnes část města Police nad Metují. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Police nad Metují. Hlavňov je také název katastrálního území o rozloze 4,36 km2.
...
Pro využití volného času je v obci k dispozici další sportoviště. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov. Místní obyvatelé mohou využívat veřejný vodovod.
Vesnice Hlavňovice leží v průměrné výšce 687 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1428. Celková katastrání plocha obce je 2510 ha, z toho orná půda zabírá pouze osmnáct procent. Asi jedna t...
Obec Hlína leží severovýchodně od města Ivančice, na vrcholové části Hlínské vrchoviny v nadmořské výšce 451 m. Má 126 domů ve kterých žije 269 obyvatel. Obec Hlína je přístupná po silnici č. II/395 vedoucí z Neslovic do Dolních Kounic. Leží na trase pěších ...
První dochovaná zmínka o obci Hlince pochází z roku 1361. K tomuto datu ji vlastnil Oldřich z Hlohovic. Během husitských válek byla velká část rozvíjející se vsi zničena, po válce se pak Hlince musely z prožitých útrap pozvolna vzpamatovávat. Během 15. a 16. století byla ves rozdělena mezi několik světských feudálů, např. bratry Lažanské na Chříči, Markétu z Holovous nebo pány z Landštejna.
V prv...
Východně od Č. Budějovic v sousedství starého města Rudolfova leží přímo pod hřebenem Kněžského vrchu (Pfaffenbergu) stará ves, dnešní Hlincová Hora. V nejstarších dokladech nazývá se česky „Nícovou horou“ , německy Pfaffendorf. Už k roku 1398 je v Liber losungarum města Budějovic...
První písemná zmínka o obci Hlinka, německy Glemkau, je z roku 1267. tehdy se nazývala Glynik. Pramen z roku 1389 již uvádí název Hlinka. Obec dostala svůj název v souvislosti s místní těžbou hlíny. Hlinka byla součástí osoblažského panství olomouckých biskupů. Tvrz, která...
Hlinná (Hlinai, Hlinay)- 420 m n. m. - Obec v závěru údolí Tlučeňského potoka při úpatí vrchu Hradiště (545 m n. m.) je prvně zmiňována k roku 1337. Náležela pražskému arcibiskupství, záhy přechází výměnou do majetku roudnického augustiniánského kláštera. Později jsou části vsi jmenovány jako součást majetku příslušníků rodu Kamýckých ze Lstiboře. Dále ves zakupuje město Litoměřice. Po pobělohorsk...
První písemná zmínka z r. 1606. Na Müllerově mapě z l. 1714 - 1742 Hlinovou nezmiňuje, je zakreslena až na josefínské z r. 1782 - mohlo to být asi 6 - 8 budov. Další mapy obec opět nezmiňují, až Woerlova mapa z r. 1842.
1821 přešla doména Mostov na Podiviny,...
Obec Hlinsko u Lipníka n.B. se rozkládá čtyři kilometry jižně od města Lipník nad Bečvou, nad Moravskou bránou v nadmořské výšce 270-300m.n.m. Okolí obce je bohatým archeologickým nalezištěm z doby neolitu. V současné době zde žije 218 obyvatel.
Z historie
Nevíme přesně kdy obec vznikla, ale podle...