Raně barokní klášterní areál z druhé poloviny 17. století s kostelem Nesvětější Trojice z počátku 18. století dotváří rajský dvůr se zahradou a užitková zahrada se hřbitovem. Dochované interiéry s klenbami, fabiónovými stropy a malbami. Cenný areál.
...
Dnešní podoba radnice je klasicistní, její vznik však může sahat až do 16. století. Horní město Adamov bylo založeno v letech 1547 - 1550 na panství Hluboká nad Vltavou, které tehdy patřilo Ondřejovi Ungnadovi ze Suneku (původní název města zněl Ungnadovské Hory). Půdorys městečka prozrazuje charakter s&ia...
Kájovská škola měla v jihočeském pozdně feudálním školství zvláštní postavení. Ležela na poměrně odlehlém místě a její okolí ožívalo jen občas s příchodem poutníků. Poutnický zájem o Kájov měl ovšem i hospodářskou stránku, ...
Tento zámeček si nechal postavit před rokem 1583 císařský solní úředník Georg Pirchinger z Lustenecku. Na přelomu 16. a 17. století ho pak začal vlastnit těžař Holtzul ze Sternsteinu. Ten zde skrýval náboženské emigranty z Korutan a Štýrska. Od roku 1622 pak byli majiteli budějovičtí děkani. Původn&ia...
Areál děkanství tvořil spolu s blízkým kostelem Zvěstování Panny Marie duchovní jádro osídlení a základní prvek urbanistické struktury obce. Budova děkanství je barokního původu, s drobnými pozdějšími úpravami, které prakticky neporušily původní...
Rodný dům Boleslava Jablonského, vlastním jménem Karel Eugen Tupý, nar. 14.1.1813, zemřel 27.2.1881. Jeho ostatky jsou uloženy v Praze na Vyšehradě.
Na rodném domu je umístěna pamětní deska z roku 1935. Deska zhotovená výtvarníkem J.V.Neubauerem z Jindřichova Hradce nahradila původní pamětní ...
Bílkův dům postavený roku 1898 byl první architektonickou realizací slavného chýnovského rodáka Františka Bílka (1872 - 1941), který zaujímá v českém umění epochy symbolismu a secese výrazné postavení jako sochař, architekt, kreslíř, grafik, ilustrátor, kera...
V nejstarší části města nazývané Drlíčov se nachází dvouposchoďový dům s mansardovým podkrovím, který má zajímavou fasádu z roku 1940. Jsou na ní zobrazeny znaky pěti měst z Prácheňského kraje: Strakonic, Blatné, Písku, Vodňan a Sušice. Nad okny prvn&...
Černá věž je jednou z dominant Českých Budějovic. Najdete ji hned vedle náměstí Přemysla Otakara II. Byla dostavěna v roce 1577 a sloužila jako hláska a zvonice. Věž je vysoká 72,29 m. Ochoz je ve výšce 46 m nad zemí a vede k němu 225 schodů.
Na věži jsou umístěny 3 webkamery, které sledují dění ve městě....
Na konci Lannovy třídy v Český Budějovicích si můžete prohlédnout budovu České národní banky. Secesní budova byla postavena podle návrhu architekta Ludwiga Tremmela v roce 1913-14 jako filiálka Rakousko-uherské banky a po celou dobu své existence slouží ke svému prvotnímu účelu bankovn...
Barokní radnice se nachází na náměstí Přemysla Otakara II. a je součástí městské památkové rezervace. Původní renesanční stavba byla vybudována v roce 1555. V první polovině 18. století (1727 – 1730) byla podle návrhu Antonína E. Matrinelliho barokně přestavěna.
Dvoupatrová budova radnice má tři věže a je ozdobena sochami od Josefa Dietricha. Na atice jsou umístěny alegorické sochy občanských ctn...
Zděná omítaná patrová stavba nepravidelného půdorysu, v jádru renesanční budova s pozdějšími úpravami z 18. a 19. století. Průčelí jsou členěna lisenovými rámy.
Původní fara žaložena roku 1340, jádro pochází z doby renesance
...
Fara je neodmyslitelnou a určující částí urbanismu historického centra Bernartic. Fara dominuje trojúhelnému náměstí, vzniklému na křižovatce cest před kostelem sv. Martina. Obytná budova fary je cennou slohově čistou barokní stavbou, která nebyla překryta pozdějšími úpravami. Velmi ce...
Uprostřed obce Bělčice na náměstí J. Kučery se nachází severním směrem od kostela sv. Petra a Pavla areál fary čp. 1. Farní budova se nachází na vyvýšeném kamenném tarasu s rozlehlou předzahrádkou a oplocením z kamenných pilířů a dřevěného plotu. Areál je tvořen fa...
Fara s areálem je významným architektonickým a urbanistickým prvkem, který dotváří charakter nevelkého jádra obce spolu s farním kostelem. Velmi hodnotná je obytná budova fary, která je v jádru pozdně gotická, jak dokládá zachovaný sedlový portál v př...
Barokní patrová fara na obdélném půdorysu s valbovou střechou je datována do poloviny 18. století s úpravamii v první pol. 20. století. Fara má cenné exteriéry se štukovými prvky a interiéry včetně konstrukcí (valené a plackové klenby, trámové stropy).
Fara...
Areál hlavatecké fary se nachází na návsi obce, v pohledové i komunikační ose s kostelem sv. Ondřeje. Budova pochází z osmdesátých let 18. století a je jak v základní hmotě, mnoha detailech, tak v celkovém rozvrhu autenticky dochovaná. Je příkladem vysoké úrovně ve...
