Na terasovitém výstupku uprostřed starého hřbitova stojí farní kostel svatého Petra a Pavla. Zevně tvoří kříž 21,60 m x 10,50 m, k němuž na severní straně přiléhá otevřená předsíň o čtyřech pilířích. Vnitřek obsahuje osmibokou loď průměru 6,80 m, na níž spočívá na vysok&e...
Nejstarší stavbou obce Nebovidy je kostel svatého Petra a Pavla s věží vysokou 20 metrů. Součástí kostela je i farní úřad. První zmínka o kostele je již z roku 1352....
Kostel pochází ze 13. století. K přestavbě došlo roku 1380. Pak v 17. století upraven v raně barokním stylu. Kostelní věž přistavěna kolem r. 1687. Jednolodní obdélná stavba s polygonálním presbytářem, se sakristií a předsíní na severní straně, se čtyřpatrovou hranolovou věž&iac...
Chrám založený krátce po vzniku města v polovině 13. století se řadí k nejcennějším památkám evropského raně gotického stavitelství. V jeho prostorách se nachází krypta sv. Kateřiny s unikátní hvězdicovitou klenbou (vznikla kolem roku 1260) a gotickými nást...
Kostel sv. Václava v Horních Krutech byl již před rokem 1361 farním. Bezpochyby byl postaven sázavskými mnichy, jimž Kruty ve 14. a 15. století náležely. Sázavští opatové dosazovali do Krut faráře až do husitských válek.
Po husitských válkách sem byli dosazováni kně...
Pseudorománský kostel, postavený v letech 1906 – 1912 podle plánů Bohumila Štěrby z Prahy stavitelem Janem Sklenářem z Kolína, slavnostně byl vysvěcen v roce 1913. Vnitřek kostela byl vymalován obrazy ze života sv. Václava podle návrhu Františka Urbana. Zařízení je z počátku 20. století...
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352 v rejstříku papežských desátků, upraven byl renesančně kolem roku 1590. Jeho dnešní podobu však určila radikální raně barokní přestavba, k níž podle dochovaných záznamů došlo v le...
Barokní hřbitovní kostel středověkého založení, sousoší a fara se nacházejí ve střední části obce, východně od zámku. Fara s hospodářským zázemím stojí na křižovatce jižně od areálu kostela.
Soubor se sestává z kostela sv. Václava, fary a souso&scaro...
Dominantou obce Svojšice, je farní kostel sv. Václava. Původně gotický kostel, připomínaný už v roce 1352, je částečně dochován ve zdivu současné stavby. Raně barokně byl kostel v roce 1678 přestavěn hrabětem Michaelem Osvaldem z Thunu, prodloužen a upraven pak byl rokokově za Althanů v roce 1773, prokazatelně podle plánu Jana...
Písemné doklady o historii tohoto kostela jsou velice skromné. První zprávu nám podává pokračovatel kronikáře Kosmy, Kanovník vyšehradský, a je o tom, jak r. 1126 kaplan Vít knížete Soběslava I. vyzdvihuje z kostelíku svatovojtěšský praporec. Ten byl připevněn na kopí sv....
Kostel v Žabonosích (popis dr. Papíka ze dne 15.6.2007)
V souvislosti s nejasným datováním slavníkovského panství v okolí Kouřimi
vyvstává otázka Cibulkova a Menclova původního předatování otonského kostela v Ž.
Podle nálezu tordov...
Původně gotický kostel z počátku 14. stol. V letech 1846-48 empírově přestavěn a nově zasvěcen. R. 1863 zvýšena kostelní věž. Jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým kněžištěm a hranolovou věží nad západním průčelím. Zařízení kostela je převážně novorenesanční...
tzv. Hornický kostel
Kostel se nachází na vyvýšenině na východním konci hlavního nádraží Kolín. Přístupný je podél koleje vedoucí k skladišti. Okolí kostela je zarostlé keři a značně znečištěné odpadky. Zdi presbytáře, který je doposud kryt klenbou jsou černé od požáru.
(Kamler)...
První písemná zmínka o faře, tím i kostelu a vsi, je z roku 1306, kdy sem opat Sedleckého kláštera dosadil kněze Jindřicha. Další zpráva o kostelu pochází až z roku 1616, kdy 24. března vyhořel spolu s celou vsí. Již před rokem 1619 byl sice kostel obnoven, ale po roce 1623 zaniká trvale fara. Kostel v nadcházejícím období chátral, proto musel být 17. června 1895 zbořen. Vzápětí byla zahájena stav...
