Čertova pláň a Kozí hřbet spolu tvoří výrazný souvislý hřbet, vybíhající z masivu Pěnkavčího vrchu na severozápad k osadě Lesné, mezi údolími Lesenského potoka a Milířky. Obě části hřbetu odděluje mělké sedlo, kterým prochází významná geologická linie lužické poruchy, tvořící hranici mezi lužickým žulovým masivem na severu a pískovcovou oblastí České křídové pánve na jihu. Na tuto poruchu jsou tak...
Skalní útvar s možností lezení a dalekými výhledy do okolí. Skalisko leží na vrcholu stejnojmenného kopce. Vrchol náleží do Křivoklátské vrchoviny, která je součástí Brdské oblasti.
Na vrchol vede značená červená turistická trasa se Zbirohu a Chotětí...
Čertovo jezero leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory v nadmořské výšce 1030 m. Se svou rozlohou 10,33 ha je po Černém jezeru druhým největším ledovcovým jezerem na Šumavě. Jeho hloubka může dosahovat až 37 m. Spolu s Černým jezerem je součástí Národní příro...
Čertovy kameny jsou skalní útvar nacházející se na severním úbočí Zlatého chlumu asi 3 km od Jeseníku. 40 m vysoký a 100 m dlouhý skalní útvar dal i jméno turistickému objektu, který byl vybudován v jeho těsné blízkosti na počátku 20. století. Zatímco český název skaliska Čertovy kameny je spjat s prastarou pověstí, vysvětlující vznik tohoto místa, je německý název Harichstein (Harichovy kameny) z...
Čertův hrádek v malé osadě Okluky, byl postaven na přelomu 13. a 14. stol.. Postaven byl zřejmě při začátcích kolonizace Drahanské vrchoviny. Majitelé hradu a jeho původní název nejsou známi. O pustém hradu se píše již r.1512.
Samotný hrad využil ostrožny nad říčkou Oklukou (Hloučelou) v místech nad soutokem malého potůčku od kopce Starého Hradiska, kde bylo obrovské keltské hradiště. Dnes je p...
Výrazné pozůstatky po hradu blízko Olomučan na Blanensku. Podle keramických nálezů existoval již ve 2. pol. 13. stol., první zmínka o něm pochází z r. 1346. Zanikl nejspíš za husitských válek nebo krátce před nimi, naposledy r. 1437 se připomíná Jan Bidlo z Olomučan. Dochovaly se fragmenty zdiva paláce a věže (pravděpodobně čtverhranné nebo válcové s břitem) a další reliéfní pozůstatky. Tradice ...
Podle pověsti je most dílem čerta, který pomáhal vyhrát sázku jednomu ze dvou sousedů který tvrdil, že ho sám stihne postavit za 24 hodiny. Ve skutečnosti ale dvě skaliska spojili kamenným mostem Lichtenštejnové při krajinářských úpravách vrchu Třesín v 19. století.
...
Skalisko nedaleko vrcholu Černé hory s půlkruhovým jihovýchodním rozhledem. Stejně jako na jiných místech Jizerských hor i zde pomalu dorůstají nové smrky a skála zmizí v lese. Název dostala podle skalního hrnce, který je na horní části skály - podle pověsti si na ni sedl čert a vypálil do ní svůj zadek i s ocasem....
Čertův sloup se zde nachází od roku 1888 a tvoří jej tři kamenné kusy o délce 160-240 cm. Jejich původ není přesně znám. Teorie tvrdí, že se jedná o dávný časoměřič, středověký pranýř nebo původní součást románské baziliky sv. Petra z 11.-12. století. Podle pověsti na m&i...
První písemná zmínka o vesnici Čertyně pochází z roku 1365. Nachází se asi 3 km na severozápad od Dolního Třebonína jehož je součástí. Má 27 domů a bydlí zde 46 obyvbatel.
