V historických dokumentech najdeme první zmínku o Albrechticích roku 1384.
Roku 1663 bylo 7 domů pustých, r. 1674 bylo osedlých domů 6, nově pustě 3, roku 1790 domů 22, obyvatel 149. Roku 1834 domů 28, obyvate1 137, roku 1900 domů 34, obyvatel 210, až na 4 evangelíky jsou všichni katol&iacu...
Jméno obce je z písemných pramenů známé od roku 1317, kdy dostal kostel sv. Mikuláše ve Velkém Meziříčí tři lány v Balinách. V roce 1358 prodal Jindřich z Balinky popluží v Balince se vším příslušenstvím Zdichovi z Kozlova. V roce 1407 získává majetek...
Bezděkov je místní část města Velké Bíteše.
Poloha: Vesnice leží 4 km směrem západním od Velké Bíteše, v rovinatém, mírně zvlněném a na severozápadě vyvýšeném terénu, asi 300 m na sever od dálnice D1, těsně u bývalé ří...
Roku 1376 až I588 se jmenovaly Blažejovičky. Roku I643 byli tam 3 osedlí, 1663 byly osedlé domy dva, pusté tři, roku 1674 byly osedlé dva a nový pustý jeden, starý pustý jeden. Roku I674 tam byli usedlí hospodáři dva.
Roku 1790 domů 10, obyvatel 57, na 60 jiter poli, roku 1834 domů 11, obyva...
První písemná zmínka o Blízkově se uvádí roku 1298, kdy po Svatodušních svátcích 29. května král Václav II. Se svolením olomouckého biskupa Dětřicha založil proboštství řádu sv. Benedikta pro 6 bratří a probošta v Měříme a nadal je značnými sta...
Nejstarší zpráva o Bobrůvce je z roku 1262, kdy daroval Smil z Lichtenburkažďárskému klášteru manželčinu ves "Cappil Bobrowe" s neosídleným okolím. Eliška byla dcerou Přibyslava z Křížanova, jednoho z prvních kolonizátorů celé zdejší oblasti. Sestrou Elišky byla sv. Zdislava, provdaná za Havla z Lemberka a Eufemie manželky Bočka z Obřan - zakladateležďárského kláštera. Podle dohledaných údajů měla...
Historie vesnice Bohdalec souvisí se žďárským cisterciáckým klášterem, k jehož založení nemalé přípravy učinil první známý feudál zdejší oblasti Přibyslav z Křižanova, a jehož vlastní založení v roce 1252 realizoval Přibyslavův zeť Boček z Obřan. Pravděpodobně přičiněním žďárského kláštera byla někdy v polovině 14. století nebo na konci století třináctého založena také ves Bohdalec, a to na území,...
Název obce vznikl zřejmě od osobního jména Bohuň, Bohuslav. Prvním historicky doloženým záznamem o Bohuňově je zmínka z roku 1384 (v období vlády Václava IV.). Převážnou část své historie náležel Bohuňov k bystřickému panství, které v průběhu 15. století získali Pernštejnové, vlastnící jej do roku 1588. Relativně příznivější doba (v období pomalu nastupující renesance) přinesla také některé výhody...
Ještě ve 12. století pokrýval náš kraj neproniknutelný prales. Byl vlastně nejlepším hraničním opevněním země České a patřil českému panovníku, jenž byl ovšem i pánem Moravy. Táhl se mezi Litomyšlí z české strany a Tišnovem a Doubravníkem ze strany moravské. Polička v té době byla jen obec s několika chalupami. V kraji žilo mnoho zubrů a tak území mělo po nich i jméno „Zubří země“.
Osídlování naš...
Bory se nachází 10 km severně od Velkého Meziříčí a 520 m nad mořem. Obec vznikla v r. 1972 spojením Dolních a Horních Borů, ke kterým patří osada Cyrilov. Obce však byly založeny už ve 14. století, jejich základ tvoří náves s kostelem. V Dolních Borech je to sv. Jilj&ia...
Obec Bukov se nachází v jihovýchodní části okresu Žďár nad Sázavou (kraj Vysočina).
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1285.
Katastrální území obce zabírá plochu 532 ha, přičemž 320 ha tvoří orná půda a 95 ha lesy.
Počet obyvatel v obci se pohybuje v rozmezí 180 – 190 obyvatel. Věková skladba obyvatelstva je vyvážená.
Počet domů v obci je 78, z toho 59 obydlených, 7 neobydlených, 17 sl...
