Chlumec nad Cidlinou je starobylé pět a půl tisícové město východních Čech na soutoku řeky Cidliny s Bystřicí. Nejstarší zprávy o něm jsou dochovány z 12. stol. Krajina v jeho okolí je mírně zvlněná, ležící v průměrné nadmořské výšce 206 metrů, s četnými rybníky, listnatými a jehličnatými lesy. Nejbližší okolí města je obklopeno zahradami, proto je někdy Chlumec nad Cidlinou nazýván „Město v zahra...
Nejvýznamnější dominantu Chlumce nad Cidlinou - zámek Karlova Koruna - dal postavit jako své reprezentační sídlo hrabě František Ferdinand Kinský, nejvyšší kancléř a lovčí Království českého, v letech 1721-1723. Plány vypracoval Giovanni Santini-Aichl, jeden z nejvýznamnějších barokních architektů tehdejší doby a podle nich stavbu vedl další ze známých stavitelů vrcholného baroka F. M. Kaňka.
Zám...
První písemná zmínka o vesnici Chlumeček pochází z roku 1440. Chlumeček leží v katastrálním území Křemže o rozloze 22,01 km² asi 1,5 km na severozápad. Dnes je jeho částí a je zde evidováno 29 adres s 44 obyvateli.
...
Politická a katastrální (6.53 km2) obec, z. Velkého Meziříčí (14 km). Na nepravidelnou, podlouhlou náves vbíhá 5 cest. Domy stojí těsně vedle sebe, grunty kolem návsí, chalupy na ní. V obci bývalo s počátku 17. stol. r. 1585 12 sedlákův a domek bez polí s 344 m. polí. R. 1757 stoupl počet domů na 16, z nichž 13 sedláků (po 17-44 m.); r. 1770 již 21 domů (10 lánů, 3 1/2lány, chalupa a 7 domků); r. ...
První písemné zmínky o obci Chlumín pocházejí ze začátku 14. století, kdy byl sídlem bohatého pražského měšťanského rodu Velfloviců. V letech 1310 - 1332 byl v držení Mikuláše Velflovice, později jeho potomků, v roce 1376 jej Matěj Velflovic převedl na Hanuše Špígla z Milčic. V držení obce se následně vystřídala řada šlechtických rodů, z nichž každý držel jen určitou část městečka. Kdy byla ves po...
Malý zámeček s dnes již zchátralým hospodářským dvorem byl postavený rytířem Kyšperským z Vřesovic na místě staré zpustlé tvrze. V desetiletích po roce 1634 se na Chlumínském zámku vystřídalo několik vlastníků, kteří však zámek neužívali, a proto pustl. Rovněž v městečku zůstalo po třicetileté válce mnoho domů neobývaných a propadajících zkáze a trvalo dlouho, než byly znovu obydleny. Na přelomu 1...
Počátky osídlování zdejšího kraje lze datovat na přelom prvního a druhého tisíciletí. V té době již zde v těžko přístupných pohraničních lesích existovaly osady, které pravděpodobně sloužily jako strážní místa hranice a obchodních stezek (Karlštejn, Hlinsko). Od počátku 13. století dochází k pozdně středověké kolonizaci organizované vilémovským a podlažickým klášterem. Toto osídlování postupovalo ...