Kostel sv. Františka Serafínského s barokním jádrem a klasicistním přístavkem je dominantou návsi. Kostel se prvně připomíná v roce 1394. Roku 1569 byl zbořen a na jeho místě postaven kostel renesanční.
První písemná zmínka o hostimské farnosti je z roku 1322, kdy byla zap...
Kostel svatého Antonína Paduánského je římskokatolický kostel svatého Antonína Paduánského v centru Hrabětic na Znojemsku. Původně filiální, nyní farní) kostel
Vznikl kostela se datuje do roku 1784 a to rozšířením barokní kaple z roku 1698. Původně barokní kaple p...
Kostel sv. Petra a Pavla je svázán s tvorbou patrně nejvýznamnější umělecké osobnosti středoevropského pozdně barokního malířství, Franze Antona Maulbertsche, jehož malby zdobí interiér kostela a obraz Loučení sv. Petra a Pavla se řadí k nejlepším dílům tohoto proslulého ...
První písemná zmínka o Jiřicích pochází z roku 1385, kdy náležely klášteru sv. Kláry ve Znojmě. Již v té době zde byl kostel a fara. Nejstarším známým farářem je uváděn Jan, který byl v roce 1387 zapsán jako posluchač na Karlově univerzitě v Praze. Dá...
Mezi nejstarší dominantu obce patří kostel, který je zasvěcený sv. Janu Křtiteli.
Umístění: v obci p. č. 98
V jádru gotická stavba, s úpravami zvláště ze 17. století, z roku 1836 a 1853. Podélná jednolodní stavba kostela s kněžištěm, ukončeným pětibokým závěrem a hranolovou věží při severní straně kněžiště. Kněžiště zaklenuto dvěma poli valené kle by s lunetami a konchou v závěru. Kněžiště je v ...
Farní kostel svatého Kříže byl postaven v letech 1846-49. Původní kostelstával v místě dnešního pomníku padlým ve světových válkách. Na okraji parčíku se dosud rýsují zbytky jeho základů. Z vybavení dnešního kostela stojí za pozornost dochované postavníky žerdě s původními znaky Petrovic, Dobelic a Lesovic, tří obcí petrovické farnosti. Na východní straně kostelní věže je zazděná dělostřeleck...
Historizující architektura kostela z období kolem roku 1900 je intaktně dochovanou stavbou a významnou památkou a dominantou obce.
Jednolodní kostel obdélného půdorysu s půloválným mírně ustoupeným presbytářem, na epištolní straně přistavěnou sakristií a s předstupující ...
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je největší a umělecko historicky nejvýznamnější vranovskou církevní památkou. Postaven byl již v první polovině 13. století, v gotice zaklenut a rozšířen o dnešní sakristii. Po vypálení a vydrancování Vranova &Scaro...
Po opravě kaple v roce 1990 se v naší obci obnovila tradice svatováclavských poutí a přitom vznikla myšlenka na stavbu nového kostela na místě, kde původně stála stará škola. 17.5.1992 proběhla slavnost posvěcení základního kamene za přítomnosti arcibiskupa Jana Graubnera. 20. srpna 1994 byly olomouckým generálním vikářem Msgre Erichem Pepříkem slavnostně posvěceny zvony, prapor a znak obce a svěc...
Pohledovou dominantou obce je neogotický kostel sv. Máří Magdaleny z roku 1890. vznikl přestavbou původně barokního kostela, jehož počátky sahají do let 1732-1733. ...
Mezi nejstarší stavby v Ratiboři patří evangelický kostel z roku 1842 – 61 projektovaný vídeňským architektem Försterem. Původní dřevěný kostel byl z roku 1782. Chráněn je za oltářem zazděný kámen, v němž byly ukrývány v dobách pronásledování nábo...
Študlov patří do Římskokatolické farnosti Valašské Klobouky. V obci stojí stoletá kaplička a nově zbudovaný kostel sv. Matouše. Ten byl postaven v letech 1992-1994.
Architektonický návrh zpracoval architekt Jan Ptáček z Valašských Klobouk, který je také autorem návrhů ko...
Římskokatolický kostel s přilehlým hřbitovem a parkovou úpravou okolí je dominantou obce. Kromě náboženských obřadů se v něm pořádají také pěvecké a varhanní koncerty. Stavba kostela zasvěceného sv. Kateřině Alexandrijské, panně a mučednici, byla zahájena v roce 1785 a dokončena o tři roky později. Při generální opravě exteriéru i interiéru r. 1892 byly instalovány nové varhany. Úpravy pokračovaly...
