Kapli Panny Marie Loretánské nechal postavit po roce 1680 hrabě Karel Leopold Hönigk a to v souvislosti se stavbou raně barokního zámku, jehož projekt bývá spojován s osobností vynikajícího architekta Antonia della Porty. Původně byla na jejím oltáři vystavena socha Panny Marie Loretánské, kter...
Jednopatrová barokní budova z konce 17. století s bohatou vnitřní štukovou výzdobou, obklopená parkem. Útočiště zde nalezl – po vyloučení z pražské univerzity – italský učenec, doktor filosofie a kněz-reformátor Bernard Bolzano. Dvě sochy světců (sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého) o...
První doložená zmínka o Radíči je z roku 1376, kdy na místní rytířské tvrzi sídlil rod Valovských z Úsuší. Z dalších majitelů, kteří se pak střídali v rychlém sledu, je třeba se zmínit o Janu Vojkovském, který v roce 1560 zvětšil radíčsk...
Vznik Radětic se předpokládá ve 13. století, neboť první písemné zprávy o Raděticích jsou z roku 1298. Půdorys obce tvoří staroslovanský kruh, teprve v pozdějších letech, jak přibývalo obyvatel, se obec protáhla a uvnitř původního kruhu byla postavena pastouška a další čt...
Stavba byla postavena zřejmě před rokem 1606 a soužila do 18. století. Podle názoru odborníků se jednalo o válcový věžový větrný mlýn ohromných rozměrů, který nemá v současnosti nikde obdobu. Ve zděném tělese se pravděpodobně nacházela dřevěná konstrukce.
Torzo větrného mlýna se nal&e...
Společně s poplužním dvorem byl v letech 1712-14 vystavěn i zámek. Je to patrová obdélná budova s mansardovou střechou a kaplí sv. Vojtěcha. V interiéru se dochovaly původní barokní klenby.
Areál zámku se nachází na západním okraji historické zástavby obce, při záp...
Vývoj jména a první zmínka o obci
Obec Příčovy jsou samy pro sebe místní a katastrální obcí; do r.1914 patřily k Dublovicům. Výměra činí 308,7724 ha.
Osada se jmenovala (podle prof. dr. Em. Ježka) Přechův Luh, potom Příčův Luh (Sedláčkův „Místopisný slovník historick&yac...
V dávných dobách tu zeman Břišej založil statek jenž, se pak i s pozdější vsí nazýval Břišejov (prvotně Břišojuov = Břišejův dvůr). Ten byl stejně jako Prosenice v 16.století připojen k osečanskému statku u něhož zůstal až do skončení roboty. V dolní části vsi byla stará k...
Ve staré češtině znamenalo slovo luh vlhké, bažinaté místo, zvláště křovím a stromovím porostlé, ale znamenalo také lesní louku. Roku 1384 připomínají se tu bratři Vítek a Ješek. Kolem roku 1460 získal ves Kuneš Vidlák ze Slavkova, majitel Neustupova, která ...
Boží muka mají formu vysokého toskánského sloupu na postamentu, završeného deformovanou hlavicí, nesoucí čtyřbokou arkádovou kapličku korunovanou křížem. Postament má nízký lavicový sokl se zkoseným vrškem, nevysoké, prosté, masivní hranolové tělo a j...
O založení vsi nejsou bližší záznamy, pouze jen, že byla založena rodem Kliměticů. Ke Kliměticům paří bývalý dvůr Radějovice založen zemanem Radějem. Před rokem 1538 se Klimětice i Radějovice dostaly k Osečanům. Změna nastala až roku 1931, kdy celý velkostatek(včetně Osečan, Velběh, Prosenic, Prosenické Lhoty, Břišejova, Klimě...
Suchdol býval ve 14. století sídlem vladyků pocházející z příbuzného rodu Břekovců na Ostroměři.Na listinách se podepisovali jako Volkéř a Tobiáš ze Suchdolu, též psaný z Hrádku(Kozího Hřbetu) .Na místě dnešního Suchdola stála na kopci nad rybníkem H&...
Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého byla vystavěna r. 1711. Je to středně velká centrální zděná stavba osmibokého půdorysu, s přidaným obdélným presbytářem na východní straně. Loď kaple je završena osmibokou jehlancovou střechou, presbytář navazující sedlovou střechou s...
Jádrem areálu (zámek s kaplankou a hosp. zázemím) je patrová budova na obdélném půdoryse s jednoduše, lisénovými rámci, členěnou fasádou a složitou vnitřní dipozicí. Pův. středověká tvrz byla v 17.-18. st. rozšířena.
Areál zámku s hospodářským...
Drobná výklenková kaple z 1. poloviny 19. století.
Jednoduchá, masivní pilířová kaplička s výklenky na třech stranách, uzavřenými zasklenými výplněmi. Stavba má sokl ukončený římsou, pod nikami má jakousi parapetní římsičku a je ukončen sedlovou stří&scaron...
Dvanáctihektarový rybník Jelito v Prosenické Lhotě u Sedlčan se rozprostírá ve východní části katastru. Na rybníku je povolen sportovní rybolov. Obhospodařuje jej Středočeský územní svaz. ČÍSLO REVÍRU 411 994 JELITO
...
Vznik osady Prosenická Lhota není přesně znám. Osadu Prosenice a později i osadu Prosenická Lhota založili vladykové Prosenici, kteří byli příbuzní s Břekovci ze sousedního Suchdola. Ve 14. století na kopci nad dnešní osadou Prosenice vybudovali tvrz, později také poplužní dvůr a zde se také ...