Areál fary, jejíž hlavní budova byla postavena roku 1685, leží nedaleko kostela ve východní frontě náměstí. Na dům navazuje ohradní zeď s branou, na kterou navazuje bývalá kaplanka, která má dnes čp. 2.
...
Areál fary čp. 17 se nachází východně od kostela sv. Petra a Pavla. Patrová obytná budova půdorysu L má zajímavý kosý arkýř propojující obě křídla. Areál zahrnuje obytnou budovu fary, sýpku, stáje, stodolu, kolnu a dvůr. Budova fary společně s kostelem tvoří duchovn&iacut...
Původní kájovský kostel s farou vznikly někdy mezi lety 1263 a 1340. Roku 1400 byla kájovská fara spolu s dalšími inkorporována papežskou bulou Bonifáce IX. klášteru ve Zlaté Koruně. Roku 1422 došlo k vypálení komplexu. Již roku 1448 byl ale tehdejší kostel (dnes prostor kaple s...
Fara čp. 80 se nalézá na severní straně nevelkého farského náměstí (st.p.č. 226). Obytná budova je postavena na půdorysu L kolem dvora a na východní křídlo navazují hospodářské budovy – sýpka, konírny a maštal. Dvůr je na jihozápadní a západní s...
Bývalá fara čp. 1 je situována na svažitém, k severu se svažujícím terénu a na jih od fary je situován výše položený kostel sv. Jakuba. Vlastní budovu fary tvoří dvě přízemní křídla, která na sebe navazují v ostrém úhlu a jsou zastřešena polovalbov&ya...
Patrová fara se čtyřosým průčelím stojí poblíž kostela sv. Bartoloměje. Fara je barokního původu, navazující hospodářské budovy pocházejí vesměs z 19. století.
...
Barokní fara čp. 1 je památkově cenná a významná stavba, která se nachází v obci Staré Sedlo v jižní části náměstí. Fara s navazující bránou a brankou má vysokou urbanistickou funkci v obci. Fara je architektonicky zajímavou stavbou a její hodnota spočív&aac...
Fara ve Štěkni stojí pod zámkem a kostelem sv. Mikuláše, při západním okraji obce. Areá fary tvoří vlastní patrová budova na obdélném půdorysu s mansardovou střechou, stodola na západní straně a dvůr na severu, který je ohraničen vysokou ohradní zdí s bránou na v&y...
Fara č.p. 1 pochází v jádru minimálně z konce 15. století, jak dokládají zachované stavební konstrukce v interiéru obytné budovy. Nynější podoba je však výsledkem barokní přestavby, přesto však nepochybně obsahuje starší stavební konstrukce. V interié...
Areál fary tvořil spolu s blízkým kostelem sv. Jana Křtitele duchovní jádro osídlení. Fara je jednou z nejstarších dochovaných budov v obci. V jádru středověká stavba prošla pozdějšími úpravami. Z nejstarší fáze se dochovaly kamenné pozdně gotické por...
Areál fary a bývalé tvrze se nalézá ve středu obce severně a severozápadně od kostela sv. Bartoloměje. Fara původně dvoupatrová asi ze 16. století. Věž snad ze 14. století byla původně pětipatrová, snesena na třetí byla po požáru roku 1817.
Fara je významným urbanistickým prvkem, který...
Dům byl pravděpodobně postaven v první polovině 19. století, hospodářská část později, zřejmě ve druhé polovině 19. století. Nástěnné malby od Josefa Krejsy byly pravděpodobně zhotoveny ve 30. letech 20. století.
Dům čp. 126 v ulici P. Chelčického se nachází v JV části obce, v těsné bl&iac...
Dům čp. 5 leží ve střední části bývalého předklášteří. Dnes je běžně označovaný jako „tzv. hospic“, ač nepochybný doklad, že tuto funkci skutečně plnil, nám dosud schází. Dům čp. 5 se nachází v předklášteří cisterciáckého kláštera Z...
Areál domu čp. 20, tzv. kaplanky (též zv. Kantůrkovec) je situován v dolní části náměstí, jižně od kostela sv. Václava, při ohradní zdi bývalého hřbitova. Objekt vznikl na konci 15. století, první písemná zpráva z roku 1514.
Na západní straně pozemku, podél př&iac...
Novohradský Klášter Božího Milosrdenství – dříve Klášter sv. Petra a Pavla řádu servitů – byl zbudován v sousedství novohradského kostela sv. Petra a Pavla z iniciativy místní šlechtické rodiny Buquoy. V roce 1677 přivedl hrabě Ferdinand Buquoy do Nových Hradů řeholn...
Jedná se o jediný fungující mužský cisterciácký klášter v Česku a jednu z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Klášter založil roku 1259 Vok I. z Rožmberka; areál zabírá značnou plochu SV od centra města.
...
Zlatokorunský klášter patří k nejlépe zachovalým gotickým klášterům v Čechách. Klášter Zlatá Koruna je dominantou stejnojmenné obce. Sevřená konfigurace terénu ovlivnila uspořádání všech částí klášterního areálu nato...
Datum vzniku kovárny není znám, podle ostatních usedlostí v obci lze odhadovat původ štítu na pol. 19.století (1852?). Stavba náleží do okruhu lidové vesnické architektury regionu Hlubockých blat. Není jisté zda autorem je zednický mistr Matěj Cívka či Cífka z Hlubok&eacu...