Barokní budova fary byla postavena roku 1756. Jedná se o volně stojící zděná omítaná jednopatrová budova na obdélném půdoryse, stojící svou podélnou osou paralelně s ulicí. Dům o 5 × 3 okenních osách. Střecha mansardová, krytá taškami. Průčelí členěn&a...
Barokní fara s navazujícími stavbami městských fortifikací vytváří spolu s blízkým kostelem sv. Jiljí hodnotný sakrální i urbanistický celek. K protáhlému objektu fary se ze severu připojuje úsek ohradní zdi s půlkruhově zaklenutým vjezdem a brankou.
...
Raně barokní jednopatrová budova fary obdélného půdorysu byla vystavěna v roce 1684 v prostoru návsi, severně od kostela sv. Jakuba Většího.
Volně stojící jednopatrová budova obdélného půdorysu. Čelní jihovýchodní strana fasády směrem k silnici je pětiosá, v přízem&iacut...
Obytná budova fary, vystavěná nákladem Ferdinanda Filipa z Lobkovic v roce 1775 (podle jiného údaje již roku 1773), představuje typickou architektonicky poměrně nenáročnou pozdně barokní venkovskou stavbu, která spojuje obytné a administrativní funkce. Není známo, zda dnešní fara byla postavena na m...
Budova fary z konce 19. století se nachází na rohu ulic Hlavní a Tylovy v Poštorné. Je postavena na vysokém cihlovém soklu ukončeném římsou. Stavba je obohacena secesními motivy a glazovanou mozaikou, která se nachází ve štítu.
...
V roce 1851 byl založen profesorem zemědělské katedry na filozofickém učilišti v Brně Františkem Dieblem Okresní hospodářský spolek v Předklášteří, jehož předsedou byl hrabě Alois Sérenyi z Lomnice. Profesor Diebel patřil mezi zanícené propagátory vědeckého zemědělství. Byl vydavatelem prvního česky psaného odborného zemědělského časopisu na Moravě před rokem 1848.
Z posluchačů Dieblových vynikli...
Fara byla vystavěna dle plánů bratrů Karnoldových, vrchnostenských stavitelů rodu Rohanů, v letech 1882–1883 na místě bývalé fary z roku 1824. Objekt nese známky vlivu novogotického slohu. V areálu situovaném v centru obce nalezneme dále chlév a stáj.
Farní areál vytváří ...
Patří mezi nejstarší fary ve zdejším regionu. První doložená zmínka o ní pochází z roku 1220. Dnešní barokní ráz dostala v období přestavny kostela sv. Martina. Nad vstupní částí je zajímavý nápis, ze kterého se podařilo rozluštit...
Barokní fara čp. 1 je památkově cenná a významná stavba, která se nachází v obci Staré Sedlo v jižní části náměstí. Fara s navazující bránou a brankou má vysokou urbanistickou funkci v obci. Fara je architektonicky zajímavou stavbou a její hodnota spočív&aac...
Velká roubená patrová stavba, příklad církevně správního objektu z barokního období s výjimečnými hodnotami. Jediná roubená fara v regionu, doklad venkovské tvorby 18. stol.
Fara stojí dle farní pamětnice pod kostelem od roku 1581, není však pravděpodobné, že by s...
Doklad farního areálu s archaickou budovou fary goticko-renesančního původu, přestavěnou barokně se zajímavými sklepy. Fara s hospodářskými budovami tvoří spolu s kostelem Narození Panny Marie výraznou dominantu severní části městečka.
...
Fara ve Štěkni stojí pod zámkem a kostelem sv. Mikuláše, při západním okraji obce. Areá fary tvoří vlastní patrová budova na obdélném půdorysu s mansardovou střechou, stodola na západní straně a dvůr na severu, který je ohraničen vysokou ohradní zdí s bránou na v&y...
Mohutná renesanční budova fary upravovaná v 19. století tvoří působivý protějšek dominantní architektuře kostela. Jednopatrová obdélná stavba s náročně klenutými místnostmi má hladké fasády rytmizované pouze okenními otvory v jednoduchých šambrá...
Areál barokní fary z poloviny 18. století vybudovaný nedaleko kostela. Sestává z farní budovy, hospodářské budovy, ohradní zdi se dvěma branami a zahrady. Obdélná fara stojí na severovýchodním okraji areálu, jihovýchodně od ní je rovnoběžně umístěna hospod&aac...
Fara č.p. 1 pochází v jádru minimálně z konce 15. století, jak dokládají zachované stavební konstrukce v interiéru obytné budovy. Nynější podoba je však výsledkem barokní přestavby, přesto však nepochybně obsahuje starší stavební konstrukce. V interié...