Město Kouřim - je významným historickým sídlem úzce spjatým se samotným vznikem české státnosti. Množství architektonických památek společně s dalšími pozoruhodnostmi v okolí z něj činí pro milovníky historie ideální cíl jednodenního poznávacího výletu. Nachází se cca 30 km od Prahy, 18 km od Kolína a cca 30 km od dalšího turistického skvostu Kutné Hory. Město je velmi dobře dostupné. Je umístěno ...
První zpráva o obci Kořenice je z roku 1358. Počátkem 16. století náležely Kořenice s Hlízovem Ažbětě, dceři Řehoře, kráječe sukna z Kutné Hory. Roku 1545 se dostaly do držení Václava Popela z Vesce, roku 1588 Jiřímu Voděradskému z ...
Obec Krakovany leží na rozmezí Železných hor a Polabské nížiny u Týnce nad Labem v okrese Kolín. To udává její převážně zemědělský charakter. Krakovany mají přibližně 800 obyvatel a pod správu obce patří také vesnice Božec.
V současné době je v obci základní &scar...
První zmínky o obci Krupá jsou ze 14.století. Kolem roku 1340 držel statek v Krupé zeman Štěpán. Ve 14. A 15. Století se zde střídají vladykové a po husitských válkách patřila ves zemanským rodinám. V roce 1543 byla koupena k&...
Vznik obce Kšely se datuje od roku 1266, kdy je doložena první písemná zmínka o obci Kšely. V minulosti se Kšely dělily na Horní a Dolní Kšely. V roce 1480 větší byla větší část vesnice připojena k černokosteleckému panství. V roce 1552 připadla menší část o...
Křečhoř - tvoří ji samostatná sídla: Křečhoř, Bříštví, Kamhájek a Kutlíře. Vše je součástí příměstského osídlení Kolína, kde mají občané této obce k dispozici většinu služeb. Křečhoř se nachází západně od Kolína, v blízkosti silnice 1/12. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1295. Jádro obce tvoří rozsáhlé zemědělské usedlosti, hlavní osu spojnice náves - kostel. Ten byl původně gotický z konce 13....
Libenice, původně Ljubenice nebo Ljubenici je osadou prastarého slovanského založení. Leží 6 km j.v. od Kolína při státní silnici Kolín – Čáslav. První doložená zmínka pochází z roku 1142, kdy ves spolu se dvorem náležela Sedleckému klášteru. Roku 1396 byly kl&aacut...
Archeologické nálezy na území obce dokazují osídlení z doby kamenné. První písemná zmínka je v roce 1266, kdy zde měl majetek Milhost z Libodřic. Ze 14. a 15. století je doloženo, že několik zemanů užívalo přídomku z Libodřic. Po roce 1650 se majitelé...
V roce 1738 získal panství hrabě Jan Michal Althan. V roce 1750 přestavěl tvrz na zámek a do roku 1923 v něm sídlil lesní úřad svojšického panství. Adolf Bauer, místní žid, získal zámek při první pozemkové reformě a změnil ho na hospodářskou budo...
První zmínka o obci pochází z roku 1227, kdy je jakýsi Kojata odkázal křížovníkům zderazským v Praze. V té době se ještě jmenovaly Lemuzy, po kmeni žijícím v 10.století mezi Litoměřicemi a Pšovany. Limuzy později příslušely k hradu Jenštejnu a to až do roku 1348, kdy připadly Johlinovi Jakubovi z rodu Velfloviců. V 15.století spadaly pod Černý Kostelec (dnešní Kostelec nad Černými lesy). V době tř...
Lipanská mohyla - Nedaleko města Kouřimi, mezi Kolínem a Českým Brodem se nachází místo, které se stalo osudným husitům. Na počest a pamět tragického konce husitských polních vojsk, která byla vylákána purkrabím Krchlebcem ze svých pozic za vozovými hradbami a ti se pak stali snadnou obětí pro panské jízdy. Rozhodující byly boje v oklí dnešní hlavní silnice (Na Záhoří), kdy byla definitivně zničen...
Nedaleko města Kouřimi, mezi Kolínem a Českým Brodem zhruba 35 km východně od Prahy, kousek od silnice na Kolín, leží obec Lipany. Obec Lipany leží v nadmořské výšce 306 metrů, má 93 obyvatel. První zmínka o obci je z roku 1360, kdy na tvrzi sídlí vladycký rod Lipanských z Lipan. 30. května 1434 došlo na Lipské pláni ke známé bitvě vojsk husitů a Panské jednoty. Husitá polní vojska pod vedením Pro...