Velké Hamry jsou město nacházející se na severu Čech na Jihovýchodním okraji Jizerských hor. Město se rozkládá po obou stranách řeky Kamenice, která jím protéká. Město leží v nadmořské výšce 419 m a v současnosti na jeho území žije 2881 obyvatel. Částí Velkých Hamrů jsou osady "Hamrska" (Velké Hamry II) a Bohdalovice. Dřívější pojmenování obce Hamersko (Velké Hamry II, jež byly původní obcí a sta...
Zámek byl postavený kolem roku 1600 na místě tvrze, připomínané rokem 1395. V roce 1729 za Pachtů z Rájova renesanční budova barokně přestavěna.
Jedná se o dvoupatrovou dvoukřídlou budovu s obdélným půdorysem a s malou věžičkou. V roce 1983 bohužel došlo k požáru a od té doby zámek chá...
Budova se zděným přízemím a roubeným patrem pochází z přelomu 18. a 19. století. Současný vzhled je z části dán mladšími úpravami, včetně těch z 2. poloviny 20. století, kdy mimo jiné zaniklo severní výrobní křídlo kolmo navazující na dochovaný...
Patrová roubená stavba, s boční přístavbou v šíři jedné okenní osy, pochází z konce 18. století. Patro domu je vynášeno podstávkou a je opatřeno bedněnou pavlačí. Štíty domu jsou ozdobně bedněné, sedlová a pultová střecha je krytá taškami.
...
Pro region typická poloroubená patrová stavba, krytá mansardovou střechou, pochází patrně z 2. čtvrtiny 18. století. Dům prošel ve 2. polovině 20. století rozsáhlejší rekonstrukcí a v nedávné době menšími úpravami. Nalezneme jej v severní části obce.
...
Současná podoba roubeného domu s hrázděným patrem vynášeným podstávkou pochází patrně z období mezi druhou polovinou 18. a první polovinou 19. století. Na trojdílmnou dispozici domu navazuje stodola a další samostatně přístupný obytný prostor.
...
Jedna z nejvýznamnějších roubených staveb tzv. pojizerského typu a s výjimkou kostela suverénně nejstarší objekt v Přepeřích, datovatelný pravděpodobně již do 17. století. Zemědělská usedlost čp. 19, vzdálená cca 150 m východně od návsi, na levé straně silnice z Turn...
Budova pocházející z 19. století má částečně roubené přízemí a patro vynášené vyřezávanou podstávkou. Patro objektu je svisle bedněné s lištami, stejně jako jeho štíty. Dům je krytý polovalbovou střechou. V zadní části jej doplňuje bedněný př&i...
Hrázděný dům, postavený přibližně na přelomu 18. a 19. století stojí na jižním okraji obce, nedaleko mostu přes řeku Smědou.
Patrový dům se zděným přízemím a hrázděným patrem je postavený na obdélném půdorysu, završuje jej sedlová střecha krytá bobrovkami. Na v&yac...
Hrázděný dům, stojí na jižním okraji obce, nedaleko mostu přes řeku Smědou. Jedná se o patrový dům, postavený na přelomu 18. a 19. století, stojí východně od silnice. Dům je štítově orientován, jeho přízemí je zděné, patro hrázděné, střecha sedlová.
...
Dům nacházející se při okraji intravilánu obce byl patrně postaven v průběhu první poloviny 18. století. Koncem 19. století bylo přistavěno kolmé křídlo. Jedná se o dobře dochovaného zástupce domu s hrázděným patrem a podpůrnou konstrukcí podstávky.
...
Dům nalezneme v severozápadní části intravilánu obce, v mírném svahu při místní komunikaci. Objekt vznikl patrně již v průběhu 18. století. Mapa stabilního katastru z roku 1843 zachycuje dům ve shodné půdorysné stopě.
...
Patrové stavení pocházející z konce 18. století je převážně roubené, v části přízemí zděné. Patro je vynášeno podstávkou, doplněné pavlačí. Štíty domu jsou ozdobně vykládány břidlicí, střecha je polovalbová, krytá eternitem.
...
Patrová podélně bedněná budova s částečně zděným přízemím, patrem vynášeným jednoduchou podstávkou, krytá mansardovou střechou, pochází dle datace na vstupním portálu z roku 1796. Dům prošel stavebními úpravami ve 2. polovině 19. století.
...
Dům tradiční trojdílné dispozice s roubenou obytnou a zděnou hospodářskou části, pochází patrně z přelomu 18. a 19. století. Nachází se na severním okraji obce, východně od silnice do Poustky a Višňové.
...
