Obec Budíškovice leží v jižní části Českomoravské vysočiny při hranicích s Rakouskem. Je obklopena členitou krajinou, ve které je mnoho lesů, rybníků a luk, ale přitom se již krajina svažuje k úrodným rovinám jižní Moravy. V obci se nachází Základní škola, Obecní ...
Vesnice Budíslav vznikla asi ve 13. století. Již samo jméno Budislav ukazuje na velmi starý původ, ještě z doby staroslovanské. Na místě vymýceného lesa byla založena vesnice s polnostmi. Spisovatel H. Jireček odvozuje jméno vesnice od Budislava, syna Miroslava z Popova Dolu, jež byl podepsán na listině zvané "Hlava" z roku 1226. "Hlava" byl zvláštní útvar staročeského práva, náležející k "společn...
V opisu Kosmovy kroniky české je připsána zmínka i o vsi Dobrutoys, pozdější Dobrutovice, ležící mezi dnešním Budišovem a Spáleným dvorem.
1190 Župan Budiš z rodiny pánů z Lomnice daruje klášteru třebickému pozemek ve Svatoslavi.
1234 V moderní...
Malebný areál venkovského šlechtického sídla zahrnuje barokně upravený čtyřkřídlý zámek vybudovaný na substrukci středověké vodní tvrze, předzámčí uzavřené hospodářskými budovami a přilehlý přírodně krajinářský park s hodnotnou sochařskou v&yac...
Vznik a založení města jsou nejasné. Budišov nad Budišovkou snad založil opat kláštera Hradisko v Olomouci jménem Budiš. První zmínka je z roku 1239, kdy se Střelenský les (povodí horní Odry) stal předmětem sporu mezi klášterem Hradisko a olomouckým biskupem. Před rokem 1305 byl darov&...
Obec se rozkládá na členité vrchovině Nízkého Jeseníku mezi městy Opavou a Ostravou. Její průměrná nadmořská výška je 383 m. Katastr obce má výměru 701 ha, z toho více než polovinu tvoří lesy. Vesnice s přilehlými polnostmi je jimi ze všech stran zcela uzavřena. Je to ojedinělý případ takovéto sídelní enklávy a představuje malebné a příjemné sídlo. Katastrem obce protéká potok Studnice, jejichž vo...
Vesnice Budětice patří územě do okresu Klatovy a náleží pod Plzeňský kraj. Trvalý pobyt na území této menší vesnice má úředně hlášeno kolem dvěstědevadesát obyvatel. Pro využití volného času je v obci k dispozici další sportoviště. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov. Místní obyvatelé mohou využívat veřejný vodovod. Vesnice Budětice leží v průměrné výšce 495 metrů nad mořem. Prvn...
Obec Budětsko leží v Olomouckém kraji, v severozápadní části prostějovského okresu. Nejbližším městem je Konice, ležící přibližně 3 km západně od obce, od okresního města je Budětsko vzdáleno asi 25 km. K Budětsku náleží dvě osady, východním směrem ležící ...
Budkov zřejmě obdržel svůj název po osobním jménu Budivoj či Budislav.
První písemná zpráva pochází z roku 1354. Nejstarším nám známým držitelem byl Vojtěch z Budkova. V držení tohoto rodu byla ves i některé další (Lhotka, Dub) až do roku 1620. 1468 - vtrhli do zdej&scar...
Jako první známý majitel vesnice se uvádí r 1353 Jan z Budkova. Do historie obce neblaze zasáhla třicetiletá válka. Z 29 usedlostí bylo 23 pustých. Posledními majiteli panství byl rod Salm-Reifferscheidt. Už roku 1671 se uvádí v Budkově škola, ve které vyučovali kaplani z Velk&ea...
První zmínka o vodní tvrzi v Budkově pochází z roku 1353, a to v souvislosti s tím, že ji původní majitel Jan z Budkova prodal do rukou bratrů Jeníka mladšího a Jeníka staršího z Mezimostí. Začátkem 16. století byla přestavěna v pozdně gotickém stylu. Důležitým mezn&iacut...
Tvrz rytířů Budkovských je dosud zachována ve zdech dnešní sýpky na bývalém panském dvoře ve východním dílu obce. Podle stavebního rozboru i historických souvislostí můžeme tedy stavbu tvrze datovat do samého počátku 16. století. Představuje ji dvoupatrová stavba na půdorysu protáhlého obdélníka (7,8 x 23 m), krytá strmou, na obou bocích zvalbenou střechou, která je považována za korunu stavby, n...
Budkovice pozůstatky hradiště v okrese Brno-venkov
Tvrz, lépe řečeno místo kde stála, je v soukromém vlastnictví. Její zdivo je součástí hospodářských budov a lze ji fotografovat jen zvenku, nejlépe od řeky Rokytná. Odtud je také vidět patrně jediné původní zdivo a masivní opěrný pilíř, podepírající s...
Budova arciděkanství stojí na nároží Brandlovy a Parléřovy ulice u chrámu sv. Bartoloměje. Jedná se o kamennou jednopatrovou gotickou budovu z 2. poloviny 13. století.
...
Jednopatrová barokní budova fary pochází z r.1730. V letech 1769 – 1773 byla k této budově přistavěna ještě kaple, která dostala název „Kaple Bratrství“. Půdorys této stavby je do písmene „U“. Z fary se do této kaple vchází konchou.
Kaple má velmi cenný vyřezávaný oltář, který býval kdysi ve zrušeném kostele v Kopistech. Na oltáři je Matka Boží s Ježíškem. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Apošto...
Fojtství bylo zbudováno jako přízemní budova na konci 16. stol. O sto let později byla stavba zvýšena o patro. Další, zvonové, patro fojtství má nejasný původ, pravděpodobně pochází z 19. století. Vnitřní prostory objektu nejsou zatím pří...
Z důvodu kapacitního rozšíření administrativní budovy městského úřadu byla v letech 1961-62 jižně od starší secesní budovy přistavěna budova nová o čtyřech nadzemních podlažích při pohledu z ulice Bedřicha Václavka, kam je rovněž orientován vstup s moderním reprezantativním průč...
Řada předměstských stavení musela ustoupit výstavbě této budovy v roce 1924. Dříve zde bývala nemocniční pojišťovna a dnes slouží budova jako poliklinika.
...
Pozdně klasicistní stavba, vystavěná pravděpodobně v roce 1827. Jedná se o jednu z prvních veřejných budov pocházející z doby přestavby města.
Samotná budova pošty je řadový rohový patrový dům proti faře, střecha sedlová s polovalbou, ze dvou stavebně samostatných objektů. 1. objekt - s hlav...
Areál kláštera Porta coeli (Brána nebes) patří k nejvýznamnějším středověkým stavebním památkám na území České republiky. Dochoval se rozsáhlý komplex klášterních budov – dnes státem chráněná kulturní památka zcela mimořádného významu – se dvěma kostely včetně hospodářských objektů, barokní sýpky, bývalého pivovaru, několika zahrad a části hradeb.
Tyto klášterní budovy jsou většinou barokní ze 17...
Budova na konci vodního přivaděče od loučovického jezu. Zde se přes stavidla regulovalo množství vody přiváděné přes tlakové potrubí do vlastní hydrocentrály. Ta byla zbudována pro potřeby papírny v Českém Krumlově. U budovy se nachází tzv. Einmannbunker z období okupace určený pro pro...