Nejvýznamnější historickou stavbou obce, která charakterizuje celkové pohledy na Hostouň, je kostel sv. Jakuba doplněný vysokou hranolovou věží. Stavba kostela je většinou popisována jako barokní novostavba. Průzkum svatyně, provedený v letech 1999-2000 však prokázal, ž...
Kostel sv. Jakuba Většího jehož předchůdce, postavený kolem r. 1290 při tvrzi od Bavora z Nečtin, byl za husitů zničen. Druhá podoba byla dokončena za Jana Pluha z Rabštejna r. 1534. Marie Karolina z Kokořova i tento rozpadlý kostel v letech 1750 - 1752 zbořit a nahradit nynějším. K jeho obdélné lodi je připojeno polokruhovité kněžiště, na severu je sakristie, na jihu oratoř. Při západním přůčel...
Kostel původně pozdně románský z l. 1142-53 v místech kdysi samostatné vsi Přesanice.
Na nejstarší zjistitelnou etapu stavebního vývoje kostela poukazuje jižní portál presbytáře. Lze ho považovat za pozdně románský ze 2. čtvrtiny 13. století. Do jaké míry je v presbytáři a př&i...
Původně gotický kostel z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673. Jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným kněžištěm a hranolovou věží. V letech 1987-91 prošel objekt opravou, při které bylo pod zvonicovým patrem věže objeveno kamenné ostění gotických oken. Dnes již bohužel osekané a překryt...
Dominantní památkou Chudenic, úzce spojenou s Czerninským rodem, je gotický farní kostel svatého Jana Křtitele. Zakladatelem jmenují tradice Drslava, bratra Czernina a Břetislava z Chudenic – podle nápisu na stěně kostela v r. 1200. vzhledem k tomu, že první dochovalá písemná zpráva o Chudenic...
Vystavěn v letech 1760-67. R. 1844 a r. 1939 prošel objekt kostela rozsáhlejšími opravami. Obdélníková loď má ve východní části výrazný centrální prostor, který je rozšířen bočními kaplemi a půlkruhovým presbytářem. Nad západním průčel&i...
Areál kostela s farou představuje hodnotný soubor složitého stavebního vývoje. Významná součást jednoho z nejhodnotnějších urbanistických celků, spolu se zámeckým areálem a terasami vyhlášen národní kulturní památkou. Původně gotický kostel byl v lete...
Původně raně gotická stavba ze 13. stol. Ve 2. polovině 18. stol. zbarokizován a přistavěna věž. Jednolodní stavba s věží v západním průčelí a čtvercovým kněžištěm. Na zdech presbytáře byly objeveny malby z první třetiny 14. stol.
Bohoslužby se konají:
NE 11:30
...
Současný kostel sv. Jana Křtitele byl vystavěn v letech 1777-1778 za posledního opata kladrubského kláštera Amanda Streera. Stavbu prováděl Antoním Haffenecker snad podle plánů K.I.Dienzenhofera nebo pod jeho vlivem. Kostel byl postaven v místech předešlého a vysvěcen dne 18.října 1778 opatem A. Streerem. Věž dostavována později (roku 1780), nebyla dokončena a z nouze pokryta střechou. Do té doby ...
Barokní kostel sv. Jana Křtitele v Srbech byl údajně postaven na roštu z dubových trámů mezi léty 1743 - 1744 místním mlynářem Janem Schirnerem. Do dnešní podoby byl rozšířen v roce 1766. K jeho západní, vně obdélné, uvnitř oválné původní části tak př...
Barokní novostavba s výjimečným vstupním portálem jakoby nepatřící k poměrně jednoduché stavbě s jednoduše členěnými fasádami. V interiérech poměrně bohaté plastické členění. V letech 1999 a 2000 byly opraveny krovy, položena nová krytina a osazeny žlaby; konstrukce věžičky provedena z...
Původně byl tento kostel postaven jako kaple. Iniciátorem této stavby byl tehdejší majitel panství Liblín pan Jan Alexandr Ledebur. Základní kámen byl položen dne 31. 3. 1751. Dokončen a vysvěcen byl dne 30. 7. 1752. V roce 1754 byla potom kaple povýšena na kostel. Kostel je ve vlastnictví Římskokatolick&e...
Kostel byl postaven podle datace na hlavním portálu v roce 1688. V letech 1734 – 1738 (údaj převzatý z literatury) byla provedena rozsáhlá přestavba, s níž je více či méně hypoteticky spojovaná osobnost Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Do jaké míry však byl při ní raně barokn&iacut...
Kostel byl postaven pravděpodobně v letech 1722 – 1726, snad podle návrhu J. Santiniho. Okolo termínu stavby a architekta panuje mnoho nejasností a pravděpodobně i záměn. Podle některých autorů měl být stavitelem Jan Blažej Santini Aichl, uváděný jako J.B. Santiny nebo také jako G. Santiny - Giovanni Santini Aichl, ten v&scaron...
1/ kostel 2/ ohradní zeď 1/ kostel Zděná, omítaná, orientovaná stavba. K nevelké obdélné lodi připojeno užší kněžiště uzavřené odsazenou apsidou; západní fasádě lodi osově představěna čtyřboká věž (přízemí věže slouží jako předsíňka; při jižní stěně v...
Kostel sv. Jiří byl připomínán již roku 1374. Současná barokní kostelní stavba stojící ve střední části náměstí byla postavena v letech 1711-1736 na půdorysu protáhlého osmiúhelníka. K západnímu průčelí lodi je přistavěna hranolová věž s protáhlou cib...
V roce 1384 dal arcibiskup Jan z Jenštějna z popudu Jana z Nepomuku, generálního vikáře, postavit v Malesicích kostel v gotickém slohu, který je zasvěcen sv. Jiří. V roce 1815 byla původní budova v lodi zvětšena. Zařízení je nové - z roku 1877. Pro kostel byla n&aacu...
Existence kostela doložena k roku 1384 a 1405. V poslední čtvrtině 13.stol. postaven presbytář s klenbou a loď s vítězným obloukem, jižní portál lodi a zrušené okno ve východní stěně presbytáře. Dodatečně, ale snad ještě ve středověku, přistavěna sakristie. Rámcově do období gotiky lze zařadit je&sc...
Nynější kostel vznikl rozšířením kaple pocházející z r. 1693. Na počátku 18. stol. byla rozšířena na trojlodní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. Upravován v r. 1893.
Bohoslužby se konají:
NE 08:15ÚT 17:00 - období od ř&ia...
V r. 1899 byl starý kostel rozbourán a nahrazen provizorním kostelem ze dřeva. Na jeho místě byl pak postaven nynější kostel dokončený v r. 1901. Položení základního kamene nového kostela připadlo na svátek svatého Josefa - 19.3.1900. Poklepání provedl opat Alfred Clementso z kláštera v Teplé. Stavba kostela byla provedena podle plánů plzeňského architekta Františka Josefa Erharta. Oltář zhotovila...
První doklady o existenci vesnice pochází z roku 1315. Jako městečko se poprvé uvádí v roce 1579. Kostel se tu poprvé připomíná v roce 1603. Z nejstarší stavební etapy se dochovalo obvodové zdivo lodi s vítězným obloukem. K bližšímu časovému zařazení scház&i...