Raně gotická svatyně ze 13. stol., z této doby se zachovala původní apsida. Původní barokní dřevěný oltář s motivem Zvěstování Páně nahradil v r. 1868 obraz stejného námětu od malíře Františka Vysekala z Kutné Hory. Dnešní novogotický oltář pochází z ...
Původně renesanční svatyně vystavěná po roce 1553. V letech 1718–1728 byl kostel přestavěn barokně,v letech 1876-1879 upraven novorománsky a v roce 1935 rebarokizován. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s pravoúhlým presbytářem s apsidou. Na hlavním oltáři se nachází barokní souso&sc...
Kostel Svaté Maří Magdaleny byl postaven v roce 1372. Z původní gotické kaple z 13. století je dnes presbytář. V 18. století byl kostel výrazně zvětšen do dnešní podoby v barokním duchu. Do Rohozce dojížděl kaplan ze Žehušic. Mezi nejstarší obytnou stavbu v obci určitě patří chalupa čp. 25 z doby kolem poloviny 19. století . Roubená část je skryta pod silnou vrstvou vápenných nátěrů. Rozšiřující s...
Původně gotický kostel pochází ze 14. století. Později byl stavebně upraven. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s pravoúhlým presbytářem, s pozdně gotickou hranolovou věží s portálem v západním průčelí. Inventář pochází z 19. století.
V kostele se nekonaj&iacut...
Kostel Nanebevzetí Panny Marie z 12. století stojí uprostřed obce. Byl vybudován v románském slohu a tento charakter si zachoval dodnes a patří k významným architekturám své doby....
Dominantu obce tvoří kostel sv. Mikuláše se zvonicí, který již stál na začátku 14. století. Kostel v současné době svítí novotou. Jeho oprava byla provedena za vydatné finanční pomoci Obce Vidice....
Farnost při benediktinském kostele sv. Martina byla zřízena pravděpodobně r. 1648. V té době bývaly bohoslužby vždy dvě neděle za sebou v Benešově a každou třetí ve svěřených Bohuslavicích. Jen v r. 1678 byly všechny bohoslužby konány v Bohuslavicích, protože v tomto roce se stavěl kostel v Benešově. Beneš...
V úředním seznamu kulturních památek je vedena i Kaple s obrazem Božského Salvátora a s pozoruhodnou nástropní malbou sv. Heleny, znakem rodiny Orlíků z Laziska. Stavba pochází z roku 1769. Dal ji vystavět tehdejší držitel Životic svobodný pán Karel Orlík z Laziska jako dík za své uzdravení z těžké nemoci na místě dřívější kaple, opředené místními pověstmi o její zázračnosti, která se prý prokázal...
Kostel byl vystavěn na místě, kde dříve stával dřevěný kostel postavený v r. 1711. Stavba je provedena v novogotickém slohu. Z průčelí kostela vystupuje do výšky 52 m hranolová věž, která je zastřešena jehlanovou střechou zakončenou makovicí s křížem. Stavba je podélná – trojlodn...
Kdy byl postaven ve Slavkově první kostel a kdy zde vznikla samostatná fara nelze již dne s přesně určit. Naše vesnice náležela zpočátku k farnosti jaktařské a tato závislost se udržela i tehdy, když byl již ve Slavkově ustanoven samostatný farář. Je pravděpodobné, že u nás byl kostel se samostatným duchovním již pře rokem 1400. Není však vyloučeno, že byl ve Slavkově kostel již ko...
První známý farář v Hati A Šilheřovicích po reformaci byl uváděn v pamětní knize farnosti r. 1657 - Mgr. Daniel Pulibeus. Za působení faráře Karla Kaschného se farnost Šilheřovice r. 1924 osamostatnila. Prvním farářem šilheřovické farnosti byl P. Josef Malý (1924 - 1937) ,...
Původní Velkoheraltický kostel se zděnou věží z r. 1465. Vyhořel r. 1749 po zásahu bleskem. Nový kostel současné podoby byl stavěn v letech 1751-1753 a vysvěcen opatem Antonínem Haukem.
Ve Velkých Heralticích byl postaven v sousedství kostela r.1659 klášter Chudých sester sv. Františ...