Rozlehlý objekt s hrázděným patrem byl postaven patrně ve druhé polovině 18. století. Mapa stabilního katastru z roku 1843 zachycuje objekt ve shodné půdorysné stopě. Západní portál vstupu síně nese klenák s tesaným popisným číslem: „75“.
...
Patrový převážně zděný dům obdélného půdorysu rozšiřuje přístavba přiléhající k západnímu podélnému průčelí. Na roubenou světnici domu navazuje ve vertikálním směru rámová konstrukce patra vynášená nad světnicí podstávkou.
Dům če...
Ves, nejsevernější osada libereckého okresu, je od roku 1963 součástí obce Černousy. Dříve se zde setkávaly zemské hranice Čech, Saska a Pruska. Ve spisech je Ves připomínána již v roce 1306 a existuje i český zápis z roku 1543.
Původní slovanská obec, osídlená znovu podle ...
Obec se skládá z několika menších osad.
Veselá - první zmínka o obci Veselá je už v roce 1616 v Pamětní knize města Rovensko. Název obce Veselá se odvozuje od místa, kde byla osada založena - na místě otevřeném, jasném, veselém. Veselí náleželo k panství...
Věneček (368 m) Asi 1 km severozápadně od Brnišťského vrchu a 1,5 km jihovýchodně od Lindavy vystupuje z polí nad silnicí do Brniště nevýrazné holé návrší Věneček. Z jeho plochého travnatého vrcholku je pěkný výhled přes široké údolí Svitávky s Lindavou na okolní kopce, mezi nimiž dominuje kupovitá hora Ortel. Vrchol Věnečku tvoří znělec, v jehož okolí jsou zpevněné křídové pískovce s hojnými žele...
Vinný vrch (427 m) - Z jižního svahu Tisového vrchu vybíhá nad osadu Plesa u Svojkova nevelký čedičový Vinný vrch, na jehož vrcholu kdysi stával dřevěný gloriet, postavený údajně již v roce 1781. Na osluněných svazích kopce měli majitelé Svojkovského hradu již koncem 16. století vinice a později zde byly založeny ovocné sady....
Budova bývalé rychty v Kravařích – Vísce s expozicí lidového bydlení severních Čech je součástí Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Obec Kravaře a její místní část Víska leží asi 70 km severně od Prahy ve směru na Litoměřice. Poblí...
Víska (dříve Dörfel) je poprvé připomínána v roce 1396. Příslušela k závidovskému panství v Horní Lužici. V roce 1454 ji sice vlastnili Bibrštejnové, avšak nepatřila k jejich frýdlantskému panství. K Čechám připadlo až po úpravě hranic roku 1848. Tehdy byla ta...
Obec Višňová leží ve Frýdlantském výběžku, v severní části Libereckého kraje. Je tvořena devíti osadami, z nichž nejstarší je Višňová, založená roku 1334, dále Andělka 1340, Předlánce 1373, Víska 1396, Poustka 1444, Saň 1457, Loučná 1457, Minkovice 1768 a Filipovka...
Zřícenina hradu nesprávně nazývaného Vítkovec na konci nevýrazného ostrohu u Holan, mezi Milčanským a Holanským rybníkem. Založen zřejmě v 80. letech 14. stol., zanikl po husitských válkách. Na konci 16. stol. se připomíná jako pustý, jeho zdivo bylo později z větší č&aac...
Obec Vítkovice v Krkonoších leží v Libereckém kraji, v průměrné nadmořské výšce 683 m.n.m. První písemná zpráva o Vítkovicích se datuje rokem 1606. Z historických památek zmíníme barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1690 a tak&eac...
Jedná se o 13 m vysokou a 9,2 m širokou zříceninu starého větrného mlýna.
Mlýna svojí funkci přestal plnit už v roce 1866, kdy byl silně poškozen nájezdy Pruských vojáků při Prusko-Německé válce. O 2 roky později na to byl ještě poškozen při bouřce, a proto se již o jeho obnově neuvažovalo. Na počátku 20. století byla ruina větrného mlýna opravena a sloužila až do 2. světové války jako rozhledna....
Zřícenina hradu Větrov
Na temeni Loupežnického vrchu stál kdysi hrad, který patrně sloužil k ochraně obchodní stezky, vedoucí z Čech přes Jablonné do Žitavy. Dnes je označován jako Větrov, ale jeho pravé jméno není bezpečně doloženo. Ve zprávě z roku 1369 je uvedeno pouze označení "starý hrad" a pozemkový záznam z roku 1592 hovoří už jen o Hradním kopci (Burgberg). Předpokládá se, že se k němu vz...