Zvěrkovice patří mezi nejstarší vesnice našeho regionu. Podle záznamů v kronikách už existovaly v první polovině 14. století. Obec nebyla velká, měla zcela české obyvatelstvo živící se v minulosti převážně zemědělstvím. Uvádí se, že před třicetiletou válkou bylo ve Zvěrkovic&iac...
Malebná vesnička, která nese jméno Zvěstovice, se rozprostírá v údolíčku pod nedalekým hřebenem Železných hor v malebné okolní přírodě s čistým životním prostředím. Leží 27 km severně od Havlíčkova Brodu. První písemná zmínka o vsi je známa z r...
Obec Zvole se nachází v okrese Žďár nad Sázavou, kraj Vysočina. K obci přináleží osady Brnišov a Olešika. Nedaleko odtud se nachází westernové městečko Šiklův Mlýn. V centru obce je soubor staveb postavený podle projektu architekta J.B. Santiniho-Aichela v letech 1713 až 1717: kostel sv...
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366, kdy Menhart z Hradce postoupil synům Jindřicha z Hradce Jindřichovi a Henzlínovi město Telč a vesnice, mezi nimiž jsou také uváděny Zvolenovice. Od té doby byla ves součástí telčského panství až do r. 1849. Podle vceňovacího operátu žilo...
Volně stojící zděná zvonice čtvercového půdorysu pocházející z 19. století tvoří kompoziční složku návesního prostranství. Patrová zvonice se segmentově zaklenutým vstupem je zastřešena stanovou střechou. Fasáda byla při opravách značně zjednodušena.
...
Volně stojící dvoupodlažní zděná zvonice dominující návesnímu prostranství je vystavěna na čtvercovém půdorysu a kryta jehlancovou střechou. V průčelí se nachází segmentově klenutý vstup převýšený nikou. Zvonové patro je prolomeno čtyřmi okenními otvory.
...
Drobná lidová architektura půvabné zvonice situované na návsi je charakteristickým prvkem pro region Vysočiny a zároveň dokladem doznívání barokních forem na počátku 19. století. Čtvercová stavba je zastřešena jehlancovou střechou přecházející v lucernu.
...
Lidová stavba zděné zvonice z 19. století je výrazně situována ve svahu uprostřed obce. Objekt nesoucí stopy nevhodných novodobých úprav je čtvercového půdorysu se stanovou střechou přecházející ve vrcholu v čtyřbokou lucernu krytou stanem.
...
Zvonice je umístěna ve středu obce. Uvnitř je rustikální barokní pískovcová skulptura sv. Jana Nepomuckého je v současnosti (2016) deponována v interiéru zvonice (bez soklu). Dynamicky pojatá socha zobrazuje světce v životní velikosti stojícího na oblačné základně s okřídleným p...
Návesní dřevěná sloupková zvonice lidového charakteru pocházející z 19. století je tvořena vysokým hranolovým trámem s rozšířenou patkou a uměle vytvořenou rozsochou se zavěšeným zvonkem. Drobná stavba je zastřešena šindelovou stříškou s cibulovou b&a...
Ojediněle dochovaná dřevěná zvonice vystavěná v roce 1863 u hráze návesního rybníka vytváří esteticky působivý pohledový prvek. Obdélná stavba roubené konstrukce je zastřešená sedlovou střechou krytou šindelem, nad níž se zvedá bedněná čtyřboká zvonič...
Drobná volně stojící lidová zvonice z 19. století tvoří působivou pohledovou dominantu návsi. Zděná stavba čtvercového půdorysu má hladké fasády prolomené v průčelí klenutým vstupem. Zvonové patro je do všech stran otevřené segmentově zaklenutými otvory.
...
Drobná zděná architektura zušlechťující návesní prostranství byla postavena v 19. století. Jednoduchá volně stojící zvonička čtvercového půdorysu je ve zvonicovém patře pod stanovou střechou prolomena kruhovými otvory. Vstup je pravoúhlý.
...
Půvabná venkovská zvonička lidového charakteru pocházející z 19. století výrazně oživuje prostranství návsi. Drobný objekt čtvercového půdorysu má zděné přízemí zastřešené šindelovou stříškou, ze které vyrůstá bedněný čtyřbok&yacu...
Zvonička stojí na návsi hned vedle Obecního úřadu. Je zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. V roce 2000 proběhly její rozsáhlé opravy včetně výměny střechy. O dva roky později byl poblíž postaven dřevěný kříž. Zde se od roku 2000 koná v srpnu každoročně děkovná bohoslužba za milešínsk...
První zpráva o tvrzi ve Štěměchách sice pochází až z r. 1378, ale vznikla asi dříve jako sídlo vladyků ze Stěměch. Ve zmíněném roce ji Jan Tluksa postoupil Hechtu z Rosic. Hechtové z Rosic vlastnili zboží až do poloviny 15. století.
Před r. 1409 Hynek z Valdštejna tvrz pobořil, za což jej Vznata He...
Zřícenina nevelkého hrádku z počátku 15. století pravděpodobně založeného za účelem ochrany obchodní cesty z Rakouska do Kutné Hory se nachází na kopci Melechov. Do dnešní doby se dochovala prakticky jen střední část věžovité tvrze čtvercového půdorysu.
...
Původ názvu Řásná není zcela zřejmý. Jisté je, že vychází z přídavného jména řásná z podstatného jména řasa. Protože se v okolí Řásné nachází velké množství potoků nebo rybníčků, je jméno patrně odzvozeno od názvu některého z nich. V různých pramenech a obdobích se můžeme setkat s názvy jako Rzasna (rok 1385), Rzazna (1399), Ržasna (1678), Řassna nebo Řasna (1846), Rzasna nebo Řásná (1872).
Obec ...
Hráz původního rybníku Řásník se protrhla koncem šedesátých let minulého století po velké bouřce. Rybník byl obnoven v místě původní vodní plochy. Stavební práce probíhaly v letech 1997 – 1998.
...
Obec Řečice se skládá z688e čtyř místních částí - Řečice, Bystrá, Křepiny a Záběhlice. Řečice - nachází se v nadmořské výšce 504 m na mírném návrší poblíž rybníku Kamenná trouba. Středem vesnice protéká bezejmenný potok, kter&yacu...
Počátky obce jsou spojeny s klášterním dvorcem, tzv. grangií, kterou zde založil žďárský klášter již na konci 13. století. Okolo dvorce začala postupně vznikat nová obec. Název Řečice je dáván do souvislosti s tekoucí, řinoucí se vodou. V roce 1850 byla Řečice přičleněna k Radeš...
Dle dostupných informací je první zmínka o založení obce Řídelov s původním názvem Řitlov v roce1355. Lesy z větší části patřily k panskému revíru "Roštýnskému", obec pak přifařena byla k Telči.
Obyvatelé obce (v r. 1870 bylo 179 obyvatel v 18 číslech) se živil...
Nejstarší písemná zmínka o Římovu se vztahuje k roku 1257. Tehdy ves patřila novořišskému klášteru. Sousední Horní a Dolní Rokytánky (brzy zanikly, později se tam připomínají Vísky), vlastnil v roce 1349 Štěpán z Ungesberka (hradu zvaného později Sáde...
Barokní fara pochází z první poloviny 18. století. Je jednopatrová. Střecha je sedlová se dvěma vikýři. Vnitřní chodby jsou valeně zaklenuté s výsečemi. V rohové místnosti je velmi zachovalý trámový strop se zachovalou černou kuchyní. V 1. patře se nacház&i...