Tábořiště U Dolanského mostu vzniklo oficiálně v roce 1990 jako reakce na každoročně stoupající oblibu vodácké turistiky na řece Berounce a v Čechách vůbec. Jako každé začátky nebyly ani ty naše jednoduché, neboť do roku 1995 jsme provozovali tábořiště a občerstvení bez elektrick&eacut...
V údolí Střely se rozkládá bývalý cisteriánský klášter, založený v roce 1144 knížetem Vladislavem II. Klášterní areál prodělal několik přestaveb z nichž nejvýznamnější je barokní přestavba areálu kláštera z let 1711 - 1744 podle pl&aacut...
Obec Kočín je poprvé historickými prameny zmiňována již roku 1183. Tato malebná obec je rozprostřena nad údolím Kočínského potoka, 7 km severozápadně od městečka Plasy.
Dějiny obce jsou neoddělitelně spjaty s historií plaského kláštera a později i s rodem Gryspeků z Gryspachu, kteří Kočín společně s dalšími vesnicemi v rámci Kaceřovského panství vlastnily až do roku 1623, kdy obec s ostatními drž...
Pozůstatky po skalním hradu nedaleko Města Touškova. Založen r. 1313, pobořen husity v r. 1420, byl však obnoven; definitivně opuštěn byl v první pol. 16. stol., r. 1558 se uvádí jako pustý. Dochovala se ve skále tesaná místnost na vrcholu, terénní nerovnosti na ploše podhradí a opevnění. Asi 500 metrů pod hradem po silnici směrem k SSZ se nachází barokní dvůr stejného jména ze 16. stol., na jeh...
Obec Kopidlo je ves asi 4 km jihozápadně od Kralovic ve východní části okresu Plzeň-sever. sousedí s Výrovem na severu, Led-nicí na východě, Kočínem na jihovýchodě a Babinou na západě. Kopidlo tvoří severo-západní roh území přírodního parku Roha-tiny.Vesnice je součástí mikroregionu Dolní Střela.
Obec je ve správním obvodu obce s roz-šířenou působností Kralovice.
Podle V. Kočky byla ves Kopidlo ...
Obec leží 9 km jihovýchodně od města Plasy na náhorní plošině svažující se k pravému břehu řeky Střely.
Nejstarší zmínka o vsi je z roku 1175, kdy byla Koryta Soběslavem II. darována Plaskému klášteru. Požár, který vypukl dne 6.6.1881, zničil takřka celou obec, byla však v krátké době znovu postavena.
Obec je přístupná po komunikaci spojující Kaznějov s Kralovicemi. Na jihovýchodní straně návsi ...
Korýtka. První zmínka je z r. 1233, kdy ji benediktinský klášter v Kladrubech prodal klášteru plaskému za 110 hřiven. V té době také ves získala svůj nynější název, když se původně jmenovala Koryta. Jelikož klášter však již jednu ves Koryta vlastnil, přejmenoval nově získanou na Korýtka. V 1. pol. 15. stol. obec střídavě drželi Jan z Rabštejna, páni z Kokořova a z Gutštejna. Po celé 16. a ještě 1...
Kostel pochází z 18. století. Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce zakončeným presbytářem, se sakristií na severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Vystavěn na místě původního gotického kostela.
V kostele se nekonají pravidelné bohoslužby.
...
Kostel byl postaven od Burjana I. z Gudštejna v letech 1450 - 1462. Za třicetileté války byl zničen a v letech 1655 - 1657 znovu vybudován Václavem Adamem Kokořovcem, což dokládá renesanční mramorový portál datovaný r. 1657 s aliančním erbem kokořovsko-hessenteinským a nápisová deska. Kostel má jednolodní plochostropý vnitřek s půlkruhovým triufálním obloukem, širokým presbytářem a sakristií s hr...
Velký kostel s obdélnou lodí a věží nad středem průčelí. Užší obdélné kněžiště s okosenými rohy. Při lodi po stranách kněžiště připojeny kaple, za kněžištěm sakristie. Před průčelím schodiště s dekorativními vázami. Na zdi socha. V areálu kaple.
Kostel vznikl jako...
Barokní kostel sv. Bartoloměje, vybudovaný za Kokořovců v letech 1722 - 1725 podle projektu Tomáše Hafeneckera na místě starší stavb, zmiňované k roku 1358. K oválně disponované lodi je na západní straně připojena věž. Na opačné straně svatyně leží centrální čtvercový presbytář s drobnou sakristií. Vnější tvar stavby lze číst jako oktogon, protože podélná jednolodní stavba má široce konkávně vykro...
