Drobná zděná kaple čtvercového půdorysu stojí v J části návsi před zámkem. Spodní část umístěná přímo na terénu je klenuta jedním polem plackové klenby, jejíž tvar kopíruje i tašková střecha (bobrovky). Na střeše je umístěna jednoduchá zvonička...
Pozdně barokní objekt postavený kolem roku 1800 je situován v části zvané Byškovice.
Je to čtvercová zděná kaplička se stanovou střechou s profilovanou podstřešní římsou, vzepjatou nad vchodem do segmentového oblouku. Vstup segmentově zaklenutý. Dveře dřevěné, dvoukřídlé s ...
Kemp je jednoduše, ale účelně vybavený, jsou zde tří, čtyř a pěti lůžkové chatky s celkovou kapacitou 60ti lůžek a prostor pro stany. Chatky jsou vybaveny postelemi, skříní na oblečení, potravinovou skříní, stolem, židlemi a lavičkou na verandě. V každé chatce je zásuvka, ta je však proudově omezena (na nabíječku na mobil, přenosnou TV, rádio, atd.). Ve spodní části kempu je posezení a kiosek se z...
Historie obce sahá zřejmě až do doby mezolitické (5 000 let př.n.l.), o čemž svědčí archeologické nálezy provedené na území obce. O historii Kojetic jsou písemné zmínky již z roku 1070, ale nikde není doloženo, o kterých Kojeticích .....
..... se zde psalo. Zda o Kojeticích u Ústí nad Labem, nebo o Kojeticích u Třebíče, nebo o Kojeticích v domažlickém okrese. Lze odhadovat, že k založení naší o...
Gotický hrad z 1. pol. 14. stol. na pískovcovém ostrohu nad Pšovkou nedaleko Mšena. Vystřídal mnoho majitelů, pobořen za husitských válek r. 1426; r. 1544 se již sice uvádí jako pustý, byl však ještě částečně udržován a teprve na konci 30-leté války byl na císařův rozkaz ponechán svému osudu, aby nemohl být vojensky zneužit. Podle pověstí zda sídlili loupeživí rytíři vedení Petrovským. V l. 1911-1...
Mlým pravděpodobně existoval již v 16.století.Původní kolo na vrchní vodu bylo na přelomu 19. a 20.století vyměněno za malou Bankího turbínu. Ta poháněla mlecí stroj a dynamo vyrábějící elektrický proud pro potřeby oběktu.
...
Dominantou a nejvýznamější památkou vsi je římsko-katolický děkanský a poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dnešní barokní stavba z let 1714 až 1716 nahradila starší svatyni popisovanou jako značně zchátralou. Do novostavby byla přenesena část staršího chrámového mobiliáře a kostel byl dovybavován ještě ve druhé polovině osmnáctého století. Tvůrcem ideové koncepce chrámového interiéru byl pravdě...
Farní kostel je starou chrámovou stavbou z doby románské a ranně gotické a po přestavbě v r. 1615 zčásti provedení renesančního. V 18. století byl barokně upraven. První zmínka o kostelu pochází z r. 1320, kdy vyšehradský probošt Jan uvádí, že kostel v Hostíni byl jako farní kostel již roku 1290 a snad dokonce již r. 1277.
Kostel je jednolodní, obdélníková chrámová loď převážně barokní s presbytá...
Kostel pochází z počátku 14. století, kolem r. 1700 byl barokně upraven. Převážná většina vybavení kostela pochází z období přestavby.
Jedná se o orientovaný jednolodní kostel s pětiboce uzavřeným presbytářem, sakristií na S straně presbytáře a předsíní na ...
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v Kralupech nad Vltavou byl postaven v letech 1894 – 1895 dle plánů arch. Kaury, které dále přepracoval arch. Živný. Stavbu kostela umožnil velkolepý finanční dar probošta metropolitní kapituly Msgr. ThDr. Eduarda Tersche. Jde o novogotický jednolodní kostel...
Kostel Panny Marie je situován v malebné horní části obce Záboří u Kel a jedná se o nejmladší stavbou v Mělnické farnosti. Původně gotický kostel poprvé připomínaný počátkem 14. století, byl roku 1884 přestavěn v novorenesanční stylu do podoby jednolodního prostoru s...
Kostel Narození Panny Marie ve Vepřku je národní kulturní památkou od 3. května 1958, číslo rejstříku ÚSKP 16612/2-1414. Umístění kostela v krajině poukazuje na složitější historický vývoj ve spojení se starším osídlením v památkově i archeologicky významné lokalitě na návrší, na kterém kromě kostela se hřbitovem stojí ještě zvonice a škola. Značná síla zdiva a technické detaily zpracování naznaču...
Obec Zeměchy je připomínána již v r. 1238. Z údaje z r. 1264, že arcijáhen Radoslav daroval plat ze Zeměch k oltáři sv. Štěpána v kostele sv. Víta v Praze lze odvodit, že zde již tehdy patrně stál farní kostel. Ten byl za třicetileté války pravděpodobně devastován a k jeho nové výstavbě přikročila v letech 1723 – 1733 Anna Marie Toskánská. Kostel je barokní, jednolodní, loď a presbytář je kryta ma...
Kostel Povýšení sv. Kříže (rovněž v horní části vsi) původně gotický, ve 14. stol. připomínán jako farní, přestavěn r. 1532, obnoven barokně. Na vnější jižní stěně lodi zazděna pískovcová deska s letopočtem 1532 a se jménem Husovým....
Novorománský kostel z let 1864 - 66 vznikl na místě pův. román. kostela.
Areál kostela se nachází na návsi při V straně silnice. Areál s prostorem bývalého hřbitova leží na terénním stupni nad tokem Labe obehnaném terasovou zdí. Kostel je jednolodní orientovaný stavba s ...
Kostel sv. Archanděla Michaela ve Vtelně je doložen již od r. 1260, ve 14. století byl kostele farním. Kostel byl podzemní chodbou spojen s tvrzí na místě dnešních domů č. 6, 9, 8 a 78.Před třicetiletou válkou měla vtelenská farnost nekatolickou správu. Již v té době byl kostel vybaven zvony. Největší zvon z r. 1483 byl zhotoven Hanuszem Konvarzem v Mladé Boleslavi na náklad vtelenských osadníků....
Dominantou Kadlína je kostel Sv. Jakuba Většího, který je připomínán jako farní v roce 1384, kdy kadlínští poddaní kameneckého děkanátu platili 18 českých grošů desátku. Roku 1724 obnovila ovdovělá hraběnka Marie Markéta Waldšteinová, rozená Černínová, kadlínskou farnost. Od tohoto roku až po dnešek sloužilo v kadlínském kostele 15 kněží. Na farském dvoře poblíž zvonice byla vysázena lípa už v roc...
Je středověkého gotického původu a postupně prošel četnými stavebními přestavbami a úpravami v období baroka a klasicismu. Poslední, novorenesanční přestavba exteriéru, která se dochovala do dnešní doby, proběhla v 80. letech 19. stol., s vyjímkou věže, která byla opravována se záměrem obnovit podobu věže, odpovídající jejímu středověkému původu. Ve druhé polovině 90. let 20. stol. proběhla obnova...