Kostel sv. Jakuba Většího pochází z doby přelomu 13. a 14. století. Během let byl několikrát přestavován a upravován. Poslední přestavba proběhla v roce 1857, kdy byla ke kostelu přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici stojící za branou hřbitova.
V kostele se nachází gotický presbytář, oltář s postraními barokními sochami Barbory a Kateřiny. Sakristie a chrámová loď jsou mladšího data.
...
Pozdně románský kostel sv. Jakuba Většího (též "Staršího") pochází z poloviny 13. století. Tomu nasvědčuje stavební dispozice jednolodního kostela s plochým stropem, patrovou emporou a čtvercovým chórem uzavřeným apsidou. Je nejstarší stavbou v obci.
Ve své histor...
Kostel sv. Jakuba Většího - Zahájení chrámové stavby spadá do doby po vzniku královského horního města Jihlavy v duchu pozdně románské baziliky. Ta však byla kolem roku 1250 stržena a rychle nahrazena gotickým objektem. V květnu 1257 byl kostel vysvěcen a zároveň sem byla přenesena fara. Počátkem 14. století byla postavena severní - strážní - věž , vysoká 63 m, která slouží dnes jako věž vyhlídkov...
Je to nejstarší stavba v obci. Poprvé se uvádí již v roce 1350. Z původně gotické stavby se zachovaly do dnešních dnů pouze obvodové zdi presbytáře s okny. Někdy kolem roku 1650 byla přistavěna sakristie, v roce 1772 vlastní kostelní loď, v roce 1803 postavena na dvou pilířích kruchta pro varhany a zpěváky a konečně v roce 1905 přistavěna pseudogotická věž.
Od nepaměti se v sousedství kostela nac...
Kostel Sv. Jakuba Většího je připomínán již v XV. století, patronem jest hrabě Josef Valdštejn Vartenberk na Třebíči – dle Vlastivědy moravské II. z r. 1901 A.Pátek.
Kostel sv. Jakuba Většího s pozdně románským jádrem snad z konce 12. stol., případně z doby krátce po r. 1200, - loď s jižním románským portálem, fragmenty pův. oken a se schodištěm v síle severní zdi (nástup je v úrovni podlahy ne...
Kostel sv. Jakuba Většího stojí na vyvýšeném místě v jižní části obce a je viditelný z dalekého okolí. Nejstarší částí kostela je apsida (výklenek pro hlavní oltář) - pozůstatek staré románské rotundy pocházející z doby značně před rokem 1300. Byly zde odkryty nástěnné malby pocházející z období kolem roku 1340, znázorňující výjevy ze života Kristova. Raně gotické presbyterium (kněžiště - prostor...
K historickým památkám patří původně gotický kostel sv. Jakuba Většího, který se nachází na kopci, na severní straně obce. Kostel byl dvakrát přestavován a dnešní podobu získal v 19. století....
První historické záznamy o faře a kostele sv. Jakuba Většího pochází ze 13. stol. Presbytář a sakristie z doby gotiky, chrámová loď pak byla vystavěna kolem poloviny 17. století. Později byl kostel několikrát opravován. Ohrazený areál původně opevněného středověkého kostela sv. ...
Stařečský kostel Sv. Jakuba byl zřejmě pozdně románský, s orientací východ západ a s přístupem mohutnou věží. Středověká věž byla přestavěna jako pozdně renesanční (v rozmezí let 1597 až 1620).
Na fasádách věže jsou renesanční sgrafita, která armují rohy věže a hodinové cifern&...
Původně ranně gotický kostel sv. Jakuba Většího byl poprvé zmiňován v roce 1372. V roce 1602 byl přestavěn v pozdně gotickém slohu. Roku 1818 vyhořel a byl obnoven až v polovině devatenáctého století. Poslední opravy proběhly ve 20. století.
...
Kostel byl založen současně s městem. V roce 1386 vyhořel. Současná dvoulodní podoba kostela pochází z poloviny 15. století. Ke kostelu přiléhá 60 m vysoká věž, která je využívána i jako rozhledna. Ve věži jsou dochovány dva zvony - Jakub a Marie. Na konci Křížové chodby u kostela, která pochází z roku 1737, jsou umístěny pamětní desky věnované obětem I. a II. světové války....
V obci na návrší uprostřed hřbitova obklopený kamennou zdí vévodí kostel z počátku 13. století (1240 až 1260). Stavba je orientovaná, jednolodní a tvoří ji presbytérium, loď, věž v západním průčelí, sakristie na jihu a kaple na severu kněžiště. Středověké části jso...
Kostel se nachází se na místě původní dřevěné kaple, která v rce 1150 vyhořela. Postaven byl před rokem 1238 jako jednolodní stavba. Z této doby pochází I zachované jádro stavby - loď a spodní část věže. Původní vchod byl umístěn v severní stěně lodě. K přesn&eacu...
Obec Lukov byla již ve 13. století větší osadou s kostelem a samostatnou duchovní správou pod patronátem tišnovského kláštera. Pro nedostatek kněží byla však farnost roku 1638 podřízena Moravským Budějovicím, později byla na čas spravována z Hostima, v roce 1663 byla opět v Lukově zř&i...