Barokní patrová, samostatně stojící fara u kostela sv. Václava byla postavena v roce 1812 a upravována v roce 1912. Na průčelí je osazen znak hrabat z Kühnburgu. Zachována je řada architektonických prvků.
...
Jednopatrová pozdně barokní fara z roku 1762 stojící nedaleko kostela vznikla přestavbou staré přízemní fary z roku 1383. Hodnotná obdélná budova s fasádami členěnými lizénovými rámy je zastřešena mansardovou střechou.
...
Patrová fara s bohatě zdobenou barokní fasádou a mansardovou střechou. Datována rokem 1763. Areál fary čp. 1 je situován na SV straně náměstí. Farní budova stojí při uliční čáře na Z straně areálu, hospodářská budova na S straně a stodola na V straně areálu. Ohradní zeď uzav&iac...
Areál raně barokní fary s uzavřeným hospodářským dvorem nacházející se v blízkosti kostela byl vystavěný ve 2. polovině 17. století na renesančních základech. Jednopatrový obdélný objekt s plasticky členěnými fasádami je zastřešený mansardovou střechou.
...
Barokní areál fary tvoří samotný objekt fary, hospodářská budova, brána a ohradní zeď s další branou. Soubor staveb spoluutváří centrum obce, areál se přimyká k severovýchodní straně náměstí. Solitérní domy jsou na sebe kolmo orientované.
...
Fara pod kostelem je stavba z r.1689. V roce 1704 byla rozšířena do nynější podoby včetně dvorní arkády, snad podle plánů Martinelliho. K budově patřila i hospodářská stavení. V polovině 90-tých let 20.století byla provedena generální oprava fary, která slouží v současnosti saleziánům pro chlapecké učňovské stavební učiliště a středisko Don Bosko. Také původní hospodářské budovy fary si učiliště ...
Areál fary tvořil spolu s blízkým kostelem sv. Jana Křtitele duchovní jádro osídlení. Fara je jednou z nejstarších dochovaných budov v obci. V jádru středověká stavba prošla pozdějšími úpravami. Z nejstarší fáze se dochovaly kamenné pozdně gotické por...
Pozdně barokní farní budova z roku 1804 s klasicistními prvky, krytá mansardovou střechou. Hodnotný pozdní doklad barokní stavební tradice na českém venkově.
Je to samostatně stojící patrová budova s mansardovou střechou, krytou falcovaným plechem. Fasáda je provedena z hladkého břízo...
Střízlivá barokní budova z roku 1746 umístěná v rozlehlé zahradě je cennou architektonickou památkou postavenou poblíž bývalého farního kostela s dlouhou tradicí.
...
Areál fary a bývalé tvrze se nalézá ve středu obce severně a severozápadně od kostela sv. Bartoloměje. Fara původně dvoupatrová asi ze 16. století. Věž snad ze 14. století byla původně pětipatrová, snesena na třetí byla po požáru roku 1817.
Fara je významným urbanistickým prvkem, který...
Nově zrekonstruovaná, památkově chráněná, bývalá fara Řádu maltézských rytířů se nachází v obci Horní Libchava u České Lípy. Obec Horní Libchava se nachází na rozhraní CHKO Labské Pískovce, Lužické hory a České Středohoří, 4 km od...
Cenná architektura farní budovy se stodolou. Samostatná zahrada s ohradní zdí.
Jednopatrový volně stojící objekt obdélného půdorysu o 7x4 okenních osách, postavený z kamenného a cihelného zdiva a omítnutý hladkou vápennou omítkou bílé barvy, střecha ...
Fara u kostela Panny Marie roku 1643 úplně vyhořela a byla opravena jen provizorně. Do nynější podoby byla upravena nákladem kardinála Schrattenbacha roku 1738 (vznikl emeritní dům - příbytek zestárlých kněží). V domě byla vystavěna kaple sv. Jana Nepomuckého, vyzdobena umělým mramorem, štukami a Etgensovo...
Historická stavba barokního založení je součástí urbanistického celku zahrnujícího sousední farní kostel a blízký zámek. Fara je v pramenech připomínána k r. 1508 (dřevěná stavba). Nynější zděná budova byla postavena mezi léty 1780–1782, na star&scaron...
Naproti kostelu stojí barokní budova fary. Byla postavena v letech 1690 - 1692. Nad vchodem do budovy visí šlechtické erby pánů z Martinic a Valderode.
Bylo zde působiště kaplana Josefa Václava Sychry, Václava Verbesíka, děkana Karla Scharffenbergera a dalších farářů. V roce 1855 bylo na chodby farní budovy umístěno 15 obrazů, většinou s výjevy z církevní historie a tři vzacné rytiny.
Vedle vcho...