Dlouhá Loučka byla založena pravděpodobně ve druhé polovině XIII. století. Latinský název Longa villa (Dlouhá ves) se objevuje již roku 1301, český Luczka poprvé r. 1303. V roce 2001 je to tedy 700 let, odkdy se dá doložit existence Dlouhé Longendorf. Z proměny jména vsi je zřejmé, že někdy kolem roku 1368 přibyla k Dlouhé Loučce nová část, takže se ves natáhla a stávala se dlouhou. Německé označe...
V půli cesty mezi Olomoucí a Šternberkem stojí po obou stranách rušné silnice domky osady Dolánky. Dnes je součásti obce Dolany. Po pravé straně cesty si tu můžeme všimnout tří výrazných památek – kříže, zvonice a sochy pod stříškou. Jde o sochu sv. Jana Nepomuck&eacu...
Nejstarší písemná zmínka o Dolanech (Demetrius z Dolan jako svědek na darovací listině české královny Konstancie) pochází z roku 1235. V roce 1355 prodávají místní zemané z rodu Racka z Dolan větší část obce majiteli bouzovského hradu a panství Benešovi z Wildenberka a roku 1368 se dostává do jeho vlastnictví prodejem Alžběty Rackové z Dolan i zbývající část majetku dolanských zemanů. K roku 137...
Na severovýchodním okraji obce při silnici volně stojící jednopatrová dvoutraktová budova na obdélném půdorysu se schodištovým rizalitem vně delší strany a s trojbokým arkýřem na krakorcích, vysunutým v patře z líce protilehlého průčelí. Přízemí uličn...
Vesnice byla k Uničovu připojena v roce 1971. V minulosti patřila nejprve olomoucké kapitule a od roku 1636 řádu německých rytířů, a tedy k sovineckému panství. Podle obecního zákona z roku 1849 měly obce Horní a Dolní Sukolom do roku 1869 společnou správu a do roku 1896 i společnou školu. Ve středu obce je kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1869. Vnitřní vybavení kaple pochází z bývalé zámecké k...
Doloplazy leží v jihovýchodní části okresu Olomouc, resp. Olomouckého kraje při hlavním tahu z Olomouce na Lipník nad Bečvou a Ostravu. Od krajského města je obec vzdálena 12 km. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měly Doloplazy 1199 obyvatel, podle údajů z roku 2004 už 1235 obyvatel, z toho 626 žen a 609 mužů (ČSÚ). Nadmořská výška je stanovena na 298 m a katastrální plocha o rozloze 804 ha (...
První písemná zmínka o obci Doly, se datuje k roku 1617. Je dnes místní části Bouzova a s 29 (2005) obyvateli se nachází pod hradem Bouzov u říčky Třebůvky. Leží 7 km jihozápadně od městečka Loštice a jsou dnes oblíbeným rekreačním místem s chatovou osadou.
Bystrý t...
Domašov nad Bystřicí leží na úpatí Nízkého Jeseníku v údolí řeky Bystřice. Obec je výchozím bodem do turisticky velmi atraktivní oblasti přírodního parku Údolí Bystřice. Tento přírodní park byl zřízen nařízením Okresního úřadu Olo...
Místo tvrze se nachází na téměř pravoúhlé terénní hraně přímo nad Domašovem nad Bystřicí, v blízkosti hřbitova a asi 120 m nad kostelem. Ve své podstatě se dá tvrziště považovat za zaniklé, protože na to že zde tvrz stávala už upozorňuje jen několik nepatrných teré...
Obec Domašov leží v hornaté oblasti Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 437 m, 4 km jihovýchodně od města Šternberk. Jižním směrem teče potok dříve zvaný Schwefelbach - Sirný, dnes Domašovka. Další říčka, Aleš, protéká malebným údo...
Obec Drahanovice leží asi 14 km jzz.od Olomouce zčásti v rovině a zčásti na úbočí Drahanské vysočiny, střed obce je ve výšce 240 m n.m.
Drahanovice se poprvé připomínají r.1322. Jako samostatný statek dlouho patřil drobné šlechtě, jejíž někteří příslušníci se psali z Drahanovic. Vratislavu Bernardu Drahanovskému ze Stvolové byly Drahanovice po Bílé hoře konfiskovány a v následující době často měn...
Tvrz doložena rokem 1351. Zpočátku byla asi dřevěná, v 2. polovině 14. století postavena její hlavní část, kamenná gotická věž. Za husitských válek zpustla. Koncem 15. století za Drahanovských z Pěnčína obnovena v pozdně gotickém slohu. V 2. polovině 16. století za Drahanovských ze Stvolové věž i obytná budova upraveny renesančně. Drahanovským ze Stvolové byla tvrz roku 1622 zkonfiskována. V 17. s...
Památný strom u mostku přes potok Kobylník mezi Pňovicemi a Tři dvory.
výška: 32 m
obvod: 485 cm
V těsné blízkosti se nachází další dva památné stromy a to jilm vaz a dub letní.
Nedaleko mostku je umístěna pamětní deska připomínající tragické úmrtí místního občana.
Památný strom |8|
Dub |9|
Dub letní |10|
...