Obec Březejc je poprvé připomínána v roce 1371,kdy se nazývala Brzesye,v roce 1412 Brzezicze a v roce 1436 Březice.S počátku 17.století mívala obec 10 domů ,v roce 1790 bylo 28 domů s 165 obyvateli a v roce 1900 35 domů se 180 obyvateli. První zmínka o vsi je z roku 1371,kdy i na ní jako na části meziříčské...
O původu názvu této obce, ležící asi 8 km severně od V. Bíteše, v nadmořské výšce 527 m, nejsou jistě žádné pochybnosti. Nejvyšším bodem katastru je „Horka“, kopec severně nad kostelem, se svými 551,9 m n. m. Od „Horky“ potom krajina klesá všemi...
Obec je součástí spádového okruhu obce s rozšířenou působností Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Stavební úřad, úřad práce, finanční úřad, správa sociálního zabezpečení a katastrální úřad se nachází ve Žďáře nad ...
Vesnice Březka je vzdálena necelých 5 km vzdušnou čarou směrem západním od Velké Bíteše. Leží na mírném svahu, několik desítek metrů jižně pod silnicí spojující Velkou Bíteš s Tasovem. V téměř pravidelném kruhu je obklopena vesnicemi: Nové Sady, Bezděkov, J&...
Katastr Obce Březské je velmi protáhlého tvaru, přičemž nejužší místo je 200 m a celková délka katastru od severu k jihu vzdušnou čarou je přes 11 km. Katastr Obce Březské sousedí s katastrem Města Velká Bíteš, vzdálenost po silnici je 7 km. Do Velkého Meziříčí je vzd&aac...
Ves Chlébské v okrese Žďár nad Sázavou je místní částí obce Skorotice, od níž se nachází asi 1 km severozápadně. Trvale zde žije asi 90 obyvatel. Obec je připomínána již v roce 1351. V obci je několik staveb lidové architektury, které pocházejí z 19 století. Dům čp. 2 je v horní části obce, o něco níže je kaple zasvěcená sv. Janu Křtiteli, dům čp. 6 je při komunikaci spojující horní a dolní č...
Korouhvici poznamenalo budování Vírské přehrady. Původní Korouhvice byla zbourána a v roce 1958 došlo k jejímu zatopení. Obyvatelé se vystěhovali nejvíce do Litobratřic u Znojma, ale i jinam, pouze pět vlastníků si postavilo nové domky nad přehradou v Korouhvici. Tato část obce je však poznamenána ochranným pásmem Vírské přehrady. V Chlumu i v Korouhvici si přijdou na své především milovníci roman...
Politická a katastrální (6.53 km2) obec, z. Velkého Meziříčí (14 km). Na nepravidelnou, podlouhlou náves vbíhá 5 cest. Domy stojí těsně vedle sebe, grunty kolem návsí, chalupy na ní. V obci bývalo s počátku 17. stol. r. 1585 12 sedlákův a domek bez polí s 344 m. polí. R. 1757 stoupl počet domů na 16, z nichž 13 sedláků (po 17-44 m.); r. 1770 již 21 domů (10 lánů, 3 1/2lány, chalupa a 7 domků); r. ...
Počátky osídlování zdejšího kraje lze datovat na přelom prvního a druhého tisíciletí. V té době již zde v těžko přístupných pohraničních lesích existovaly osady, které pravděpodobně sloužily jako strážní místa hranice a obchodních stezek (Karlštejn, Hlinsko). Od počátku 13. století dochází k pozdně středověké kolonizaci organizované vilémovským a podlažickým klášterem. Toto osídlování postupovalo ...
Obec Cikháj se nachází v samém srdci Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na silnici II/350 mezi Žákovou horou a Tisůvkou. Svojí rozlohou katastru 2 135 hektarů patří mezi největší v CHKO Žďárské vrchy, které je z podstatné části pokryto lesem (93%), Nadmořskou výškou 675 metrů se řadí mezi horské obce. V obci žije 107 obyvatel ( k 1.1.2009).
Spadá pod územní správu kraje Vysočina, okres Žďár ...
Název obce je patrně odvozen od osobního jména Daleca, což může být podoba některého ze jmen jako Dalebor nebo Dalemil. Pravopis názvu se v průběhu staletí mění, ale výslovnost zůstává prakticky stejná (Daleczin i Daleczyn, Daletčín, Dalecžin, Dalletchin a pod). První nedoložené zmínky o vzniku Dalečína jsou datovány do roku 1086. Tehdy ještě pod jménem Daletice. Věrohodnost této zprávy je však zp...