Kostel vystavěli benediktinští mniši z Třebíče v 13. stol. Ve 14. stol. přistavěna gotická boční kaple. Kostel byl výrazně přestavěn v 17. a 18. stol. Mohutná trojlodní stavba s barokní věží ze 17. stol. Presbytář kostela je dvakrát odsazený a má polygonální gotický z&aac...
Přesné datum stavby kostela ve Mnichu není známo, ale stál již roku 1359, protože se připomíná Purkart z Mnichu jako jeho patron. V roce 1552 se dostal Mnich do majetku pánů z Talmperka, kteří si zvolili tento kostel za místo posledního odpočinku. Hroby umístěné před oltářem byly zakryty 11 mramorovými deskami s nápisy. Při přestavbě v roce 1779 byla z těchto desek udělána dlažba, takže za dalšíc...
Uměleckohistorické památky v Náměšti nad Oslavou pocházejí ve své dnešní podobě až z pobělohorské doby. Dnešní farní kostel sv. Jana Křtitele v Náměšti nad Oslavou stojí na místě původního malého kostela, který byl románský, připomínan&y...
Centru města Počátky vévodí vysoká hranolová věž kostela sv. Jana Křtitele. Jeho návštěvu, by si neměl nechat ujít žádný návštěvník města (zpřístupňuje muzeum).
KOSTEL SVATÉHO JANA KŘTITELE je poprvé zmiňován již roku 1273. V letech 1594 - 1773 byl pod patronátem jezuits...
Kostel, situovaný v parku naproti zámku, vznikl kolem roku 1781 rozšířením kaple vybudované premonstráty z Loukova. V některé literatuře se uvádí, že stavba byla vybudována podle projektu France Antona Pilgrama.
...
První zmínka o kostele v Senožatech se objevuje v roce 1384, byl postaven z kamene a náležela k němu zděná budova fary. V roce 1727 došlo k zásadní přestavbě v barokním slohu podle plánů stavitele J. Santiniho. Od té doby má kostel tři oltáře, zpovědnici, lavice pro věřící a na kúru varhany. Chrám byl zasvěcen původně sv. Jakubu Staršímu, kněží zde sloužili nejprve pod obojí, později evangeličtí....
Výstavbu kostela inicioval opat cisteriánského kláštera ve Žďáru Václav Vejmluva. Chrám byl vybudován v letech 1720 - 1722 podle návrhu B. Santiniho, svatořečíní Jana Nepomuckého se uskutečnilo až v roce 1729. Je lemován dvoupatrovými prosvětlenými arkádami s balustrádami...
Poblíž silnice mezi Krahulčím a Telčí byl v letech 1726 až 1728 postaven poutní barokní kostel. Poprvé v českých zemích byl zasvěcen svatému Janu Nepomuckému. 10. června 1830 byl zapálen bleskem. Při rekonstrukci byla částečně pozměněna jeho původní podoba. V roce 1934 byl opětovně zapálen bleskem. Generální oprava kostela byla prováděna v letech 1990 až 1991. Nad hlavním vchodem do kostela je kam...
První písemné zmínky o hartvíkovické farnosti jsou z roku 1345. Tehdy farnost náležela děkanství Tasovskému, kde sídlil silný šlechtický rod. První zmínka o kostelu pochází z roku 1340. V záznamech z roku 1564 se dovídáme, že součástí zdejší farnosti byly obce Valeč a Dalešice. Farnost se udržela dlouho jako katolická, až v roce 1550 se zde začali zmáhat protestanté. V roce 1598 přepadli faru, far...
Kostel je zasvěcen sv. Jiljí - nejstarší část kostela je nynější presbytář a část lodi po kazatelnu (potvrzuje to mimo jiné kamené zdivo a způsob stavby).Později byla tato loď prodloužená a vystavěna nízká věž. Loď měla čtyři malá (údajně gotická- dvě vlevo a dvě vpravo) okna. Jedno (g...
Původně zde již v 11. století stávala kaple, k níž byla později přistavěna loď a kaple byla povýšena na kostel Sv. Jiljí opata, který byl ve 12. století farním v Německobrodském děkanátu. Roku 1350 náležel vilémovskému klášteru a později byl filiál...
Farní kostel zasvěcený svatému Jiljí se nachází ve středu městečka. Je připomínán již v roce 1398. Jeho gotická podoba však téměř zanikla při klasicistní přestavbě v letech 1806-07. V interiéru je zachovaná jen žebrová klenbapresbytáře. Dříve býval kostel obklopen hřbitovem. Před kostelem kovový kříž na kamenném podstavci a barokní socha svatého Jana Nepomuckého....
První zmínka o knězi žijícím na Rudě je v zemských deskách z roku 1398/kněz Jiří z Rudy/. Starý kostel na Rudě stál v místech, kde se dnes nachází škola a byl zbořen roku 1784.
Základní kámen k novému - nynějšímu- kostelu byl požehnán arciknězem Josefem Kar...
Architektonicky hodnotný pozdně barokní kostel vytvářející působivou pohledovou dominantu návsi byl vybudovaný kolem roku 1740 na centrálním eliptickém půdorysu. Východní vstupní průčelí s výrazně konkávně projmutými nárožími vrcholí hranolovou zvonicí...