Původně gotický kostel, který pochází z druhé poloviny 14. století. V 16. století byl upraven presbytář a v 17. století zaklenuta loď. V roce 1826 byla přistavěna věž. Mobiliář je barokní.
Bohoslužby se konají:
NE 11:30 - nepravidelně, jednou za 3 neděle mše svatá, ostatn&i...
Kostel sv. Jakuba Většího jehož předchůdce, postavený kolem r. 1290 při tvrzi od Bavora z Nečtin, byl za husitů zničen. Druhá podoba byla dokončena za Jana Pluha z Rabštejna r. 1534. Marie Karolina z Kokořova i tento rozpadlý kostel v letech 1750 - 1752 zbořit a nahradit nynějším. K jeho obdélné lodi je připojeno polokruhovité kněžiště, na severu je sakristie, na jihu oratoř. Při západním přůčel...
Areál kostela s farou představuje hodnotný soubor složitého stavebního vývoje. Významná součást jednoho z nejhodnotnějších urbanistických celků, spolu se zámeckým areálem a terasami vyhlášen národní kulturní památkou. Původně gotický kostel byl v lete...
Současný kostel sv. Jana Křtitele byl vystavěn v letech 1777-1778 za posledního opata kladrubského kláštera Amanda Streera. Stavbu prováděl Antoním Haffenecker snad podle plánů K.I.Dienzenhofera nebo pod jeho vlivem. Kostel byl postaven v místech předešlého a vysvěcen dne 18.října 1778 opatem A. Streerem. Věž dostavována později (roku 1780), nebyla dokončena a z nouze pokryta střechou. Do té doby ...
1/ kostel 2/ ohradní zeď 1/ kostel Zděná, omítaná, orientovaná stavba. K nevelké obdélné lodi připojeno užší kněžiště uzavřené odsazenou apsidou; západní fasádě lodi osově představěna čtyřboká věž (přízemí věže slouží jako předsíňka; při jižní stěně v...
V r. 1899 byl starý kostel rozbourán a nahrazen provizorním kostelem ze dřeva. Na jeho místě byl pak postaven nynější kostel dokončený v r. 1901. Položení základního kamene nového kostela připadlo na svátek svatého Josefa - 19.3.1900. Poklepání provedl opat Alfred Clementso z kláštera v Teplé. Stavba kostela byla provedena podle plánů plzeňského architekta Františka Josefa Erharta. Oltář zhotovila...
Na místě dnešního kostela je již v r. 1272 vzpomínána kaple sv. Haštala – mučedníka, která stála na původním místě kostela. Jako farní kostel je poprvé připomenut roku 1384, již tehdy patřil pod duchovní správce kláštera v Chotěšově. Architektonicky jde o původně gotický kostel. V roce 1678 byl sklenut nově presbytář, poté byla v r. 1704 přistavěna věž. V roce 1836 patří pod duchovní správu kostel...
Původně hradní kostelík pocházející asi z konce 12. století. Na jižní straně lodi se zachoval románský portál. Presbytář je přestavěný barokně. Oltář je raně barokní z první poloviny 17. století se sochami sv. Petra a Pavla.
V kostele se nekonají pravidelné bohoslužby.
...
Se svolením arcibiskupa dal postavit roku 1351 Racek ze Švamberka kostel, který byl původně gotický. Až do této doby navštěvovali věřící kostel v Dýšině, ale časté povodně jim bránily v cestě přes řeku. Prvním duchovním v novém kostele byl až do roku 1360 farář Jan, pod jehož správu byly přiděleny mimo hrad i Druztová a Dolany. V blízkosti kostela stála fara a dřevěné domky obyvatel vesnice. V obd...
V jádru gotický kostel pocházející pravděpodobně ze druhé poloviny 13. století. Na počátku 18. století byl kostel zbarokizován. Stavba s obdélnou lodí, užším trojboce uzavřeným kněžištěm původně o jenom obdélném poli a závěru, se sakristií na jižním b...
Dominantou vsi a okolní krajiny je kostel sv. Petra a Pavla, postavený stavitelem E. Kondelem v letech 1768 -1769 ve vyvýšené poloze proti zámeckému areálu za finanční spoluúčasti hraběte J. X. Hamiltona. Kostel nahradil starší středověkou kostelní stavbu, připomínanou již r. 1369 a pro sešlost strženou r. 1768. Vnitřní úpravy byly dokončeny až r.1774 Maxmiliánem Kinským. Střední části stěn kost...