Obec leží v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Obec o rozloze 301,81 ha, u obce je 167 ha zemědělské půdy a 67 ha lesa, rozlohou se řadí na 43. místo v okrese.
Osada je typu starší horské kolonizace proto nemá typickou náves. Selské statky stály volně na počátku pozemků k nim připojených. Prostora, kterou obkličovaly, byly pastviny. Od 17. století se zastavovala volná místa postupně chalou...
Za nejstarší určitou zprávu o obci musíme dosud uvažovat zápis v zemských deskách z roku 1407, kdy převedl Milota z Křižanova za souhlasu svých společníků Erharda ze Sakl a sestry Eleny z Křižanova Annu ze Střítěže, manželku Prokopa ze Svratky, z dřívějšího věna v Lomu a zajistil jí věno 50 hřiven grošů na platu ročně. 5grošůod poplatníků z poloviny vsi Dlouhé. Anna současně učinila dědicem tohoto...
Obec Dobrá Voda byla zřejmě založena v 1. polovině 13. století při kolonizaci pralesa na českomoravském pomezí. V té době patřil zdejší kraj Přibyslavovi z Křižanova, který byl bohatým velmožem ve službách českého krále Václava I. Za své služby českému králi od n...
První zmínka o Dolních Heřmanicích je k roku 1349. V té době byla obec částí tasovského panství, jehož majitel Jan z Tasova věnoval Dolní Heřmanice za pokoj duše své svých předků. V následujícím roce zapsal na Dolních Heřmanicích a na Oslavě 350 kop grošů věna sv&e...
Obec Dolní Libochová leží 14 km severovýchodně od Velkého Meziříčí,rozkládá se na území Křižanovské vrchoviny. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350, kdy z dochované listiny vyplývá, že Perchta, vdova po Janu z Meziříčí, dala ves své dceři Kateřině z Osového.Nynější samostatné obce Dolní Libochová a nedaleká obec Horní Libochová původně tvořily územní celek, který byl podle dochovaných p...
Dolní Rožínka - dříve zvaná Roženka, později Zámecká Rožínka.
V obci Dolní Rožínka se nachází historické památky o kterých veřejnost moc neví, většinou zůstávají ve stínu známých památek v okolí.
První zmínka pochází z roku 1348. Majetek postupně střídal drobné vlastníky a až v roce 1503 odkoupil celou obec Vilém z Pernštejna . Vlastnictví obce Pernštejny netrvalo dlouho, již v roce 1589 ji Jan...
Vesnice se vyvinula z původního dvora, jenž patřil k hradu Aueršperku. V roce 1474 jsou poprvé jmenováni v městské knize bystřické Tomáš a Filip z Dvořišť.
Velikost vesnice známe z roku 1656 a od té doby se příliš nezměnila. Patřila k bystřickému statku, ale roku 1579 ji daroval Vratislav z Pernštejna bystřickému špitálu. Na pečeti měla Dvořiště jetelový list.Od roku 1850 bylo osadou, dnes č...
Obec byla založena asi v 15. stol. na pozemcích třebíčského kláštera a nazvána podle blízkého lesa "Černá", jenž se připomíná v roce 1464. Osudy obce byly spojeny s blízkým Měřínem. Jako ves se zákupní rychtou a manem je připomenuta v roce 1556, kdy ji získal Vratislav z Pern&...
Obec Fryšava je poprvé zmiňována v roce 1560. Tehdy zde byla v provozu významná sklářská huť. Od poloviny 17. století se těžila v okolí železná ruda. V roce 1749 dostala obec pečeť, ve znaku má rádlo a nad ním hvězdu.
Fryšavská sklárna patřila spolu se sklárnou na Vří&sc...
Někdy mezi lety 1357 až 1409, se na území dnešních Hamrů nad Sázavou, v poměrně hlubokém údolí řeky, která dala obci přívlastek, objevuje první železárna, hamr. Vše souvisí s nálezy železné rudy, která se v širším okolí začala...
Moravský Herálec byl pravděpodobně založen ve druhé polovině 13. století Heraltem z Obřan, synem zakladatele žďárského kláštera Bočka. V roce 1312 vymřel rod pánu z Obřan po meči a jejich majetek převzal Jindřich z Lipé, jemuž připadlo také Nové Město na Moravě.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366, kdy byl řešen spor o hranice mezi novoměstským panstvím a žďárským klášterem a při popi...