Pamětihodnosti: Usedlosti čp. 3 a 10 Špýchar usedlosti čp. 11 a Boží muka.
...
Vrchol je součástí hlavního hřebene Hrubého Jeseníku v Keprnické hornatině 2,5km severozápadně od Červenohorského sedla. Na vrcholu se nachází skalka ze starolitického svoru. Severoseverozápadně od vrcholu pak samostatná skála Kamenné okno s nepravou skalní branou.
...
Červená hora patří k neprávem opomíjeným sopkám Nízkého Jeseníku. Její vrchol vysoký 749 m n.m. je nejvyšším bodem Domašovské vrchoviny. Najdeme ho za obcemi Moravský Beroun, Stará Libavá ve směru na Budišov nad Budišovkou. Přímo na vrchol...
První zmínka o Červené Lhotě pochází z roku 1407, kdy na zdejší tvrzi sídlili bratři Vítek a Zdislav ze Lhoty zvané Czervena. Po Vítkovi držel ves v letech 1408-16 Petr Stupec a v r.1490 je znám Jiří ze Lhoty, jenž měl podíly také na Řimicích a Hrabech. Po smrti Jiřího ze Lhoty ...
Asi 3 km na sever od Pluhova Žďáru v okrese Jindřichův Hradec, se rozprostírá malá vesnice Červená Lhota. Je zde zaevidováno jen 17 adres z 25 trvale zde žijícími obyvateli. Místní část Červená Lhota leží v katastrálním území Jižná. Původně samostatná obec o několi...
Červená Lhota - tvrz Již v r.1407 na zdejší tvrzi sídlili bratři Vítek a Zdislav ze Lhoty zvané Czervena. Po Vítkovi držel ves v letech 1408-1416 Petr Stupec a v r. 1490 je znám Jiří ze Lhoty, jenž měl podíly také na Řimicích a Hrabech. Koncem 15. stol. byla tvrz pustá. Po smrti Jiřího ze Lhoty prodali r. 1502 poručníci jeho panství Červenou Lhotu se dvorem a pustou tvrzí Albrechtovi Rohovládu z B...
Zámek Červená Lhota leží v jižních Čechách, zhruba 20 kilometrů od Jindřichova Hradce, stojí uprostřed rybníka na pevném skalnatém ostrově.
Existenci původní tvrze na místě nynějšího zámku předpokládáme někdy od poloviny 14. století. Prvním písemným pramene...
Restaurace se nachází v objektu, který leží přímo naproti zámku Červená Lhota. Restaurace je umístěna v budově, která je památkově chráněna a to nabízí klientům možnost vychutnat si jídlo v neopakovatelné atmosféře s přímým výhledem na zámek.
Interié...
Historická památka, která je součástí velice kvalitního urbanistického celku. Starší „červená škola“ byla původně chlapecká a vyučování v ní bylo zahájeno roku 1906. Nyní jde o historickou památku, která v minulých letech prošla rekonstruk...
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1267.Historie je spjata s historií místního kostela, který byl kostelem farním a náležel k děkanátu Hradeckému. Patronát nad kostelem i obcí měli páni z Miletínka, z nichž nejznámější byl Diviš Bořek přiklánějící se v dobách husitských tu na jednu, tu na druhou stranu.Po jeho smrti 1437 obec zdědili jeho synové. Vlastníků se vystřídalo mnoho. Mikuláš Šepe...
Červená Voda leží v údolí, které se nazývá Králická brázda. Je to nejjižnější zúžená část většího celku Kladské kotliny, která se v současné době rozkládá převážně v Polsku. Okraj brázdy na západě tvoří mohutná...
Renesanční zámek vznikl po roce 1535 přestavbou původního hradu, který připomíná válcová hláska. Od 12. století do roku 1948 (s výjimkou asi dvousetletého období od husitských válek do bitvy na Bílé hoře) patřil hrad s okolním panstvím pražským biskupům.&nbs...