Hřiště vlastní TJ Sokol Dub nad Moravou. Vlastní areál se skládá z hlavní hrací plochy s malou zastřešenou tribunou, občerstvením a tréninkového hřiště (přes silnici). Zdejší Sokol hraje nižší krajskou soutěž....
Městys Dub nad Moravou s částmi Bolelouc a Tučapy leží na rozhraní okresů Olomouc, Přerov a Prostějov. První listinná zmínka z roku 1141 uvádí osadu jako ves U duba, která byla součástí nenakonického statku. Ve 13. století se předpokládá vznik prvního kostela. Na jeho základech byl v roce 1586 postaven druhý kostel "Všech svatých". Obec Dub nad Moravou byl 14. července 1848 povýšena na městečko s ...
Dubčany - Mimo ruch hlavních silnic a dosah železnice, která protíná Hanou, leží půvabná obec Dubčany. Najít ji není snadné, ale podaří se nám to, pokud jen nepatrně odbočíme ze silnice mezí Senicí a Unčovicemi. Název obce upomíná na pradávné obyvatele, Dubčany. Byli to vlastně obyvatelé dubisk (míst, kde rostlo dubové křoví nebo duby). Dnes však z původních dubin mnoho nezbylo a obec je téměř výh...
Dům přírody Litovelského Pomoraví nabízí návštěvu unikátní galerie v přírodě a přírodního hřiště v Horce nad Moravou. Areál slouží jako přirozená vstupní brána do CHKO Litovelské Pomoraví. Stavby a instalace jsou navržené s cílem po...
Dřevěný hranolový kříž, zdobený na čelní straně dříku řezbou kalichu s klasy a hrozny pod čabrakou. Střední část kříže oddělena profilovanou římsou. Ve vrcholu jetelový kříž s litinovým korpusem Ukřižovaného Krista a štítek s nápisem INRI. Lidová řezbářská p...
Čechovy sady, tento v pořadí druhý olomoucký městský parkový prostor, datuje svou historii do 30. let 19. století. Stromová alej, později pojmenovaná Jánské stromořadí (Johannes Alle), byla vysázena v sousedství cesty spojující bývalé litovelské předměst&iacut...
Dnešní Černovírské slatiniště je pozůstatkem původních rozlehlých slatin na okraji Olomouce. Různorodé území tvoří louky s rozptýlenou zelení a tůněmi a lužní les. Slatiniště vzniklo před více než 10 tisíci lety v mělké pánvi se špatným odtokem vody. ...
První zmínka o Červené Lhotě pochází z roku 1407, kdy na zdejší tvrzi sídlili bratři Vítek a Zdislav ze Lhoty zvané Czervena. Po Vítkovi držel ves v letech 1408-16 Petr Stupec a v r.1490 je znám Jiří ze Lhoty, jenž měl podíly také na Řimicích a Hrabech. Po smrti Jiřího ze Lhoty ...
Červená Lhota - tvrz Již v r.1407 na zdejší tvrzi sídlili bratři Vítek a Zdislav ze Lhoty zvané Czervena. Po Vítkovi držel ves v letech 1408-1416 Petr Stupec a v r. 1490 je znám Jiří ze Lhoty, jenž měl podíly také na Řimicích a Hrabech. Koncem 15. stol. byla tvrz pustá. Po smrti Jiřího ze Lhoty prodali r. 1502 poručníci jeho panství Červenou Lhotu se dvorem a pustou tvrzí Albrechtovi Rohovládu z B...
Obec je starobylou slovanskou osadou. V listině z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu, král Váslav II. potvrzuje rychtářské právo v Litovli i se vším příslušenstvím rychtáři Heinrichovi. Mezi příslušenstvím se uvádšjí i dva lány ve Schwarcpachu (německý název vsi, odvozený od jména potoka). Totéž je uvedeno i v listině krále Přemysla Otakara II., kterou obdržel první litovelský rycht...
Roku 1847 nechal Maxmilián Habsburský vystavět u nádraží pozdně empírový zámek. Jde o obdélnou dvoupatrovou budovu s mansardovou střechou. V roce 1859 ji prodal řádu redemptoristů, kteří budovu přestavěli v klášter. Jako klášter zámek sloužil až do roku 1949. Později byl upraven na domov...
Město Šternberk mívalo v minulosti přízvisko „město hodin“. Továrna Chronotechna již zanikla a s ní i výroba hodin a budíků. Zato zde najdeme zvláštní muzeum „Expozice času“, kde je k vidění vše, co nějak s pojmem čas souvisí.
Čeká zde na vás na 25...
Fara č.p. 24 poblíž kostela volně stojící jednopatrová dvoutraktová budova obdélné dispozice s mansardovou střechou a vikýři. V ose průčelí, v patře prolomeném osmi okenními osami, průjezd s valenou klenbou. Fasády členěny lisenami, které oddělují obdélná okna s šambránam...
Fort Galgenberg stojí v areálu bývalého Vojenského opravárenského podniku v ulici na Šibeníku. V týlu nebyla vybudována šíjová kaponiéra a přístup byl možný přímo z volného terénu, jinak je shodný s fortem na Tafelbergu. V&nbs...